Kongres „Soukromé právo 2017“ Ostrava

Konferenční den krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a moderování celého konferenčního dne se ujal ostravský advokát a bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který letos opět kandiduje do představenstva ČAK.    

***

Jako první vystoupil s vysoce aktuálním tématem Povinnosti advokátů dle novelizované právní úpravy AML místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M. Přítomné publikum seznámil s novinkami v oblasti AML - regulace (praní špinavých peněz a opatření proti terorismu), zejména pak s otázkami souvisejícími s dopadem AML na povinnosti pro advokáty. Nová směrnice s účinností od 1. ledna 2017 rozšiřuje katalog povinností, z nichž mnohé narážejí na povinnosti a zásady advokacie jako takové (např. povinnost mlčenlivosti apod.). Ve svém vystoupení se věnoval pak zejména povinnosti informovat a identifikovat klienta při sledovaných činnostech, povinnosti kontroly, zjednodušené identifikaci a kontrole, jakož i hodnocení rizik a provádění úschov v návaznosti na novou regulaci.    

Další přednášející JUDr. Radim Miketa, ostravský advokát a člen představenstva ČAK, přítomné seznámil s aktuálními problémy Odpovědnosti advokáta při poskytování právní služby. Zamýšlel se nad právní úpravou smlouvy mezi advokátem a klientem a specifickým charakterem tohoto vztahu. Věnoval se zejména otázce vztahu mezi advokátem a klientem jako spotřebitelem a informační povinnosti advokáta vůči spotřebiteli. Zaměřil se ale i na režim a způsob mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, zejména s přihlédnutím k existující praxi České advokátní komory jako subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. V další části se pak věnoval otázce odpovědnosti advokáta při výkonu advokacie, jak ve vztahu ke klientovi, tak k třetím osobám s přihlédnutím k aktuální judikatuře a rozebral možnosti vyloučení či omezení odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou klientovi. 

V následujícím příspěvku Aktuální problémy s „konstantní“ judikaturou se advokátka JUDr. Monika Novotná zaměřila na konkrétní případy, kdy soudní rozhodnutí odpovídá ustálené judikatuře vztahující se k bývalé právní úpravě a bez dalšího je aplikováno na právní úpravu nového občanského zákoníku, jakož i na úlohu judikatury v podmínkách nového soukromého práva.  

***

Druhý dopolední blok otevřela JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a předsedkyně redakční rady Rodinných listů, s přednáškou nazvanou Co je důležitější - práva nebo povinnosti? V dnešní době většina společnosti klade důraz na práva a jimi se také strany sporu a účastníci ohánějí. O povinnostech se naopak téměř nikdo nezmiňuje, jako kdyby vedle práv ztrácela na důležitosti. Zdá se tedy, že dnešní doba je složena ze samých práv. Zdůraznila ale fakt, že dnes tak trochu více než je zdrávo zapomínáme na to, že právo je jen opakem povinnosti. Příkladem, každému důvěrně známým, může být rodina ‒ spoutaná povinnostmi a odpovědností, ale navenek vymáhající úzce specifikované soubory práv. A je na místě se ptát, komu je tato praxe ku prospěchu. 

Advokát a přední odborník v oblasti práva informačních technologií JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., navázal vysoce aktuální tématem Právo 2.1 aneb výkon advokacie na internetu.Jak zmínil úvodem svého vystoupení, vývoj moderních technologií jde v posledních několika letech dopředu rychleji než za celou dosavadní historii lidstva. Zaměřil se dále na okruhy, které by bylo možné označit za internet jako prostředí výkonu advokacie, internet jako komunikační kanál, internet jako zdroj informací a jako médium. Zejména se pak ale věnoval otázkám spojeným s bezpečným datovým úložištěm, advokátní šifrou, portálem advokátní komory, bezpečnostními standardy IT pro advokáty, jakož i rizikům s tím spojeným.   

***

Po přestávce na oběd následovalo první vystoupení třetího bloku konference v podání předního civilisty, hlavního autora velkého komentáře o. z., doc. JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., nazvané Rozsah práva na vydání bezdůvodného obohacení. V něm se zabýval rozsahem práva na poskytnutí náhrady v případě, kdy sám předmět bezdůvodného obohacení nelze dobře vydat. Prakticky velmi důležité je vůbec stanovit, zda je výše náhrady závislá na hodnotě, o kterou se zvýšil majetek obohaceného, nebo zda je rozhodující hodnota služby, kterou poskytl ochuzený. Např. při výkonu stavebních prací je jejich hodnota často podstatně vyšší než hodnota, o kterou se zvýšila cena dotčené nemovitosti. Dále jde např. o otázku, zda a jak je toto právo ovlivněno skutečností, že obohacený již danou majetkovou hodnotu nebo její ekvivalent ve svém majetku, např. předmět obohacení, spotřeboval. Podobně se věnoval také problému úspory jako obohacení. 

Na něho navázal kolega z olomoucké fakulty doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., který vystoupil s příspěvkem na téma Vyjádření kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci.Podle jeho slov se tato záležitost ‒ vyjádření kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci ‒ zdá být v naší praxi bez problémů. Upozornil ale na to, že vzniká otázka, zda to není tím, že praxe je zvyklá se určitým způsobem chovat, aniž by se ptala, zda je tento úzus správný, resp. zda jsou přípustné i některé modality. Dosud hlouběji nediskutovaným je problém nutnosti vyjádření kupní ceny v kupní smlouvě na nemovitou věc a forma tohoto vyjádření. Sporná může být dle jeho vyjádření též míra použitelnosti § 560 o. z. na požadavek vyjádření kupní ceny. Uvedené problematické aspekty se pokusil ostravskému publiku osvětlit. 

Jejich kolega, odborník na medicínské právo, doc. JUDr. Tomáš Doležal, LL.M., Ph.D., se pak ve svém vystoupení zaměřil na téma Ztráta šance.Teorie ztráty šancí (příležitosti) byla diskutována v mnoha zemích v situacích nejasné příčinné souvislosti, kdy stávající systém v oblasti prokazování kauzálního nexu, založený na principu „vše nebo nic“ nevede k uspokojivým výsledkům. Samotná teorie ztráty šancí však podle jeho slov přináší řadu dalších problémů v oblastech kvalifikace a kvantifikace újmy, ale i v oblasti protiprávnosti. Tyto problémy byly v příspěvku podrobněji analyzovány a bylo poukázáno na jejich úskalí v souvislosti s úpravou odpovědnosti za újmu v občanském zákoníku.   

Třetí blokpak uzavřela JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., olomoucká advokátka a členka představenstva ČAK, která se zabývala tématem Likvidace obchodních korporací se zaměřením na povinnosti likvidátora.Úprava likvidací, postavení, způsob výkonu funkce, povinnosti i odpovědnost likvidátora doznala poměrně nenápadných, ale významných změn v občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Souvisí to se snahou zpřesnit pravidla provedení likvidací obchodních korporací, nejen zpřísněním požadavků na osobu samotného likvidátora (splnění podmínek pro výkon funkce likvidátora je postaveno na roveň podmínkám pro výkon funkce statutárního zástupce), ale i formulací rozvrhových pravidel. Na osobu likvidátora dopadá řada zákonných povinností a v neposlední řadě i odpovědnost za řádný výkon funkce. I když v praxi nebyl dořešen stálý problém nefunkčních, „ležících“ obchodních korporací, které by bylo potřeba zrušit a zlikvidovat, byla stanovena alespoň jasná pravidla pro zrušení a zánik obchodních korporací po skončení insolvenčních řízení. 

***  

JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M., která působí na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v praxi pracuje jako asistentka soudce Nejvyššího soudu, se zaměřila v předposledním příspěvku konference na Dvojí povahu smíru. Podle převažujícího názoru právní nauky je soudní smír smíšeným institutem, který v sobě zahrnuje jak soukromoprávní smlouvu, tak i dvoustranný procesní úkon. Tzv. „dvojí povaha smíru“ vede k tomu, že předpoklady a účinky této dohody určují jak normy hmotného, tak i procesního práva. V příspěvku ozřejmila nejen tuto povahu smíru a vzájemné vazby obou jeho stránek, ale také následky, které mají (resp. by měly mít) vady hmotněprávní stránky smíru, tak i pochybení v rámci práva procesního.  

Pro zájemce o insolvenční právo si pak Mgr. Petr Veselý, advokát z Prahy, připravil představení letošní novely insolvenčního zákona. Ve svém příspěvku shrnul podstatné změny, které přinese novelizace insolvenčního zákona účinná od 1. 7. 2017. Zabýval se zejména novým institutem při posuzování dlužníkova úpadku (mezera krytí), novými pravidly pro určení osoby insolvenčního správce, snahami o posílení ochrany dlužníků před šikanózními insolvenčními návrhy a změnami v procesních postupech při řešení úpadku dlužníků oddlužením. Speciální pozornost byla věnována omezením hlasovacích práv věřitelů blízkých dlužníkovi a jejich dopadu na sanační způsoby řešení dlužníkova úpadku. 

Ostravská konference byla svým obsazením a přednesenými tématy velice přínosná a již nyní se můžeme těšit na pokračování v Brně dne 20. června 2017 (registrovat se můžete ZDE) a v Praze koncem tohoto roku.

*** 

Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR za podporu a pomoc. 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto: Petr Sznapka