Neobtěžujte klienty právem
autor: JUDr. Vladimíra Glatzová, členka představenstva ČAK publikováno: 25.06.2014
Tuhle větu jsem slyšela v roce 1996 od anglického studenta, který u nás byl na stáži. To ho prý učili na univerzitě. Ta věta se mi vryla hluboko do paměti a od té doby ji už téměř 20 let opakuju svým koncipientům. Většinou je překvapuje stejně jako mě tenkrát.
Naše vzdělání i stavovská čest nám dává pocit, že právo je středem světa a svět byznysu se točí kolem něj. Jenže tomu je právě naopak. Klienti si dělají svůj byznys a potřebují právníka, aby chránil jejich zájmy a držel je v mantinelech práva. Neplatí nás za to, abychom je vzdělávali v oboru českého práva (obzvláště ne ti zahraniční). Nechtějí vědět, jak složitou úvahou jsme k našim závěrům došli, a už vůbec nechtějí slyšet, proč co nejde. Nezajímá je, co říká zákon, ani jak hluboké máme znalosti. Chtějí od nás jen radu, co mají udělat a čemu se vyhnout, aby dosáhli svého cíle, minimalizovali rizika a náklady a neporušili zákon.
Svět se mění, komplikuje a zrychluje. Informací je nadbytek, informace nás zahlcují a uspět mohou jen ti, kteří je umí správně filtrovat a vybrat si ty nejdůležitější.
Dnešní klient neocení hluboké akademické analýzy, které běžný smrtelník nepochopí. Chce slyšet polopatě, co má udělat a co mu hrozí, když to neudělá. Naše mozky už jsou nastaveny jinak, než v době před tím, než se do našeho života vloudily počítače a ovlivnily způsob myšlení. Nesnažíme se už pochopit, jak věci fungují. Minulý týden jsem si chtěla zadat do mapy adresu schůzky, na kterou jsem mířila. Přejdu na google mapy a na displeji mi sama naskočí adresa, kterou jsem chtěla vyťukat. Chvíle překvapení… jak to ví?! No jasně – mám to v diáři na desátou i s adresou, je 9.30, a tak si to prostě nějak pospojuje. Tuším, že tam proběhly velmi sofistikované operace, a jsem ráda, že jim nemusím rozumět.
A přesně takhle mé klienty nezajímá, „proč“ mají něco udělat, ale chtějí vědět, „co“ mají udělat. Moje kolegyně to zrovna minulý týden vysvětlila koncipientům velmi názorně: Klienta nezajímá, proč květina kvete, ale že kvete, takže to, že jsme ji zasadili, zalili, pohnojili a nakypřili jí půdu, klientovi nesdělujeme, pokud o to nežádá.
Navíc se po nás chce, abychom byli uživatelsky příjemní a naše výstupy jasné, stručné a výstižné (... ideální právní rada je taková, která se vejde na jednu obrazovku blackberry ....), bez zbytečných řečí kolem, bez archaických obratů, latinských slov a citátů ze zákona. Pokud jim to sami nevnucujeme, rádi se tu a tam ujistí, že to máme promyšlené, že náš závěr není nepodložený. Když naše řešení fungují a my navíc umíme přesvědčivě zareagovat na kontrolní otázky, snad jim i dojde, co všechno se asi za stručnou radou skrývá, a že k ní vedla dlouhá cesta. Ale vrátí se k nám, jen když vědí, že jim umíme stravitelným způsobem naservírovat řešení, aniž bychom je obtěžovali právem.
Advokáti se občas domnívají, že za třířádkovou právní radu klient nebude chtít zaplatit honorář odpovídající několika hodinám práce. Ale z mé zkušenosti je tomu naopak. Způsob fakturace se také mění a honoráře se neodvíjejí od počtu úhozů do klávesnice. Chytrý klient neplatí za hodinu, ani stránku, ale za hodnotu, kterou mu rada přinese, a čas, který mu ušetří, že nemusí louskat dlouhé statě nečitelného textu.
JUDr. Vladimíra Glatzová, členka představenstva ČAK