Jaroslav Svejkovský, Alena Macková, Martin Vychopeň a kolektiv: Advokátní právo

Vydavatelství a nakladatelství C. H. Beck učinilo vydáním recenzované knihy vysoce záslužný počin, neboť po listopadu 1989 je advokátní právo v této podobě zpracováno poprvé. Téměř symbolicky autoři knihu věnovali památce JUDr. Karla Čermáka, jehož lze bez nadsázky označit za skutečného hlavního tvůrce českého polistopadového advokátního práva.

V čase vydání publikace bývalý, v okamžiku publikace této recenze opětovně zvolený předseda ČAK Vladimír Jirousek, v úvodním slově obrazně podotkl, že oproti „hledání rodného listu“, jímž jsou publikace věnované historii advokacie, je tato kniha „vystavením cestovních dokladů“, nutných k poznání „země advokátního práva“.

Kolektiv autorů pod vedením Jaroslava Svejkovského, který, kromě autorů, uvedených na titulní straně, tvořili Irena Schejbalová, Marcela Marešová, Eva Indruchová, Petra Vrábliková, Petr Mrázek, Ladislav Krym, Johan Justoň, Radim Miketa, Michaela Střížová, Petr Čáp, Bohuslav Sedlatý, Zdeněk Turek a Gustav Vacek, není třeba zvláště představovat. Jedná se vesměs o osobnosti, které advokátní právo dlouhodobě v rámci svého působení v České advokátní komoře aplikují, promýšlejí a diskutují, případně jej vyučují a vědecky vykládají. V tomto směru tak lze říci, že recenzovaná publikace se na jedné straně svým charakterem blíží „oficiálnímu výkladu“, podanému reprezentantkou stavovské samosprávy, na straně druhé nechává nahlédnout i do neutuchající diskuse, jež se v Komoře i mimo ni vede o některých institutech advokátního práva. Po úspěšném komentáři většinou týchž spoluautorů k zákonu o advokacii a stavovským předpisům se jedná tentokráte o monografii výrazně i učebnicového typu.

Lze očekávat, že kniha bude středem zájmu advokátů, ale výrazně též advokátních koncipientů před advokátními zkouškami, jakož i vysokoškolských studentů, poněvadž předměty typu Právní etika, Minulost, přítomnost a perspektivy advokacie, Postavení a úloha advokacie či Advokacie a notářství se vyučují nejen na právnických fakultách, ale též na soukromých vysokých školách. Osnova předmětů, například na Fakultě právnické ZČU a Právnické fakultě MU, odpovídá v podstatě obsahu podle jednotlivých kapitol knihy. Nelze přehlédnout, že z oboru advokátního práva vznikla celá řada úspěšně obhájených kvalifikačních prací a že i další diplomanti budou mít nyní možnost sáhnout po uceleném výchozím kompendiu.

Kniha je logicky strukturovaná, tematicky pokrývá v podstatě celé, jen zdánlivě rozsahem úzké advokátní právo. Výhodou, která je užitečná i pro neprávnického čtenáře, je srozumitelnost textu, daná zkušeností autorů, kteří v každodenní praxi odpovídají svým klientům na právní otázky. Přitom lze konstatovat, že mnohdy je v několika větách řečeno vše podstatné. Recenzent, který autory vesměs osobně zná, vnímá za jejich kapitolami jejich osobnosti, domýšlí si praktické případy a nejednou si vzpomene, jak je slyšel tuto problematiku zkoušet u advokátních zkoušek.

Advokátní právo je správně řazeno do Praktické knihovny, jedná se o typický basic, který by si měl osvojit každý, kdo s advokacií přichází do styku. Lze tak jen doufat, že pasáž o dalších právnických profesích a různých rolích advokátů (insolvenční správci apod.) povede ke vzájemné spolupráci těchto profesí, respektu jedné ke druhé v rámci ochrany demokracie a právního státu. Bylo by jistě velmi užitečné, kdyby se kniha stala povinnou četbou i před profesními zkouškami budoucích soudců a státních zástupců. Dává totiž snadno pochopit smysl advokacie a její nezastupitelnost při ochraně lidských a základních práv přímo „v poli“.

Bude správné, když některé názory autorů budou předmětem diskuse, nelze očekávat ani to, že se vývoj advokátního práva zastaví, nicméně jádro je dobře „zapouzdřeno“. Troufnu si říci, že sestavit jiný, obdobně erudovaný autorský kolektiv by bylo velmi složité, což dodává a priori na „trvanlivosti“ a jedinečnosti. Na druhé straně se nelze divit tomu, že kniha vychází až tolik let po přijetí prvního polistopadového zákona o advokacii, pozorný čtenář si jistě všiml, jak zejména na stránkách Bulletinu advokacie odpovědi na jednotlivé otázky postupně krystalizovaly. Publikace bude tak do jisté míry i vzpomínkovým textem pro ty, kteří po listopadu 1989 moderní a evropsky úspěšnou českou advokacii po boku Karla Čermáka budovali.

O tom, že by kniha neměla chybět v advokátově příruční knihovně, tak není pochyb.

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, emeritní ústavní soudce a advokát v Praze