Je státní zástupce oprávněn konat současně vyšetřování i dozor nad ním?

autor: doc. JUDr. PAVEL VANTUCH, CSc.
publikováno: 04.12.2014

V některých trestních věcech se státní zástupce vykonávající dozor nad přípravným řízením rozhodne, že podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu provede vyšetřování sám. Potom státní zástupce koná vyšetřování i dozor nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování jako druhé fázi přípravného řízení. V tomto článku se zabývám otázkou, zda je postup státního zástupce, konajícího současně vyšetřování i dozor nad ním, v souladu se zákonem.

Kdo koná vyšetřování? 

Vyšetřováním se označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupením věci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, včetně schválení narovnání a podmíněného zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby (§ 161 odst. 1 tr. řádu). Vyšetřování konají útvary Policie České republiky, nestanoví-li zákon jinak (§ 161 odst. 2 tr. řádu).

Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce (§ 174 odst. 1 tr. řádu). Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 tr. řádu je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu [§ 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu].

„Státní zástupce si může také vyhradit provedení určitého vyšetřovacího úkonu v závažných trestních věcech, popřípadě i v jiných případech podle jejich povahy s přihlédnutím k úrovni práce policejního orgánu. Může tak učinit zejména v případech, pokud to považuje za nezbytné vzhledem k povaze dané věci, úkonu, o který se jedná. Jde o výjimečný zásah do procesní samostatnosti policejního orgánu.“[1]

V praxi si státní zástupce vyhradí provedení výslechu určitého svědka, případně jakéhokoliv jiného procesního úkonu tehdy, když nepovažuje za dostatečnou dozorovou činnost, ani svoji osobní účast při provádění úkonu. Přitom ví, že zasahuje do procesní samostatnosti policejního orgánu, který provádí vyšetřování jako svoji každodenní činnost, s níž má také zkušenosti, odpovídající délce praxe. Státní zástupce si uvědomuje, že s výslechy svědků, obviněných i s prováděním jiných úkonů má policejní orgán výrazně větší zkušenosti než on sám, a proto také až na výjimky neshledává důvod, aby sám prováděl úkony ve věci. Běžně státní zástupce využívá svá oprávnění dle § 158 odst. 2 tr. řádu a ukládá policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Pokud prověrkami spisů dospěje k názoru, že policejní orgán konající vyšetřování z jakýchkoliv důvodů neplní jeho pokyny, může mu věc odejmout a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu. Důsledkem toho je, že se obhájci v praxi setkávají s úkony prováděnými státním zástupcem jen nepříliš často.

Celé vyšetřování provede státní zástupce sám jen výjimečně, zvláště v případě, kdy nestačí provést jednotlivý úkon, popř. ani použít oprávnění podle odstavce 2 písm. a), d) či f) nebo podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. řádu. Přitom státní zástupce může, je-li toho třeba, protože se obviněný nebo svědek nedostavil k výslechu, nebo je-li tu některý z důvodů uvedených v § 90 odst. 2 a § 98 tr. řádu, požádat příslušný policejní orgán o předvedení obviněného nebo svědka.“[2]

Nelze pominout, že v případě, že státní zástupce sám koná vyšetřování, mizí jedna z kontrol v rámci přípravného řízení. Touto kontrolou zákonnosti je dozor státního zástupce nad policejním orgánem. „Pokud státní zástupce přebere působnost policejního orgánu, zruší jeden kontrolní stupeň. To je nežádoucí jev. Nadřízené státní zastupitelství sice přebírá některá dozorová oprávnění (rozhodování o stížnostech), ale nevykonává klasický dozor zákonnosti trestního stíhání. Je nestandardní, aby státní zástupce vrchního státního zastupitelství sám prováděl vyšetřování a nahrazoval policejní orgán.“[3]

V praxi státní zástupce vykonávající dozor nad přípravným řízením využívá svá oprávnění dle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu, a proto sleduje průběh vyšetřování konaného policejním orgánem a podle jeho průběhu se rozhodne provést jednotlivý úkon, např. výslech určitého svědka sám, nebo se zúčastní tohoto úkonu prováděného policejním orgánem, neboť mu toto oprávnění plyne z § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. Neshledává však důvod k tomu, aby sám prováděl celé vyšetřování.

Podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. řádu může státní zástupce při výkonu dozoru uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele, a je také oprávněn odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu. Může také využít dalších oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 tr. řádu a kromě toho je oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů [§ 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu], vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění [§ 174 odst. 2 písm. d) tr. řádu] a přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu [§ 174 odst. 2 písm. f) tr. řádu]. Vzhledem k uvedené šíři oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru v průběhu vyšetřování v praxi státní zástupce rozhodne o tom, že sám provede celé vyšetřování, jen zcela výjimečně. Je to nepochybně proto, že ustanovení § 157 odst. 2 tr. řádu a § 174 odst. 2 tr. řádu mu dávají široké možnosti ingerence do vyšetřování, nad nímž vykonává dozor, a proto vesměs necítí potřebu sám provést celé vyšetřování a činit sám všechny úkony, které jinak koná policejní orgán.

Častěji v praxi státní zástupce přikáže, aby úkony ve věci prováděl v průběhu vyšetřování jiný policejní orgán, než je ten, jemuž věc byla přidělena [§ 174 odst. 2 písm. f) tr. řádu]. Takový postup volí státní zástupce zejména v případech, kdy opakovaně zjistí vážnější nedostatky v činnosti policejního orgánu konajícího vyšetřování, který nerespektuje jeho pokyny nebo neprovede potřebné doplnění dokazování apod.[4]

Dozor státního zástupce v přípravném řízení je vymezen v § 174 tr. řádu v návaznosti na § 4 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., zákona o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Dozor státního zástupce nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování, jako druhé fázi přípravného řízení představuje systematickou a cílevědomou kontrolní činnost zaměřenou na zjištění stavu vyšetřování, prověření postupu policejního orgánu konajícího vyšetřování z hlediska jeho zákonnosti, rychlosti i plynulosti, a to v zájmu neprodleného odstraňování zjištěných nedostatků. Dozor se vyznačuje soustavností a je vykonáván průběžně. Směřuje též k tomu, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán a omezován na svých právech v přípravném řízení. Dozor státního zástupce je v této fázi přípravného řízení specificky zaměřenou kontrolní činností, která se týká výlučně přípravného řízení, a je vykonáván nejen z hlediska zákonnosti postupu policejních orgánů, nýbrž i z hlediska jeho věcné správnosti, odůvodněnosti a úplnosti. 

Dozor státního zástupce 

Policejní orgán má při provádění úkonů trestního řízení procesní samostatnost (§ 164 odst. 1, 5 tr. řádu a § 3a odst. 3 zákona č. 278/2008 Sb., o Policii ČR), avšak je vázán pokyny státního zástupce [§ 157 odst. 2 a § 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu]. Postavení i odpovědnost státního zástupce v přípravném řízení posílila novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb., a to zdůrazněním jeho oprávnění s konečnou platností určovat rozsah a objem důkazů, které budou vyhledávány, opatřovány a příp. i prováděny v přípravném řízení.

Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce [§ 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu]. Podstatné je, že tento dozor státního zástupce se uplatňuje v obou fázích přípravného řízení, jak v rámci postupu před zahájením trestního stíhání (§ 157 odst. 2 tr. řádu), tak ve fázi vyšetřování, kde lze použít i veškerá oprávnění vyplývající z ustanovení § 174 odst. 2 tr. řádu. Takto má státní zástupce možnost náležitým způsobem ovlivňovat jednotlivými pravomocemi, vyplývajícími z výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti, celé přípravné řízení.

Podle ustanovení § 157 odst. 2 tr. řádu státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, má rozsáhlá oprávnění uvedená pod písm. a) až d) tohoto ustanovení.

Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 tr. řádu je podle ustanovení § 174 odst. 2 tr. řádu státní zástupce při výkonu dozoru oprávněn

a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,

b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda policejní orgán včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,

c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení trestního zákoníku pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,

d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění,

e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu,

f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.

Výčet dozorových oprávnění, obsažených v § 174 odst. 2 tr. řádu, který navazuje na oprávnění uvedená v ustanovení § 157 odst. 2 tr. řádu, umožňující státnímu zástupci zasahovat do průběhu přípravného řízení, je taxativní.

Státnímu zástupci je proto uloženo uplatňovat v průběhu přípravného řízení svá jednotlivá oprávnění tak, aby si s přihlédnutím k závažnosti a povaze trestní věci zajistil přehled o stavu a výsledcích přípravného řízení a měl možnost účinně působit na jeho průběh a neprodleně odstraňovat zjištěné nedostatky. V závažných věcech, zejména vazebních, státní zástupce pravidelně prověřuje stav přípravného řízení, účastní se důležitých procesních úkonů, popřípadě si o nich vyžádá protokoly (srov. čl. 7 větu první obec. pokynu č. 1/2008 Sb. pokynů NSZ). 

Oprávnění státního zástupce dle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu 

V konkrétní trestní věci státní zástupce, který vykonával dozor nad postupem před zahájením trestního stíhání, svým opatřením podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu rozhodl, že celé vyšetřování provede sám. V důsledku toho zahájil trestní stíhání ve věci a následně provádí výslechy obviněných, svědků a koná i další úkony ve věci, v níž také současně vykonává dozor nad tímto vyšetřováním.[5]

Pro obhajobu obviněných vznikla zásadní otázka: „Je státní zástupce oprávněn konat současně vyšetřování i dozor nad ním?“ Nebo slovy obviněného formulovaná otázka: „Umožňuje trestní řád, aby státní zástupce konající vyšetřování dozoroval vlastní vyšetřování, tedy de facto sám sebe?“

Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává státní zástupce (§ 174 odst. 1 tr. řádu). Kromě oprávnění uvedených v § 157 odst. 2 tr. řádu je při výkonu dozoru státní zástupce oprávněn osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu [§ 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu].

Pokud by neexistovalo ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu, které rozebírám níže, potom by nepochybně státní zástupce, který se podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu rozhodl provést sám celé vyšetřování, vykonával současně dozor nad zachováváním zákonnosti v této druhé fázi přípravného řízení. Potom by však státní zástupce vykonával dozor nad vyšetřováním, které by sám konal. Jak by státní zástupce prováděl kontrolní činnost zaměřenou na zjištění stavu vyšetřování, prověřoval svůj vlastní postup při vyšetřování z hlediska jeho zákonnosti, rychlosti a plynulosti a jaká opatření by sám vůči sobě uplatňoval v zájmu neprodleného odstranění zjištěných nedostatků? Jak by průběžně vykonával dozor nad vyšetřováním, které by sám konal? Jak by sám nad sebou uplatňoval kontrolní činnost z hlediska zákonnosti svého vlastního postupu i z hlediska jeho věcné správnosti, odůvodněnosti a úplnosti? Z pohledu obhajoby i z pohledu práva na spravedlivý proces by byl výkon dozoru státního zástupce nad vyšetřováním, které sám koná, pouze formální. Takový stav by bylo možno hodnotit jako neexistenci dozoru státního zástupce nad vyšetřováním, a to proto, že by nejen vyšetřování, nýbrž i dozor nad ním vykonával stejný státní zástupce, tedy tentýž orgán činný v přípravném řízení.

Může státní zástupce, který sám provádí vyšetřování dle § 174 odst. 2. písm. c) tr. řádu, vykonávat při výkonu dozoru v průběhu vyšetřování oprávnění obsažená v § 157 odst. 2 tr. řádu a v § 174 odst. 2 písm. a), b), d), e) tr. řádu?

Podle § 157 odst. 2 tr. řádu státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. Otázkou je, zda lze očekávat, že státní zástupce vykonávající dozor nad vyšetřováním bude sám sobě v průběhu vyšetřování, která sám koná, ukládat provedení určitých úkonů, zda bude od sebe vyžadovat spisy atd. Tedy jde o to, zda dozorující státní zástupce bude od státního zástupce konajícího vyšetřování, tzn. sám od sebe, vyžadovat to, co by vyžadoval od policejního orgánu konajícího vyšetřování.

Podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu je státní zástupce při výkonu dozoru oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, a to formou opatření. Přitom o každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu. Lze očekávat, že státní zástupce vykonávající dozor nad vyšetřováním bude dávat v průběhu vyšetřování, která sám koná, sám sobě závazné pokyny formou opatření? Pokud státní zástupce při výkonu dozoru uvedená oprávnění využívat nebude, potom bude postupovat v rozporu s § 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu. Pokud státní zástupce v rámci výkonu dozoru takové pokyny sám sobě dávat bude, pak půjde pouze o formální využívání tohoto ustanovení, protože to, co v pokynu uvádí, mohl při vyšetřování realizovat i bez formálně vydaného pokynu. V tomto případě však závazné pokyny k vyšetřování trestných činů nebude v rámci dozorových oprávnění dávat orgán činný v trestním řízení odlišný od toho, který koná vyšetřování.

Odlišně je tomu pouze v případech, kdy státní zástupce ve věci vydá rozhodnutí, proti němuž je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu [§ 174 odst. 2 písm. b) věta za středníkem tr. řádu]. V těchto případech může obviněný napadnout stížností každé rozhodnutí státního zástupce ve stejném rozsahu jako rozhodnutí policejního orgánu. O stížnosti pak rozhoduje státní zástupce nadřízený státnímu zástupci konajícímu vyšetřování [§ 146 odst. 2 písm. b) tr. řádu], tedy státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.[6]

Státní zástupce, jenž vykonává dozor nad vyšetřováním, které zároveň sám provádí dle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu, má v podstatě jen dvě možnosti. Buď dozor nad vyšetřováním v těchto případech nevykonává vůbec, nebo v případě, že využije oprávnění obsažená v § 174 odst. 2 písm. a), b), d), e) tr. řádu, může napravovat pouze své zřejmé chyby. Výjimkou jsou pouze rozhodnutí, jež může z popudu stížnosti obhajoby napravit nadřízený státní zástupce.

Státnímu zástupci, který vykonává dozor nad přípravným řízením, je zejména uloženo, aby uplatňoval v průběhu přípravného řízení svá jednotlivá oprávnění, aby si s přihlédnutím k závažnosti a povaze trestní věci zajistil přehled o stavu a výsledcích přípravného řízení a měl možnost účinně působit na jeho průběh a neprodleně odstraňovat zjištěné nedostatky. Z pohledu obviněného, vůči němuž koná vyšetřování státní zástupce, jde o porušení práva na spravedlivý proces, protože u něj, na rozdíl od jiných obviněných, u nichž vykonává dozor nad vyšetřováním státní zástupce, který nekoná vyšetřování, je výkon dozorových oprávnění výrazně důslednější a častější. Pokud státní zástupce koná vyšetřování, nelze očekávat, že bude skutečně důsledně v souladu s § 174 tr. řádu konat dozor nad vyšetřováním, které sám koná. Vše co státní zástupce učiní v rámci svých dozorových funkcí, mohl učinit jako orgán konající vyšetřování, a to bez jím konaného dozoru. 

Ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu 

Pokud státní zástupce koná celé vyšetřování a současně i dozor nad ním, potom postupuje v rozporu s ustanovením § 175 odst. 2 tr. řádu, které má toto znění: „Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dotčeno právo státního zástupce, který koná vyšetřování, učinit rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 tr. řádu za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor.“

Zákon v ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu výslovně reaguje na situace, kdy se celé vyšetřování rozhodne na základě svého uvážení konat státní zástupce, a proto mu nedovoluje, aby vykonával dozor nad vyšetřováním, které sám koná, neboť by to popíralo podstatu dozoru, který musí vykonávat jiný orgán činný v přípravném řízení. Proto svěřuje výkon dozoru státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství. Z ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu plyne, že pokud státní zástupce vykonávající dozor nad přípravným řízením svým opatřením fakultativně rozhodne, že podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu provede celé vyšetřování, nemůže již nadále vykonat dozor nad zachováváním zákonnosti v průběhu vyšetřování. Proto musí vykonávat dozor nad vyšetřováním v takové věci státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.

V každé věci, v níž státní zástupce využije své oprávnění dle § 174 odst. 2. písm. c) tr. řádu a koná celé vyšetřování sám a zároveň vykonává dozor nad vyšetřováním, jako druhou fází přípravného řízení, postupuje v rozporu s ustanovením § 175 odst. 2 tr. řádu.

Ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu pamatuje na situace, kdy se státní zástupce vykonávající dozor nad přípravným řízením rozhodne provést dle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu celé vyšetřování sám. Jedná se o fakultativní rozhodnutí státního zástupce, které je v praxi naprosto ojedinělé. Zřejmě proto se někdy státní zástupce, který se rozhodne provést celé vyšetřování sám, mylně domnívá, že je oprávněn provádět vyšetřování i dozor nad ním. Pokud státní zástupce provádí zároveň celé vyšetřování i dozor nad ním, pak postupuje v rozporu s ustanovením § 175 odst. 2 tr. řádu, které je ve vztahu k § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu ustanovením speciálním. 

Ustanovení § 161 odst. 4, odst. 5 písm. b) tr. řádu 

Zcela jiná situace je pak popsána v ustanovení § 161 odst. 4 tr. řádu, podle kterého státní zástupce obligatorně koná vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Podle § 161 odst. 5 písm. b) tr. řádu státní zástupce koná vyšetřování podle § 161 odst. 4 tr. řádu za splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 1 tr. řádu i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace anebo příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie nebo zaměstnanci České republiky, zařazenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Ustanovení § 23 tím není dotčeno.

V této souvislosti Beckův komentář k trestnímu řádu k ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu uvádí: „K věcem, v nichž koná vyšetřování státní zástupce, srov. výklad k § 161 odst. 4, 5 písm. b) tr. řádu: nepatří sem případy, kdy státní zástupce vykonávající dozor v přípravném řízení koná vyšetřování v rámci výkonu dozoru podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu.“[7]

Tedy ustanovení § 161 odst. 4, 5 písm. b) tr. řádu se nevztahuje na případy, kdy státní zástupce vykonávající dozor v přípravném řízení koná vyšetřování v rámci výkonu dozoru podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. V těchto případech, kdy se dozorující státní zástupce rozhodne podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu konat vyšetřování, platí ustanovení § 175 odst. 2 věta první tr. řádu, které uvádí zcela jednoznačně: „Ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.“ Tedy ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu lze v citované podobě označit za speciální ve vztahu k § 174 odst. 2 tr. řádu.

Mylný je výklad některých státních zástupců konajících vyšetřování, že se ustanovení § 175 odst. 2 věta první tr. řádu vztahuje jen na případy, kdy státní zástupce koná vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky bezpečnostních sborů a jejich zaměstnanců uvedených v § 161 odst. 4, 5 písm. b) tr. řádu, a nevztahuje se na případy, kdy státní zástupce vykonávající dozor v přípravném řízení koná vyšetřování v rámci výkonu dozoru podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. Pokud by zákonodárce chtěl omezit dopad ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu, potom by to musel výslovně uvést v zákoně.

Zákonodárce žádným způsobem neomezil dopad § 175 odst. 2 tr. řádu, a proto se toto ustanovení vztahuje na všechny věci, v nichž státní zástupce vykonávající dozor v přípravném řízení koná vyšetřování podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu. Proto v případě, že se státní zástupce rozhodne opatřením provádět celé vyšetřování, nemůže nadále provádět dozor nad zachováním zákonnosti v této druhé fázi přípravného řízení.

Pro úplnost dodávám, že ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, lze využít jen k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení konaném Generální inspekcí bezpečnostních sborů a k vyřizování věcí, v nichž zkrácené přípravné řízení konala Generální inspekce bezpečnostních sborů. V těchto případech je příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství i ve věcech, v nichž by byl jinak příslušný státní zástupce nižšího státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti, není-li dále stanoveno jinak.

„Příslušnost státního zástupce k vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, příslušníky Vojenského zpravodajství anebo příslušníky Vojenské policie a vyšetřování o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů je upravena v § 10 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.  tak, že k vyšetřování je příslušný státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.“[8]

V trestní věci, z níž vycházím v tomto článku, nejde o obligatorní rozhodnutí státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 příslušného pro rozhodování dle § 161 odst. 4 tr. řádu o věcech příslušníků bezpečnostních sborů, nýbrž o fakultativní rozhodnutí státního zástupce jiného státního zastupitelství, který svým opatřením rozhodl, že podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu provede celé vyšetřování.[9] 

Závěr 

Pokud se v trestní věci rozhodne státní zástupce vykonávající dozor nad přípravným řízením, že podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu provede vyšetřování sám, potom již nemůže současně vykonávat dozor nad vyšetřováním jako druhou fází přípravného řízení (nejde-li o situace popsané v ustanovení § 161 odst. 4, 5 tr. řádu). Plyne to z ustanovení § 175 odst. 2 tr. řádu, které výslovně uvádí, že ve věcech, v nichž vyšetřování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství. Tedy státnímu zástupci, který se rozhodne sám konat vyšetřování, neumožňuje toto ustanovení, aby vykonával zároveň i dozor nad tímto vyšetřováním. To by popíralo podstatu dozoru nad přípravným řízením, který musí vykonávat jiný orgán činný v přípravném řízení než ten, který koná vyšetřování.

Nelze souhlasit s názorem, v některých případech uplatňovaným v praxi, že ustanovení § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu umožňuje státnímu zástupci, který se rozhodne provést sám celé vyšetřování, aby současně vykonával dozor nad vyšetřováním jako druhou fází přípravného řízení. Pokud státní zástupce provádí zároveň celé vyšetřování i dozor nad ním, pak postupuje v rozporu s ustanovením § 175 odst. 2 tr. řádu, které je ve vztahu k § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu ustanovením speciálním.

Autor, vysokoškolský pedagog, je advokátem v Brně.