Medzinárodná migrácia, krajania a volebné právo
autor: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. publikováno: 24.02.2014
Ústav státu a práva Akademie věd, Praha 2012, 330 stran, 350 Kč.
Kniha se věnuje velmi významné otázce, která má souvislosti nejen právní, ale i kulturní, ekonomické atd. Jde o velké sociální téma. Autor se zabývá především situací v zemích Visegrádské čtyřky. Nicméně v práci je v počátku obsažen i pohled evropský (situace v bývalých koloniálních mocnostech), a to nejen na migraci dnešní, ale i historickou, kdy se kniha zvláště věnuje menšinové politice ve střední Evropě. Pro téma je příznačné, že jej zpracovává vynikající právník žijící v Budapešti, knihu napsal slovensky a vydala ji právnická vědecká instituce v Praze - což vyvolá vzpomínku na habsburskou mnohonárodní monarchii.
Kniha se v dalších částech věnuje historickému vývoji národa, a tedy i případných národních menšin na území Čech, Moravy a Slezska, Slovenska a Maďarska (staré Uhry) a Polska. Pozornost je věnována především klasickým menšinám, ale i novodobým migracím (Řekové v Československu, Číňané a Vietnamci v komunistických státech střední Evropy). Autor si všímá, jak novodobé uprchlictví koncem 80. let 20. st. z Rumunska a Německé demokratické republiky souviselo s rozkladem komunismu ve východní Evropě. Autor velmi dobře poznamenává, že jako reakce na národní problémy při diskusích o budoucnosti a následném rozdělení Československa fakticky vytěsnila Česká republika pojem národ ze své Ústavy a v 90. letech 20. století dokonce bylo toto slovo vytěsňováno, i když ne zcela, z právního řádu Čech, Moravy a Slezska obecně.
Autor se v kapitole druhé Vývoj chápania národa a politického spoločenstva v stredoeuropskom priestore, v části věnované Slovensku (str. 52-67) v rámci starých Uher i v další části věnované Maďarsku (str. 82-112, ovšem tyto dvě části jsou odděleny části polskou - str. 67-82), zabývá samotnými koncepcemi uherskými, kde původně nebylo vůbec automatické vnímání Uher jako dominantně státu maďarského národa a koncept jednotného politického národa po vzoru francouzském umožňoval i rozvoj národních menšin. Národ uherský se původně ztotožňoval s plnoprávnými obyvateli - tedy jen šlechtou, která byla poměrně početná (asi 5 % veškerého obyvatelstva, jinde méně než 1 %), neboť zde na rozdíl od Moravy a Čech bylo velmi početné zemanstvo, nikoliv však jazykově jen maďarské. Nicméně faktická realizace konceptu jednotného politického národa vedla k nadřazenosti národa maďarského, byť ten byl početně slabý a teprve ke konci starých Uher překročil 50% podíl na jejich obyvatelstvu.
I v maďarském prostředí byli stoupenci různých politických směrů ve vztahu k Habsburkům, maďarskému národu jako takovému, ale i nemaďarským národům. Ve vztahu k Habsburkům to byli konzervativní zastánci staré uherské stavovské monarchie, zastánci samostatnosti, která byla vyhlášena v revoluci 1848 Lajosem Kossuthem, a nakonec vítězného konceptu dualismu s Rakouskem. Ve vztahu k maďarskému národu se objevují snahy posílit jeho velikost bájným původem, včetně možného příbuzenství s Turky, přestože se křesťanské Uhry sotva vymanily z turecké muslimské okupace. Důvod byl ten, že ugrofinské příbuzenství s Estonci a Finy jako tehdy podmaněnými národy bylo málo elegantní pro hrdou maďarskou šlechtu.
Vztah Maďarů k jiným národům Uher byl ovládán zemským určením, kdy byli ochotni uznat či alespoň jednat o právech národů, které v historii vytvořily nějaký státoprávní útvar, jako např. Chorvatské království. Slovensko i Podkarpatsko však chápali jako integrální součást vlastních Uher - Horní i Dolní země pro maďarské vůdce 19. století byla nerozdělitelná, byť i jen jako federální subjekty v rámci jednoho státu. Ve slovenském prostředí pak spolupůsobily s rozdílnou dějinnou intenzitou koncepce uherského povědomí, československé jazykové jednoty (Kollár), slovenské národní svébytnosti v rámci Uher, panslovanské a rusofilské ideje. Halász zmiňuje i koncepci přijetí maďarského povědomí, které mohlo být v jazykové či jen ideové podobě. Rovněž uvádí i příklad Slovjaků jako pokusu o konstituování svébytného národa z obyvatel východního Slovenska.
V části věnované Polsku se autor zabývá vývojem pojmu národ v souvislosti s původní unií polsko-litevskou, víceetnicitou a rozdílnými náboženstvími. Určující byla původně příslušnost k stavovské šlechtické společnosti. Teprve následně se prosadil koncept polského národa jako výhradně polského katolického etnika. Autor poukazuje i na protiruský charakter polského nacionalismu, což se obrazilo i v politice potlačování polského nacionalismu ze strany stalinského Sovětského svazu.
Lze říci, že historický úvod do problematiky je velmi obsažný (zmíněno je i římské občanství), ale také velmi přínosný pro srovnání historických odlišností jinak územně sousedních státních útvarů. Přitom historický vývoj dovádí až do současnosti, včetně nejnovějšího Základního zákona Maďarska z roku 2011.
Po historických kapitolách následuje rozbor úpravy možností získávání občanství, volebního práva a dalších politických práv ze strany migrantů (např. kapitola 4 Koncepcia občianstva v platných stredoeurópských ústavách a zákonoch). Rovněž je pozornost věnována zapojení migrantů do politických stran. Tato část práce je velmi podrobným a vyčerpávajícím přehledem platného práva ve státech visegrádské čtyřky dnes. Zajímavý je přehled úpravy volebního práva. Z něj plyne, že mezi zeměmi visegrádské skupiny jsou velmi rozdílné úpravy připuštění migrantů k volebnímu právu. Zde je zajímavé srovnání Maďarska, které je vstřícné migrantům ve srovnání s ostatními státy. Např. Česká republika má jen povinné evropské minimum - tedy připuštění občanů Evropské unie k volebnímu právu v komunálních volbách. Ovšem vylučuje je z funkcí starostů a rovněž nemají ani právo volit ve volbách krajských.
Kniha obsahuje problematiku, kterou na úrovni takto rozsáhlé monografie zatím v českém či slovenském jazyku nikdo nepublikoval. Práce má vynikající odbornou úroveň a svědčí o dlouhodobém zájmu autora Ivana Halásze o tuto právní i sociální oblast v zemích střední Evropy, zvláště visegrádské čtyřky.
Můžete koupit Z D E .