Mladí čeští advokáti absolvovali stáž u německých kolegů

„O možnosti zúčastnit se stáže jsem se dozvěděl z webových stránek České advokátní komory již před několika lety. Teprve v roce 2017 jsem se však odhodlal podat přihlášku a absolvovat výběrové řízení, ve kterém jsem sice skončil až na druhém místě, ale Českou republiku v tomto programu letos naštěstí reprezentovali dva zástupci,“ uvedl ke své cestě k zahraniční stáži Mgr. Václav Smetana. 

Celého programu se nakonec účastnilo 17 advokátů ze zemí východní Evropy, kromě ČR například z Polska, Maďarska, Gruzie, ale i Turecka.  

Stáži v advokátních kancelářích předcházel týdenní úvodní seminář, který se konal ve velice příjemném městečku Königswinter v bezprostředním sousedství Bonnu. „Během úvodního soustředění se účastníci na přednáškách seznámili se základy německého práva, resp. některých právních odvětví, takže jsme měli možnost prodiskutovat některé dílčí rozdíly v právních řádech Německa a ostatních zastoupených zemí. Zajímavým tématem byla například elektronizace justice a veřejné správy, která se ukázala být v Německu oproti České republice pomalejší. Obavy přednášejícího z elektronického doručování soudům a správním orgánům mi připomněly diskuze a pochybnosti, které před několika lety trápily české advokáty v souvislosti s datovými schránkami,“ popsala některé postřehy z úvodního soustředění Mgr. Hanslíková a Mgr. Smetana doplnil svůj poznatek:  „Nutno podotknout, že kvalita jednotlivých přednášek se v závislosti na přednášejících a jejich přípravě značně lišila. Někteří přednášející totiž bohužel nevzali na vědomí, že cílovou skupinu již netvoří studenti právnické fakulty. Většina však přípravu nepodcenila a dozvěděli jsme tak i mnoho zajímavých a praktických informací. Školicí režim byl tak pravidelný, že téměř připomínal školu v přírodě, avšak s tím rozdílem, že účastníkům- advokátům bylo mezi 27 a 35 lety, proto rovněž večerka byla lehce posunuta.:-)“

Účastníci měli také díky přednáškám možnost oprášit znalosti němčiny před začátkem druhé, napínavější části programu. Úvodní seminář byl navíc zpestřen dvěma víkendovými výlety do Kolína nad Rýnem a do Koblenze. Ve druhém týdnu programu následoval přesun účastníků do jednotlivých měst v různých částech Německa, kde byli přiřazeni do advokátních kanceláří.  

Mgr. Hanslíková zamířila do advokátní kanceláře HEUSSEN Rechtsanwaltsgesellschaft mbH v samém centru Mnichova. „Jde o kancelář, která je co do velikosti o něco větší, než moje domovská kancelář Dvořák Hager & Partners. V mnichovské pobočce působí asi 50 advokátů, a kromě toho má kancelář pobočky v dalších německých městech.“

Mgr. Smetana zamířil do berlínské pobočky advokátní kanceláře EY Law (Ernst & Young Law GmbH Rechtsanwaltsgesellschaft Steuerberatungsgesellschaft), což je v německých poměrech střední až větší advokátní kancelář se zastoupením ve všech důležitých německých městech. Pobočka v Berlíně patří s cca 17 advokáty mezi ty střední, když s velkým náskokem největší (jak už to u významných advokátních kanceláří působících v Německu bývá) je pobočka ve Frankfurtu nad Mohanem.

Obou absolventů stáže jsme se proto zeptali, v čem se podobala, nebo naopak lišila jejich práce v Německu oproti té doma?

Mgr. Jana Hanslíková:“Lišila se třeba tím, že většina advokátů má k dispozici vlastní pracovnu. Pohodlí vlastní kanceláře, které jsem si po tři týdny mohla užívat i já, se nicméně nakonec ukázalo spíše jako nevýhoda. Zatímco v domácím prostředí bych větší klid na práci určitě uvítala, zde mi naopak trochu scházel kolega, který by pomohl se v prostředí cizí kanceláře rychleji zorientovat. Jinak se chod německé kanceláře, který znám z Prahy, velice podobal. Jedním z drobných rozdílů byly například velice formální vztahy mezi kolegy, včetně všeobecného zdvořilého vykání. Překvapením pro mě byl také velký počet partnerů kanceláře a celkem malý počet juniorních pozic. Německé kanceláře ve srovnání s českými advokátními kancelářemi velice málo využívají tzv. Referendare, tedy obdobu našich koncipientů. Na mém působišti bylo několik mladých advokátů, tedy právníků s německou druhou státní zkouškou, a pak studenti-pochůzkáři.“ 

Mgr. Václav Smetana:“Musím konstatovat, že práce v Berlíně se velmi podobá práci v Praze. Co se týče technického vybavení či organizace nemají dle mého názoru německé kanceláře oproti českým v podstatě žádný náskok, resp. žádné zvláštní know-how. Určité rozdíly by se však přece jen našly. Nemohu nezmínit, že v Německu, světové hospodářské velmoci, do dnešní doby nefunguje systém datových schránek a využívání poskytovatelů poštovních služeb je tak při komunikaci se soudy a úřady mezi advokáty stále velmi rozšířené.“
Další věcí, která ho zaujala, byla místy možná až přehnaná šetrnost vůči životnímu prostředí. „Zde se ohleduplnost k životnímu prostředí nicméně projevovala i nedostatkem bílého papíru, kterým se opravdu šetří. Při closingu transakce jsem asistentce poměrně dlouho vysvětloval, že podpisové verze smluv bych velmi rád nechal vytisknout na bílý papír a že bílým papírem nemyslím papír recyklovaný.“

Potvrdil také, že velmi podstatným rozdílem mezi českými a německými kancelářemi (nejen EY Law) je rovněž absence koncipientů a velmi malé využívání studentů. Na stránkách BA bylo v minulosti již několikrát naznačeno, jak v Německu funguje systém vzdělávání absolventů právnických fakult, kteří se připravují na druhou státní zkoušku (tzv. Referendariat). Důsledkem Referendariatu, jehož součástí je povinné kolečko (civilní úsek, trestní úsek, správní úsek a advokátní kancelář), však logicky je, že referendářům v podstatě není možné svěřit dlouhodobější či zodpovědnější práci. „To je v kontrastu se situací na domácím trhu jednak v tom, že mnozí koncipienti mají v okamžiku složení advokátních zkoušek za sebou již např. 5letou praxi v rámci jedné kanceláře (včetně studentské pozice), zatímco zkušenosti jejich německých kolegů se složitějšími transakcemi či soudními spory jsou velmi malé. Dále pak nemají mladí němečtí advokáti s výjimkou velmi jednoduchých úkonů v podstatě žádnou možnost práci delegovat. V Německu sice vedle referendářů existuje rovněž institut tzv. „kvalifikovaného pomocníka advokáta“ (Rechtsanwaltsfachangestellte/r), což má být v systému duálního vzdělávání (tzv. Dualausbildung) pro práci v advokátní kanceláři vyškolená asistent/ka, nicméně absolventi tohoto oboru v současnosti na trhu v podstatě neexistují. Zajímavá je rovněž skutečnost, že i na německém trhu je v současnosti velmi vysoká poptávka jak po advokátech, tak i po absolventech. Přestože ve Spolkové republice sice v posledních letech stále stoupá počet studentů vysokých škol s právním zaměřením, počet zapsaných advokátů na začátku roku 2017 ve srovnání s rokem předchozím poprvé po několika desetiletích klesl.“

Po absolvování praktické části se účastníci stáže opět sešli v Königswinteru k závěrečnému vyhodnocení celého programu. Všichni se shodli, že vedle prohloubení znalostí německého práva bylo největším přínosem navázání kontaktů v německé advokátní kanceláři a možnost poznat kolegy z ostatních zemí a společně diskutovat praktické odlišnosti jak konkrétních právních institutů, tak organizace a fungování advokacie.

A jak hodnotili pobyt naši stážisté?

„Celkově měsíc strávený v Německu hodnotím pozitivně, za velký přínos považuji zejména navázání kontaktů jak s kolegy v Německu, tak v dalších evropských zemích. Možnosti zúčastnit se tohoto programu IRZ si velice vážím, a touto cestou bych za ní České advokátní komoře i nadaci IRZ ráda poděkovala,“ uvedla Mgr. Hanslíková a Mgr. Smetana se připojil: „Na závěr bych chtěl poděkovat České advokátní komoře za nominaci na tuto stáž (ne ve všech zemích je organizace výběrového řízení lokální advokátní komorou běžná) a představitelům IRZ za organizaci, která byla perfektní po všech stránkách.“ připojil se Mgr. Smetana. 

Česká advokátní komora nabízí každý rok mladým advokátům stáže v advokátních kancelářích v Německu a ve Francii. Termíny výběrových řízeních pro rok 2018 budou včas oznámeny na webových stránkách ZDE.

(dak)