Jan Kolouch: CyberCrime

Informační a komunikační techno­logie a pohyb ve virtuálním světě se staly nedílnou součástí našeho osobního i pracovního života. Ani advokátní praxe není výjimkou. Advokát se dnes běžně pohybuje ve virtuálním světě plateb, zasílá e-mailová sdělení klientům, dokazuje prostřednictvím webových stránek, zasílá hlášení elektronické knize úschov, ukládá svá data na cloudová úložiště, sdílí profesní i osobní život prostřednictvím webu a sociálních sítí, používá datovou schránku. Mnozí již mají zkušenost

i se spory ohledně poškozování dobré pověsti prostřednictvím webových stránek, stalkingem či kyberšikanou nebo s obhajobou trestné činnosti spáchané ve virtuálním světě. Nepochybně proto přijde vhod podrobnější a aktuální technický i právní návod s praktickými příklady, který je zaměřen především na právnickou veřejnost. Takovým průvodcem virtuálním světem je monografie JUDr. Jana Koloucha, Ph.D., odborníka na počítačovou kriminalitu.

Obsáhlá kniha je rozdělena do sedmi kapitol, které se zabývají různými aspekty působení práva v kyberprostoru. Těžiš­tě knihy spočívá, s ohledem na odbornost autora – akademického pracovníka katedry trestního práva Policejní akademie ČR v Praze, v oblasti trestněprávní a kriminalistické. První kapitola knihy je věnována především vysvětlení odborných a technických pojmů virtuální reality. Čtenář se tak srozumitelnou formou dozví, co je a jak funguje např. počítačová síť nebo IP či MAC adresa. U každého pojmu je vždy uveden praktický nebo aplikační příklad. Tento sympatický přístup je základem celého autorova výkladu; veškeré odborné pojmy i své úvahy a argumentaci vždy dokládá praktickými příklady.

Druhá kapitola se zabývá působením práva v kyberprostoru, takže autor se nevyhýbá, po vysvětlení právního prostředí internetu, kde poukazuje na stále přetrvávající problematiku vymahatelnosti a internetového práva jako soft law, ani úvahám o možnostech ochrany správním či občanským právem. Třetí kapitola je věnována obecným pojmům, jako je anonymita uživatele, digitální stopa a život na sociálních sítích. V kapitole čtvrté se autor zaměřuje na projevy kyberkriminality, kterou pak odhaluje, prověřuje i vyšetřuje v kapitole šesté, zatímco pátá kapitola je věnována trestněprávní ochraně před kyberkriminalitou. Je tedy diskutabilní, zda z pohledu praktického i logického by nebylo vhodnější opačné řazení kapitol.

Z pohledu advokátní praxe doporučuji věnovat pozornost zejména kapitole 6, která se zabývá specifiky v dokazování kyberkriminality. Určitě nelze také vynechat podkapitolu 6. 4., neboť v ní se čtenář seznámí se specifiky zajišťovacích úkonů, jako jsou např. velmi diskutované odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu.

Sedmá kapitola je věnována námětům de lege ferenda v oblasti trestního práva hmotného a procesního. Z pohledu praktického, i budoucnosti virtuální reality v oblasti práva, považuji za velmi zajímavý námět autora k doplnění § 78 trestního řádu explicitně

o povinnost předložit data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči dat.

Obsáhlá monografie je doplněna seznamem odborné literatury. Za uživatelsky velmi komfortní považuji nejen rejstřík odborných pojmů, ale především to, že seznam zkratek je umístěn na začátku knihy. Za jediný nedostatek považuji drobné písmo a poměrně malé grafy a obrázky, které znesnadňují čtení knihy i pochopení praktických příkladů. To je však snadno řešitelné tím, že monografii lze stáhnout zdarma na webové adrese https://knihy.nic.cz/files/edice/cybercrime.pdf v licenci Creative Commons, takže čtenář si pak může upravit formát dle svých požadavků. Monografie je tak velmi zdařilou pomůckou pro praxi i teo­rii kriminalistiky, trestního práva i pro orientaci v pojmech virtuální reality. 

doc. JUDr. Olga Sovová, Ph.D., vysokoškolská pedagožka a advokátka v Praze.