Kulatý stůl ke kodifikaci nového trestného činu maření spravedlnosti
publikováno: 27.04.2018
Dnes 27. dubna 2018 se pod záštitou ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konal na půdě sněmovny kulatý stůl k problematice novel trestního zákoníku, zejména pak se zaměřením na snahu kodifikovat nový trestný čin „maření spravedlnosti“ a „trestnost ideologie“.
Úvodního slova se ujal Mgr. Marek Benda, předseda ústavněprávního výboru, a paní prof. JUDr. Helena Válková, CSc., předsedkyně petičního výboru.
První část dnešního kulatého stolu se věnovala problematice návrhu zavedení trestnosti ideologie.
V § 403 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se za slovo „hnutí“ vkládají slova „nebo ideologii“ a slovo „směřuje“ se nahrazuje slovem „směřují“. Tisk 39
Tento návrh vycházející z jedné kauzy, případu projednávaného u Městského soudu v Praze týkajícího se právě tématu „ideologie“, se v rámci následné odborné diskuse nesetkal s úplným přijetím. Argumenty, které zazněly, směřovaly k tomu, že reagovat na kauzy z praxe změnou legislativy nejsou úplně nejšťastnějším řešením. Předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., argumentoval také tím, že se stát nemá podle Listiny základních práv a svobod vázat na žádnou ideologii, ale nemá ji tedy ani popírat, bude tedy podle jeho slov nutné nejprve vyřešit i navazující ústavněprávní otázky, stejně jako bude nutné si v daleko větší míře uvědomit, že musíme rozlišovat pojmy jako ideologie, náboženství a jejich projevy, stejně jako to, že ideologie může existovat bez vztahu na konkrétní hnutí, z té které ideologie vycházející a ji podporující. Obdobně na něho navázal i předseda Nejvyššího správního soud JUDr. Josef Baxa, který je také k této změně zdrženlivý. President Unie státních zástupců JUDr. Jan Lata, Ph.D., má dokonce zato, že by zavedení trestnosti ideologie mohlo přinést více škody než užitku a novelizaci považuje za nevhodnou, stejně jako JUDr. František Púry z Nejvyššího soudu. Účastníci kulatého stolu se víceméně shodli na tom, že řešení v této oblasti problémů a témat je třeba najít, ale nikoli unáhleně na základě jedné probíhající právní kauzy.
Druhá část dnešního setkání na půdě sněmovny pak patřila již diskusi o zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti.
Návrh kriminalizuje například úmyslné předložení padělaných a změněných důkazů. Nové ustanovení zákona má mířit například na lidi, kteří se u soudu zaštiťují falešnými směnkami nebo smlouvami s nesprávným datem. Při prokázání úmyslu by dotyčnému hrozily až dva roky vězení.
Připravovaný § 347 Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního řízení anebo v takovém řízení předloží důkazní prostředek, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako pravý, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Tisk 79
Českou advokátní komoru zastupoval na dnešním kulatém stolu, který byl veden v odborném akademickém duchu, její místopředseda JUDr. Tomáš Sokol, jednání se účastnil i Mgr. Lukáš Trojan, místopředseda kontrolní rady ČAK. Komora se již dříve vyjádřila (ZDE) v tom směru, že snahu kodifikovat v trestním zákoníku nový trestný čin maření spravedlnosti, který je nejen nesmyslně formulovaný, neefektivní, v rozporu s principem právního státu, ale v podstatě zcela nepotřebný, je nutné vnímat jako závažnou záležitost. Podle slov JUDr. Tomáše Sokola jde opět o jeden z případů, kterému se říká hypertrofie právního řádu, tedy vymýšlení právních předpisů tam, kde nejsou potřeba.
Jak u dnešního stolu zaznělo z vícero úst, je zde také nebezpečí, že se závažným způsobem zproblematizuje a prodlouží soudní řízení. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., do diskuse přispěl mj. názorem, že i v tomto případě je třeba uvážit všechny navazující procesní i právní konsekvence (bude se muset například přerušit řízení, než bude o případném trestném činu pravomocně rozhodnuto? .... ). Podle něho není dobré měnit právní řád unáhleně, rychle a bez předchozí analýzy a rozsáhlé odborné diskuze. JUDr. Milada Šámalová z Nejvyššího soudu pak upozornila i na fakt, že tento nový trestný čin míří na listinné důkazy, což si vyžádá logicky následně větší počet znaleckých posudků, čeká nás větší zatížení znalců, pochopitelně soudců, a je nutné si klást otázku, zda toto nové ustanovení by bylo skutečně efektivním nástrojem.
JUDr. Tomáš Sokol, místopředseda České advokátní komory, k tomu dodal, že podle něho by účinek nového paragrafu na generální prevenci byl nulový. Co ale považuje za důležité vyjasnit, je to, zda za předložení by byl postihován účastník řízení, nebo jeho obhájce, byť by mu padělaný důkaz předal právě jeho klient, účastník řízení. A nutno dodat, že v 99 procentech případů předkládá důkazy soudu právě obhájce. Neměl by pak mít tedy advokát ke každému takovému důkazu připojeno čestné prohlášení klienta, že důkaz není padělaný? Je zde tedy reálné nebezpečí, že advokát se bude bát důkazy předkládat! A nenarazíme zde pak na základní podstatu obhajoby?
Předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa ho pak doplnil i úvahou, zda tedy účastník může ústně lhát, ale písemně nikoli, jak naložit se zatajeným důkazem nebo důkazem nezákonně získaným? K této problematice tak existuje více otázek než jasných vyhraněných názorů. Mgr. Lukáš Trojan kolegy doplnil také tím, že bude třeba pečlivě zvážit, co nám zavedení nového trestného činu přinese, jaký tedy bude jeho skutečný efekt, a pak na straně druhé, co nám vezme, a to jak v civilním, tak i trestním procesním řízení. Marek Benda se vyjádřil podobně s tím, že není vždy nutné přijímat novou regulaci jen proto, že to vyplývá z práva mezinárodního.
Účastníci dnešního kulatého stolu se víceméně shodli na tom, že je třeba tuto problematiku podrobit ještě další diskusi, analýze a nepřijímat ji jen proto, že je předložena ke schválení a zákonodárce si odškrtne další úkol. Na programu ÚPV je zařazena na 9. května 2018 a my pro vás vše sledujeme.
Red.