Ministr Pelikán: kvalita návrhů na oddlužení díky advokátům stoupla

Novela také podle jeho slov nesnížila počet návrhů na oddlužení. „Ukázala se jako strašení různá prohlášení o tom, že to nejde dělat bez neregulovaných subjektů. Počet návrhů na oddlužení se rychle vrátil téměř na předchozí úroveň,“ dodal Pelikán.

Zatímco délka civilních řízení se snižuje (medián civilních řízení u všech okresních soudů činil v roce 2017 181 dní, což znamená, že polovina řízení zde skončila do půl roku), a délka trestních řízení se udržuje stabilně na dobré úrovni (medián délky trestních řízení u okresních soudů činil vloni 201 dní) problémy působí podle ministrových slov správní agenda.

Počet podaných žalob podle jeho slov trvale roste a měsíčně se vyřídí méně věcí, než jich napadne. Medián délky správního řízení u všech krajských soudů stoupl z 379 dnů v roce 2016 na 397 dní v roce 2017, přičemž je velký rozdíl mezi Prahou a Brnem a ostatními krajskými soudy. Zatímco v Praze byl vloni medián délky řízení 615 dní a v Brně 567 dní, u ostatních krajských soudů to bylo zhruba o polovinu méně.

„Bude třeba rozvážit nějaký zásah,“ konstatoval ministr. Podle jeho slov je namístě omezit přístup k správnímu soudnictví například hodnotou sporu, podobně, jako je tomu v civilním soudnictví.

Ze statistických údajů dále podle Pelikána vyplývá, že pomalu přestává platit teze o dvojrychlostní justici, i když vysoko nad celostátním mediánem délky civilního řízení (181 dní) jsou stále soudy v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Brně (296, resp. 255 dní). Na druhou stranu statistiky ukazují, že se začíná zhoršovat situace u pražských soudů. To chce ministerstvo řešit jejich personálním posílením. „Doufám, že jsme situaci zachytili včas,“ řekl ministr.

Velmi důležité informace přinesla též analýza agendy elektronického platebního rozkazu. Z celkem 318 392 elektronických platebních rozkazů vyřízených v roce 2017 českými soudy jich bylo téměř polovina, přesně 147 751, zrušeno soudem proto, že jej nebylo možné doručit, a spor byl „překlopen“ do klasického civilního řízení. Ani pak se ale nepodařilo doručit žalované straně žalobu a tyto případy tak skončily kontumačním rozsudkem. „Ve 150 tisících případů se tak protistrana dozvěděla o svém dluhu až poté, co se objevil exekutor, protože soudy strany sporu prostě nenajdou,“ uvedl Pelikán. Ministerstvo spravedlnosti proto volá buď po obnovení povinnosti mít trvalý pobyt, nebo zavést povinné doručování všem do datových schránek.

Celou výroční statistickou zprávu o českém soudnictví v roce 2017 najdete ZDE.

Ivana Cihlářová