Jelínek a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob v České republice - bilance a perspektivy

autor: Mgr. ANDREA BERANOVÁ
publikováno: 25.11.2013

Leges, Praha 2013, 386 stran,590 Kč.

Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnos­ti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpo­vědnosti právnických osob a řízení pro­ti nim. Po několikaletém úsilí se Česká republika zařadila k většině evropských států, které mají ve svých právních řá­dech zakotvenou trestní odpovědnost právnických osob. Trestní odpovědnost právnických osob je jednou z nejsporněj­ších otázek trestněprávní teorie. Je tomu tak proto, že tento institut narušuje osvědčený systém základních zásad trest­ního práva. Přijetím citovaného zákona došlo především k prolomení zásady in­dividuální trestní odpovědnosti. Kromě zavedení kolektivní trestní odpovědnos­ti byl katalog základních zásad trestního práva rozšířen o zásadu souběžné nezá­vislé trestní odpovědnosti fyzické a práv­nické osoby a zásadu přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na práv­ního nástupce. V důsledku neexistence podrobnější právní úpravy vznikla otáz­ka, na jaké subjekty a v jakém rozsahu trestní odpovědnost skutečně přechází. Dochází k přechodu trestní odpovědnosti jen v případě zániku původní právnické osoby, nebo i v případech, kdy právnic­ká osoba pouze převádí jmění na práv­ního nástupce? Týká se přechod trestní odpovědnosti právnické osoby v případě její přeměny jen právnických osob, nebo také osob fyzických? Jedná se o singu­lární nebo univerzální sukcesi? To je jen příklad otázek, které nový zákon v rovi­ně viny po sobě zanechal.

V rovině sankcionování právnických osob vznikají pochybnosti ohledně účelu trestu, kritérií pro ukládání trestů, pod­mínek pro ukládání trestu zrušení práv­nické osoby, nekompletní úpravy dvou zvláštních forem trestu zákazu činnosti nebo výkonu trestu uveřejnění rozsudku.

Kromě trestního práva hmotného se je­ví být problematická i aplikace trestního práva procesního. Základem všech nejas­ností je § 1 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., stanovující subsidiární použití trestního řádu v řízení proti právnickým oso­bám „není-li to z povahy věci vylouče­no“, v kombinaci s torzovitou úpravou zvláštních ustanovení o řízení proti práv­nickým osobám. Neúplná právní úprava může působit obtíže při určování proces­ních práv a povinností konkrétních sub­jektů, což by vedlo k ohrožení právní jis­toty všech zúčastněných stran.

Z výše uvedeného je patrné, že trestní odpovědnost právnických osob předsta­vuje zcela nový a nepoznaný fenomén, se kterým se bude muset teorie i praxe po­stupně vypořádat. Právě skutečnost, že se jedná o doposud neprobádanou práv­ní oblast, byla impulzem pro vytvoření kolektivní vědecké monografie s názvem „Trestní odpovědnost právnických osob v České republice - bilance a perspek­tivy“. Tato monografie byla zpracována v rámci programu rozvoje vědních ob­lastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK) P 04 „Institucionální a normativní proměny práva v evropském a globálním kontex­tu“. Autorský kolektiv, jehož vedoucím je prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., se sklá­dá z předních českých a slovenských od­borníků trestního práva, správního prá­va, kriminologie a kriminalistiky.

Recenzovaná monografie je rozdělena do tří vnitřně homogenních celků a ob­sahuje celkem 30 kapitol.

První část se zabývá obecnými otáz­kami deliktní odpovědnosti právnických osob prostředky veřejného práva. Komparativní analýzu trestní odpovědnosti právnických osob z hlediska práva me­zinárodního, evropského a vybraných zahraničních právních řádů předkládá Jozef Záhora. Pavel Maršálek uvažu­je nad legitimitou trestní odpovědnosti právnických osob. Přes četné výhrady k tomuto instrumentu ze strany odbor­né veřejnosti nakonec dospěl k závěru, že s ohledem na bující kriminalitu práv­nických osob se zákonodárce přijetím zá­kona č. 418/2011 Sb. vydal správnou ces­tou. Výhody a nevýhody správní a trestní odpovědnosti právnických osob popisu­jí Ivan Šimovček a Tomáš Strémy. Dů­vody proti zavedení trestní odpovědnos­ti právnických osob uvádí Ivan Roháč. Richard Pomahač se zamýšlí nad rozdí­ly mezi správní a trestní odpovědností veřejnoprávních korporací. Ke správní­mu trestání osob veřejného práva se de­tailněji vyjadřuje Josef Staša.

Druhá část je věnována otázkám trest­ní odpovědnosti právnických osob v platné české právní úpravě. Jiří Jelínek výstižně sumarizuje všechny klady a zápory nové­ho zákona o trestní odpovědnosti práv­nických osob. Margita Prokeinová srov­nává českou a slovenskou úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Rozbor časové, místní, osobní a věcné působnos­ti zákona č. 418/2011 Sb. nabízí Michal Sýkora. Nad možností trestní odpověd­nosti územních samosprávných celků se zamýšlí Martin Kopecký. Poté násle­duje kapitola Lukáše Bohuslava k obtíž­né otázce přičitatelnosti trestných činů právnickým osobám. Na složitost toho­to tématu poukázala i Jana Navrátilová, která kromě nástrojů prevence páchání trestných činů zaměstnanci právnické osoby předestírá zajímavou výseč zahra­niční judikatury k přičitatelnosti trest­ných činů právnickým osobám. Přecho­du trestní odpovědnosti právnické osoby na právního nástupce se věnuje Pavel Šámal. Zevrubnou analýzu vztahu skutko­vých podstat trestných činů a správních deliktů právnických osob předkládá He­lena Prášková. Tomáš Gřivna se kon­centruje na problematiku konkurence trestního a správního řízení podle § 28 zákona o trestní odpovědnosti právnic­kých osob. Vladimír Pelc se zabývá od­povědností právnických osob za trestný čin praní peněz. Dagmar Císařová a Ol­ga Sovová zkoumají odpovědnost práv­nických osob za poskytování zdravotní péče. S ohledem na závažná protiprávní jednání zdravotnických zařízení doporu­čují, aby zákonodárce rozšířil trestní od­povědnost právnických osob minimálně o nedbalostní delikty proti životu a zdra­ví. Problémy spojené s trestáním práv­nických osob popisuje ve své kapitole Věra Kalvodová. K procesním otázkám nového zákona se vyjadřují Jan Vidrna, Jiří Herczeg, Peter Polák, Jiří Říha, Lucie Kurilovská a Eduard Burda. Jan Vidrna upozornil na riziko právní nejisto­ty, vyplývající z nepropracované právní úpravy řízení proti právnickým osobám. Jiří Herczeg se zabývá právem na obha­jobu právnické osoby v trestním řízení. Peter Polák poukazuje na rozdíly me­zi českou a slovenskou úpravou trestní odpovědnosti právnických osob a z to­ho vyplývající odlišnosti v obsahu pro­cesních práv, kterými právnická osoba v trestním řízení disponuje. Jiří Říha píše o zajišťovacích úkonech vůči právnické osobě v trestním řízení. Lucie Kurilov­ská a Eduard Burda se kromě vyloučení trestní odpovědnosti právnických osob, konceptu přičitatelnosti trestného činu a trestní odpovědnosti právního nástupce věnují osobám, které činí úkony za práv­nickou osobu v trestním řízení.

Třetí část obsahuje rozbor trestní odpo­vědnosti právnických osob ve vybraných zahraničních právních řádech. Kromě toho přibližuje fenomén trestní odpověd­nosti právnických osob ve spojení s orga­nizovaným zločinem a kyberprostorem. Postihem právnických osob za jednání v rámci kyberprostoru se zabývá Kateři­na Lukášová. O způsobech vymezení roz­sahu kriminalizace jednání právnických osob v Nizozemsku, Francii, Rakousku, Španělsku, Itálii a Polsku píše Katarína Danková. Slovenskou cestu k přijetí nepravé trestní odpovědnosti právnic­kých osob popisuje Štefan Kočan. Zá­konné podmínky pro ukládání ochran­ných opatření proti právnickým osobám na Slovensku analyzují Jaroslav Klátik a Marek Kordík. Na odlišnosti mezi čes­kou a rakouskou úpravou trestní odpověd­nosti právnických osob poukazuje Mar­ta Uhlířová. Model trestní odpovědnosti právnických osob ve Švýcarsku vysvět­luje Lenka Pošíková.

Monografie „Trestní odpovědnost práv­nických osob v České republice - bilance a perspektivy“ je pro právní teorii i praxi velmi přínosná. Hlavním přínosem této publikace je systematické zpracování té­matu, které je s ohledem na nedávno při­jatý zákon o trestní odpovědnosti práv­nických osob velmi aktuální. Různost pohledů na institut trestní odpovědnos­ti právnických osob je zaručena širokým autorským kolektivem, který čítá exper­ty z oblasti trestního práva, občanského práva, správního práva a teorie práva. Publikace rozebírá jak obecné otázky, tak dílčí problematické souvislosti, na jejichž řešení nejsou jednotné názory.

O úspěch této monografie se zaslouži­lo i nakladatelství Leges, které provedlo pečlivou technickou redakci, monografii vydalo v tuhé vazbě s anglickým resumé a vkusnou barevnou obálkou.

Mgr. ANDREA BERANOVÁ, interní doktorandka na katedře trestního práva PF UK

Můžete koupit Z d e