Michael Šefčík - Karuselové podvody

Čím dál více je zřetelnější, že od daně z přidané hodnoty, resp. jejích výnosů, se čekalo více.  V materiálu COM (2010) 695, což je „Zelená kniha o budoucnosti DPH pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ se konstatuje, že „… po 40 letech fungování nastal čas kriticky zhodnotit systém DPH s ohledem na možnosti posílení jeho soudržnosti s jednotným trhem a jeho schopnosti generovat příjmy…“.

Daňové úniky na DPH vycházejí z podstaty této daně, tedy z faktu, že vývoz je od daně osvobozen s nárokem na odpočet. Karuselový (kolotočový) podvod spočívá v dodávkách zboží, které následují řetězovitě za sebou, přičemž v jednom místě řetězce plátců daně z přidané hodnoty není daň odvedena a příslušný ekonomický subjekt přestane existovat či tuto firmu není možné dopátrat. Kvalifikované odhady uvádějí, že výpadek příjmů z DPH představující rozdíl mezi očekávanými příjmy a příjmy skutečně vybranými („VAT Gap“) se odhaduje na 170 miliard EUR, přičemž jen přeshraniční podvody představují každoročně ušlé příjmy ve výši 50 miliard EUR.

Právě zevrubné analýze těchto podvodů, včetně jejich možného řešení, se věnuje publikace JUDr. Ing. Michaela Šefčíka „Karuselové podvody“. I když se jedná o poměrně útlou stostránkovou publikaci, text je nahuštěný důležitými informacemi a fakty, které jsou navíc podloženy velmi kvalitními schématy.

Po stručném vymezení charakteristiky DPH (kapitola „Charakteristické rysy a normativní regulace DPH“) autor vysvětluje kolotočové podvody a analyzuje jejich formy: od jednoduchých k rafinovanějším (kapitola „Vymezení karuselových podvodů a jejich postavení v systému podvodů na DPH“ a „Kvalifikace a odhalování karuselových podvodů“). Za použití rozsudků Soudního dvora Evropské unie také ukazuje na související judikaturu a problém prokazování účasti firem v karuselových podvodech (např. známý judikát „Optigen“, C-354/03).

Nejrozsáhlejší, čtvrtá kapitola monografie „Řešení karuselových podvodů“ je také nejvíce přínosným textem a už jen kvůli ní stojí za to si knihu opatřit. Obsahem kapitoly je totiž nastínění a mnohdy podrobný popis způsobů, jak karuselové podvody řešit.

Samozřejmě, že nejjednodušší eliminace daňových úniků je ta, se kterou se počítalo už v 6. směrnici z roku 1977: zavedení principu země původu (i v současnosti účinném znění směrnice 2006/112/ES se uvádí, že dnešní systém DPH je přechodný). Ten by však znamenal mít jednotné sazby daně ve všech zemích EU, což dle autora této recenze není při 28 členských státech (příp. 27 státech po dokončení brexitu) vzhledem k rozdílným národním zájmům možné. Na systém přenesené daňové povinnosti („Reverse-charge“) zase nechce přistoupit Evropská komise, protože by prakticky znamenal odklon od daně z přidané hodnoty jako původně zamýšlené vlajkové lodi daňové politiky EU.

Kromě těchto strukturálních řešení Michael Šefčík čtenáře knihy detailně seznamuje i s technologickými řešeními (kontrolní hlášení, systém předplacené DPH aj.), a především v dílčí kapitole 4.3 prostřednictvím tabulky porovnává jednotlivé přístupy k omezování či minimalizaci kolotočových podvodů. Textu lze možná vytknout malou pozornost věnovanou novým iniciativám, zejména Sdělení Komise COM (2016) 148: Akční plán v oblasti DPH pod názvem „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU - Čas přijmout rozhodnutí“. 

Kromě již zmíněných velmi užitečných schémat kniha rovněž obsahuje bohatý bibliografický seznam včetně relevantních právních předpisů.

Knihu, kterou vydalo renomované nakladatelství Leges, lze plně doporučit nejen daňovým odborníkům, pracovníkům příslušných institucí, pedagogům a posluchačům vysokých škol ekonomického a právnického zaměření, ale také širší odborné veřejnosti, která se chce dozvědět více o jednom z velkých problémů současných daňových systémů zemí Evropské unie, samozřejmě Českou republiku nevyjímaje.

Autor působí na katedře účetnictví a daní ekonomické fakulty VŠB - TU Ostrava.