Kongres „Soukromé právo 2017“ Brno
publikováno: 22.06.2017
Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ pořádají v letošním roce pro advokáty a širší právnickou veřejnost trio významných odborných konferencí Soukromé právo 2017. První červnový den se konala první z nich v Ostravě v kongresovém hotelu Clarion, v úterý 20. června se pak „přestěhovala“ do Bobycentra v Brně a v Praze se sejdou společně přednášející s publikem 21. listopadu 2017 v hotelu Clarion.
Brněnskou konferenci krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal ostravský advokát a bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který se stejně jako v Ostravě ujal moderování celého konferenčního dne. Přesto tato konference začala netradičně a velmi smutně – minutou ticha za zesnulého bývalého předsedu České advokátní komory a ministra spravedlnosti JUDr. Karla Čermáka, který se významně podílel na vzniku moderní české advokacie.
Jako první vystoupila doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, která se odborně zaměřuje zejména na problematiku ochrany slabších kontraktačních stran v soukromoprávních vztazích, např. ochranu nájemce bytu či spotřebitele. Pro letošní ročník si připravila téma Limit pojistného plnění pro případ úpadku cestovní kanceláře a ochrana spotřebitele. V r. 2015 byl novelizován zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace se stala účinnou od 29. 12. 2015 a přinesla několik zajímavých změn, včetně zavedení zákonného limitu pojistného plnění pro případ úpadku cestovní kanceláře, zpřísnění podmínek živnosti pro cestovní kanceláře a nový způsob dohledu nad výkonem živnosti i dozoru oprávněných orgánů. Novela zákona tak poprvé stanoví, že cestovní kancelář je povinna s pojišťovnou sjednat takový limit pojistného plnění, aby spotřebitel při krachu CK dostal všechny vložené prostředky, a ne pouze jejich část, jak tomu bylo v minulosti. Tím by se konečně měla dostat do souladu vnitrostátní právní úprava s právem EU.
Druhou přednášející prvního dopoledního bloku byla další žena JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a předsedkyně redakční rady Rodinných listů, s přednáškou nazvanou Co je důležitější - práva nebo povinnosti? V dnešní době většina společnosti klade důraz na práva a jimi se také strany sporu a účastníci ohánějí. O povinnostech se naopak téměř nikdo nezmiňuje, jako kdyby vedle práv ztrácela na důležitosti. Zdá se tedy, že dnešní doba je složena ze samých práv. Zdůraznila ale fakt, že dnes tak trochu více než je zdrávo zapomínáme na to, že právo je jen opakem povinnosti. Příkladem, každému důvěrně známým, může být rodina ‒ spoutaná povinnostmi a odpovědností, ale navenek vymáhající úzce specifikované soubory práv. A je na místě se ptát, komu je tato praxe ku prospěchu. O úplné znění příspěvku nebudou čtenáři Bulletinu advokacie online ochuzeni, zveřejněn bude v nejbližších dnech.
Do třetice vystoupila s následujícím příspěvkem Aktuální problémy s „konstantní“ judikaturou opět žena a advokátka JUDr. Monika Novotná. Ta sezaměřila na konkrétní případy, kdy soudní rozhodnutí odpovídá ustálené judikatuře vztahující se k bývalé právní úpravě a bez dalšího je aplikováno na právní úpravu nového občanského zákoníku, jakož i na úlohu judikatury v podmínkách nového soukromého práva. Dotkla se také problematiky dotváření práva soudem, k čemuž dává prostor nový občanský zákoník, například metodikou soudu ke stanovení náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Přestože soud vedly ty nejlepší úmysly k odškodnění pozůstalých, hlavně vdov a sirotků, rozhodně není správné, aby se metodika brala jako právní norma. Soud má každou náhradu nemajetkové újmy na zdraví a ztížení společenského uplatnění posuzovat samostatně, aby byla plně vyvážená vytrpěná bolest a další nemajetková újma. Její přednáška ukončila první dopolední blok.
Po přestávce na kávu usedla za předsednický stůl čtveřice kolegů z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. První vystoupení druhého bloku konference bylo v podání předního civilisty, hlavního autora velkého komentáře o. z., doc. JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., nazvané Rozsah práva na vydání bezdůvodného obohacení. V něm se zabýval rozsahem práva na poskytnutí náhrady v případě, kdy sám předmět bezdůvodného obohacení nelze dobře vydat. Prakticky velmi důležité je vůbec stanovit, zda je výše náhrady závislá na hodnotě, o kterou se zvýšil majetek obohaceného, nebo zda je rozhodující hodnota služby, kterou poskytl ochuzený. Např. při výkonu stavebních prací je jejich hodnota často podstatně vyšší než hodnota, o kterou se zvýšila cena dotčené nemovitosti. Dále jde např. o otázku, zda a jak je toto právo ovlivněno skutečností, že obohacený již danou majetkovou hodnotu nebo její ekvivalent ve svém majetku, např. předmět obohacení, spotřeboval. Podobně se věnoval také problému úspory jako obohacení.
Na něho navázal kolega z olomoucké fakulty doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., který vystoupil s příspěvkem na téma Vyjádření kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci. Podle jeho slov se tato záležitost ‒ vyjádření kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci ‒ zdá být v naší praxi bez problémů. Upozornil ale na to, že vzniká otázka, zda to není tím, že praxe je zvyklá se určitým způsobem chovat, aniž by se ptala, zda je tento úzus správný, resp. zda jsou přípustné i některé modality. Dosud hlouběji nediskutovaným je problém nutnosti vyjádření kupní ceny v kupní smlouvě na nemovitou věc a forma tohoto vyjádření. Sporná může být dle jeho vyjádření též míra použitelnosti § 560 o. z. na požadavek vyjádření kupní ceny. Uvedené problematické aspekty se pokusil brněnskému publiku osvětlit.
Další přednášející JUDr. Renáta Šínová, Ph. D., pak otevřela problematiku Nejednotné praxe při vznesení námitky promlčení a uplatnění podmíněných procesních úkonů v civilním soudním řízení. Konkrétně jde o vznesení námitky promlčení podle § 41 odst. 3 o. s. ř., kdy „hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsána písemná forma.“ Odlišná interpretace může být právě v pojmu „dozvěděli“ – jde o faktické seznámení se s obsahem právního jednání, nebo stav, kdy lze znalost účastníka předpokládat nebo dokonce i fingovat? Rozsudek NS sp. zn. 23 Cdo 1992/2014 pojem specifikuje tak, že „v případě, že ostatní účastníci nebyli přítomni jednání nebo jinému roku, při němž byl učiněn ústně, je takový hmotněprávní úkon účinný vůči jím dotčenému účastníku od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděl jinak, např. doručením písemného (elektronického) podání soudem, písemným (elektronickým) sdělením soudu, doručením opisu protokolu u jednání nebo přepisu obrazového nebo zvukově obrazového záznamu, oznámením při příštím jednání.“
Slova se pak ujal další přednášející z Právnické fakulty UP v Olomouci a odborník na dědické právo JUDr. Václav Bednář, Ph.D. Ve svém příspěvku rozebral Mýty kolem nového dědického práva, konkrétnětři nejčastější.Upozornil na to, že v médích se objevují v poslední doběhojná a bohužel falešnávarování pro dědice, takže roste počet těch, kteří mají obavu přebrat majetek z dědictví kvůli případným dluhům. Proto dědictví raději úplně odmítnou.Faktem je, že obrovské zadlužení populace a řešení zadlužených pozůstalostí je největším problémem, který nyní notáři řeší. Dále se zabýval institutem dědické smlouvy, který se, jak podotkl, ještě příliš nevyužívá. Podle právníků původně dobrou myšlenku zmařila nejčastější doporučení notářů sepsat klasickou závěť, protože v dědické smlouvě vidí skrytá úskalí. Přitom dědická smlouva představuje nejsilnější dědický titul a je výhodná například pro seniora, který nemá přímé příbuzné. Podobně někteří přistupují z neznalosti i ke svěřenskému nástupnictví. To notáři lidem spíše rozmlouvají. Je třeba dát těmto institutům čas a teprve po letech je možné vyhodnotit jejich využití v praxi.
Po přestávce na oběd došlo k výměně moderátora. V horkém křesle, a to doslova, protože teplota venku překročila 34 stupňů Celsia a v sále se tropické třicítce blížila, vystřídal JUDr. Vladimíra Jirouska, který se z pracovních důvodů musel z odpolední části programu omluvit, místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M. A hned se jako první ujal slova, vystoupil s vysoce aktuálním tématem Povinnosti advokátů dle novelizované právní úpravy AML. Přítomné publikum seznámil s novinkami v oblasti AML-regulace (praní špinavých peněz a opatření proti terorismu), zejména pak s otázkami souvisejícími s dopadem AML na povinnosti pro advokáty. Nová směrnice s účinností od 1. ledna 2017 rozšiřuje katalog povinností, z nichž mnohé narážejí na povinnosti a zásady advokacie jako takové (např. povinnost mlčenlivosti apod.). Ve svém vystoupení se věnoval pak zejména povinnosti informovat a identifikovat klienta při sledovaných činnostech, povinnosti kontroly, zjednodušené identifikaci a kontrole.
Člen představenstva ČAK, advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením, JUDr. Michal Žižlavský se následně zeptal Whites only? Dochází k diskriminaci advokátů? Zhodnotil odlišný přístup předsedů soudů k prohlídkám advokátů a státních zástupců u bezpečnostních rámů. Kladl si otázky, jaká je role advokátů při ochraně soukromých práv lidí a korporací? Jaká je role státních zástupců, ale také co mají advokáti a státní zástupci společného? Mohou předsedové soudů jednu profesní skupinu zvýhodňovat a druhou poškozovat? Jaká je jejich odpovědnost? Autor příspěvku zanalyzoval situaci z pohledu platných norem a zodpověděl položené zásadní otázky.
Třetí přednášející bloku byla JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., olomoucká advokátka a členka představenstva ČAK, která se zabývala tématem Likvidace obchodních korporací se zaměřením na povinnosti likvidátora. Úprava likvidací, postavení, způsob výkonu funkce, povinnosti i odpovědnost likvidátora doznala poměrně nenápadných, ale významných změn v občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Souvisí to se snahou zpřesnit pravidla provedení likvidací obchodních korporací, nejen zpřísněním požadavků na osobu samotného likvidátora (splnění podmínek pro výkon funkce likvidátora je postaveno na roveň podmínkám pro výkon funkce statutárního zástupce), ale i formulací rozvrhových pravidel. Na osobu likvidátora dopadá řada zákonných povinností a v neposlední řadě i odpovědnost za řádný výkon funkce. I když v praxi nebyl dořešen stálý problém nefunkčních, „ležících“ obchodních korporací, které by bylo potřeba zrušit a zlikvidovat, byla stanovena alespoň jasná pravidla pro zrušení a zánik obchodních korporací po skončení insolvenčních řízení.
Závěrečný příspěvek si připravil člen představenstva a regionální představitel ČAK pro region Jižní Čechy JUDr. František Smejkal a podělil se o Zkušenosti z projektu bezplatné insolvenční poradny. Na úvod přednesl zajímavá, ale alarmující čísla o zadlužení českých domácností. Na konci loňského roku se tuzemské domácnosti dostaly do dluhu ve výši 1,5 bilionu korun, což je téměř trojnásobek oproti roku 2005! V roce 2016 bylo v naší republice podáno přes 26,5 tisíce návrhů na oddlužení a uskutečněno 4,5 milionu exekucí. Celkově vymáhaná částka se vyšplhala na 325 miliard korun. Vzhledem k tomu, že návrhy na oddlužení zpracovávaly různé neziskové organizace, oddlužovací agentury, nebo dokonce pochybné společnosti „šmejdů“, u nichž klienti v tísni vyhledávali pomoc, inicioval českobudějovický krajský soud vznik bezplatných insolvenčních poraden. Jihočeští advokáti se chopili své příležitosti poskytnout opravdu odborné rady a nyní se bezplatné poradny postupně rozšířily i do okresních měst, kde fungují od letošního května. Do akce se zapojilo zhruba 10 % advokátů působících v jihočeském regionu a další se postupně do projektu, který nemá v jihočeském regionu obdoby, zapojují. Tím advokacie plní svůj úkol pomáhat v pro bono projektech.
Závěrem JUDr. Smejkal připomněl, že do sněmu České advokátní komory, který je jejím nejvyšším orgánem, zbývá 20. června 93 dní a vybídl všechny přítomné advokáty k aktivní účasti na 7. sněmu ČAK, který se uskuteční 22. září v pražském hotelu Clarion. Tento apel podpořil i moderátor odpoledního bloku Mgr. Němec, který se s účastníky rozloučil a pozval je i na listopadovou konferenci Soukromé právo 2017 v Praze.
Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR a C.H. Beck za podporu a pomoc.
PhDr. Dagmar Koutská,
JUDr. Hana Rýdlová
Foto: Igor Zehl