K návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o právu na přístup k obhájci a o právu na komunikaci po zatčení a o pozici CCBE

Jako první byla v balíčku uvedena směrnice 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad.

Cílem návrhu směrnice, o kterém pojednává tento příspěvek, je stanovit společné minimální normy osob podezřelých a obviněných v trestním řízení v Evropské unii vztahující se k právu na obhájce a k právu komunikovat po zatčení s třetí osobou (např. rodinným příslušníkem). Obsah tohoto příspěvku bude zaměřen nikoliv na komplexní představení návrhu směrnice jako takové, nýbrž na aktuální reakci CCBE (Rady evropských advokátních komor) k pozici přijaté členskými státy 31. května 2012. CCBE zastupuje a lobbuje na evropském poli za všechny advokáty skrze jejich národní advokátní komory a Česká advokátní komora je řádným členem této organizace.

Poněvadž CCBE uvítala návrh směrnice zpracovaného Evropskou komisí, byla následně velmi nepříjemně překvapena pozicí, kterou k návrhu směrnice přijaly členské státy na zasedání Evropské rady, a některé návrhy považuje za značně alarmující. Proto CCBE sepsala své připomínky, které byly skrze národní advokátní komory rozeslány na příslušná ministerstva. Kompletní text připomínek CCBE je v anglickém jazyce zveřejněn na webových stránkách ČAK www.cak.cz  pod kolonkou Mezinárodní vztahy, CCBE.

K některým závažným připomínkám CCBE:

Otázka důvěrnosti (mlčenlivosti) – čl. 4 návrhu směrnice; patří k nejzásadnější připomínce CCBE

Rada EU stanoví možnost se dočasně odchýlit od zaručení důvěrné komunikace mezi osobou podezřelou/obviněnou a jejím obhájcem, a to ve výjimečných případech…, a) kdy existuje naléhavá potřeba zabránit závažnému trestnému činu nebo b) existují dostatečné důvody se domnívat, že dotyčný obhájce se podílel na trestném činu spolu s podezřelou/obviněnou osobou.

CCBE se domnívá, že by neměly existovat žádné výjimky k principu důvěrnosti (mlčenlivosti). Tyto výjimky jsou považovány za naprosto mylné ospravedlňování a nemají nic co do činění s principem mlčenlivosti. Fráze „kdy existuje naléhavá potřeba zabránit závažnému trestnému činu“ je vágní a přímo volá po tom, aby byla zneužita. Existují snad ne-závažné trestné činy? Pokud je obhájce (advokát) podezřelý ze spáchání závažné trestné činnosti či na podílení se na trestném činu s osobou podezřelou, bude mu přístup ke klientovi zamítnut a klientovi bude ustaven nový advokát. Princip mlčenlivosti musí zůstat nedotčen, poněvadž se jedná o základní a stěžejní princip existující ve vztahu advokáta-obhájce a klienta.

Otázka práva na přístup k obhájci v trestním řízení – čl. 3 návrhu směrnice

Článek 3 odst. 3 písm. a) stanoví, že „Členské státy zajistí, aby podezřelá/obviněná osoba měla právo komunikovat s obhájcem, který ji zastupuje, a to i před úředním výslechem ze strany policejních nebo jiných orgánů činných v trestním řízení nebo soudních orgánů“.

CCBE upozorňuje, že právo na přístup k obhájci nezahrnuje pouze právo komunikovat s obhájcem, ale především také právo se setkat se svým obhájcem osobně. Tento názor koresponduje s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (Pishchalnikov, Sladuz, Brusco a Sebalj).

Článek 3 odst. 5 stanoví: „Ve výjimečných případech a ve fázi před zahájením soudního řízení se mohou členské státy dočasně odchýlit od uplatňování práv stanovených v tomto článku, pokud je to ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu odůvodněno přesvědčivými důvody“.

CCBE je šokována vágností tohoto ustanovení a možností jeho zneužití a navrhuje úplné zrušení tohoto ustanovení.

Otázka vzdání se práva na přístup k obhájci – čl. 8 návrhu směrnice

Článek 8 upravuje možnost vzdát se práva na obhájce, pokud osoba podezřelá/obviněná obdržela dostatečné informace o obsahu tohoto práva a případných důsledcích svého rozhodnutí vzdát se tohoto práva.

CCBE ve své připomínce uvádí, že osoba podezřelá/obviněná musí mít nikoliv pouze informace dostatečné, ale naopak si musí být plně vědoma důsledků, které nastanou poté, co se svého práva na přístup k obhájci vzdá.

Otázka evropského zatýkacího rozkazu – čl. 9 návrhu směrnice

Článek 9 návrhu směrnice počítá s právem na přístup k obhájci v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu pouze ve vykonávajícím členském státě.

CCBE vždy byla toho názoru, že vyžádaná osoba by měla mít právo na obhájce nejenom ve vykonávajícím členském státě, ale také v členském státě, který vydal evropský zatýkací rozkaz.

CCBE dále pokračovala ve svém lobbyingu na půdě Evropského parlamentu, stejně jako některé národní advokátní komory, vč. České advokátní komory prostřednictvím bruselské zástupkyně JUDr. Terezy Nekovářové, která předala připomínky CCBE některým českým zástupcům v Evropském parlamentu. Výsledek lobbyingu CCBE je více než uspokojivý; parlamentní výbor LIBE akceptoval většinu připomínek.

Návrh směrnice je v současné době ve stadiu komunikace mezi zpravodajem návrhu a Radou EU, ve kterém se bude zpravodaj snažit vyjednat kompromisní znění textu návrhu směrnice.

Mgr. Lenka Vojířová, odbor mezinárodních vztahů ČAK