Mates, P., Severa, J.: Odpovědnost státu za výkon veřejné moci

Již od roku 1991 upravuje čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod právo každého na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení Listiny základních práv a svobod upravuje podmínky a podrobnosti zákon. Zmíněným zákonem je v současnosti zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci“).

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nabyl účinnosti dne 15. května 1998 a nahradil dosavadní právní úpravu obsaženou v zákoně č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

„Život“ zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci však rozhodně nebyl (a ani není) nikterak jednoduchý. Zákon prošel mnohými novelizacemi; jeho současná podoba (a způsob, jakým jej soudy, jiné státní orgány či orgány veřejné správy v praxi aplikují) je výsledkem vlivu Evropského soudu pro lidská práva, Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu ČR i Veřejného ochránce práv.

Na pultech knihoven je od května tohoto roku možné narazit na publikaci z pera P. Matese, advokáta a docenta na Vysoké škole ekonomické v Praze a Právnické fakultě Západočeské University v Plzni, a J. Severy, ředitele odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR, věnovanou právu požadovat náhradu škody či jiné újmy ze strany toho, kdo ji utrpěl v důsledku činnosti nebo naopak nečinnosti veřejné moci, tedy publikaci z valné většiny věnované právě výše zmíněnému zákonu o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Sto sedmdesát šest stranová brožovaná monografie nesoucí název „Odpovědnost státu za výkon veřejné moci“ vyšla v edici Teoretik nakladatelství Leges, která „…je věnována teoreticky zaměřeným monografiím, jejichž cílem je obohatit právní vědu o nové pohledy na jednotlivé instituty a obory českého práva.“[1]

Publikace je rozdělena do jedenácti kapitol (pokud za samostatné kapitoly nepočítáme seznam zkratek, úvod, klíčová slova, resumé a seznam literatury), z nichž některé jsou následně děleny na podkapitoly.

Hned v úvodu knihy nám autoři v několika málo větách připomenou, jak se v minulosti postupně vyvíjela povinnost státu hradit újmu způsobenou jeho vadným postupem, ústícím v nezákonné rozhodnutí nebo mající jiný negativní důsledek. Následně v jednotlivých kapitolách rozeberou ústavní východiska odpovědnosti státu a územních samosprávných celků, působnost zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, pojem odpovědnosti a jednotlivé odpovědností tituly, které jsou předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu. Samostatný (kratší) oddíl je pak věnován problematice odpovědnosti notářů a soudních exekutorů za způsobenou škodu.

Ve druhé polovině „Odpovědnosti státu za výkon veřejné moci“ pak čtenáři naleznou kapitoly věnované dalším základním předpokladům, které musí být splněny, aby bylo možno se odpovědnosti úspěšně dovolávat, tedy kapitoly věnované okruhu oprávněných osob, škodě a jiné újmě způsobené při výkonu veřejné moci a příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím/ nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou/ jinou újmou.

V předposledních dvou kapitolách knihy jsou krátce zmíněny i podmínky regresu vůči konkrétním osobám, které škodu nebo jinou újmu způsobily a otázka odpovědnosti státu za škodu způsobenou nicotným rozhodnutím.

Pro všechny, kteří dostanou „Odpovědnost státu za výkon veřejné moci“ do rukou bude určitě zajímavý v závěrečné kapitole uvedený přehled statistických údajů o mimosoudním a soudním vyřizování nároků ze strany těch, kteří byli veřejnou mocí poškozeni. Zde je možná na škodu, že autoři nevydělují samostatně průtahy v řízení jako důvod vzniku odpovědnosti státu (od 1. 2. 2010 již totiž odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti ČR sleduje tento důvod i samostatně a nikoliv pouze v rámci nesprávného úředního postupu) a neupřesňují, jaká výše odškodnění byla vyplacena z jakého důvodu.

„Odpovědnost státu za výkon veřejné moci“ je opatřen přehledným poznámkovým aparátem a bohatým seznamem literatury týkajícím se předmětné problematiky, ze které autoři při psaní čerpali. Velikým přínosem publikace je i skutečnost, že čerpá z rozsáhlého přehledu a zevrubné analýzy judikatury soudů obecných, Ústavního soudu ČR i Evropského soudu pro lidská práva. Výklad textu je logicky a přehledně vystavěný a umožňuje čtenáři rychlou orientaci v prezentovaném tématu. Srozumitelným a velice čtivým způsobem se tak ke čtenářům dostávají informace o nároku na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Požadavek, který na publikaci byl kladen, tedy obohatit právní vědu o nové pohledy na institut odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (viz výše citovaný cíl publikací vydávaných nakladatelstvím Leges v edici Teoretik), se tak rozhodně podařilo naplnit. Kniha, jejíž zařazení do osobní knihovny doporučuji bez obav a s čistým svědomím každému, přináší mnohé cenné poznatky jak pro právní laiky, tak pro všechny právní profesionály.

Autor je advokátním koncipientem a doktorandem na Katedře trestního práva PrF MU.

Koupit lze ZDE.