Formuláře podle insolvenčního zákona

Přijetím tzv. akreditační novely[1] insolvenčního zákona došlo s účinností od 1. 7. 2017 k rozšíření dosavadního výčtu.[2] Jak bude demonstrováno níže, skutečné provedení se poněkud liší.[3] Cílem tohoto příspěvku není rozebírat případné nedostatky nových formulářů,[4] ale provést komparaci zákonných ustanovení, prováděcího předpisu a vydaných formulářů. 

2. Co stanoví insolvenční zákon 

2.1. Kde insolvenční zákon hovoří o formuláři 

Insolvenční zákon hovoří o formuláři v ustanovení:

1)      § 18 odst. 1[5] (věřitelské procesní nástupnictví),

2)      § 80a odst. 2[6] (povinnost podávat podání v požadované formě),

3)      § 176[7] (přihláška pohledávky), 

4)      § 189 odst. 4[8] (seznam přihlášených pohledávek),

5)      § 200 odst. 1[9] (popření pohledávky),

6)      § 222 odst. 1[10] (soupis),

7)      § 302 odst. 5[11] (konečná zpráva),

8)      § 364 odst. 2[12] (zpráva o plnění reorganizačního plánu),

9)      § 391 odst. 3[13] (návrh na povolení oddlužení),

10)    § 393 odst. 1[14] (návrh na povolení oddlužení),

11)    § 430 odst. 2[15] (vyrozumění známých věřitelů),

12)    § 430b[16] (povinnost zveřejnění formulářů dálkovým přístupem),

13)    § 431 písm. a) a e)[17] (zmocňovací ustanovení).

Přestože výše uvedený výčet čítá celkem 13 bodů, tak fakticky jde pouze o případy uvedené pod bodem 1) a body 3) až 10), tj. celkem o 9 případů, neboť vyrozumění známých věřitelů podle § 430 insolvenčního zákona se děje prostřednictvím formuláře stanoveného Nařízením EU č. 2015/848 a ustanovení § 80a, § 430b a § 431 insolvenčního zákona jsou pouze technického charakteru (tj. zjednodušeně řečeno neobsahují zákonné konstatování „na tuto věc je třeba mít formulář“). Ustanovení § 430b insolvenčního zákona se týká pouze zpřístupnění formulářů, a to bez ohledu na formu (tj. „normální formulář“ nebo „elektronický formulář“); říká, že tam, kde má být formulář, tak jej ministerstvo spravedlnosti má zveřejnit, aby k němu veřejnost měla přístup a mohla jej používat. Ustanovení § 431 insolvenčního zákona zase navazuje na ta ustanovení insolvenčního zákona, která obsahově stanoví „na tuto věc je třeba mít formulář“ a říká, že to, jak má takový formulář vypadat, stanoví ministerstvo vyhláškou. 

2.2. Kde insolvenční zákon hovoří o elektronickém formuláři

Zákon ve shora uvedených případech rozlišuje mezi „formulářem“ (tedy v podstatě tiskopisem, který může být vyplněn rukou psaným písmem nebo na psacím stroji či tiskárnou) a „elektronickým formulářem“ (tedy elektronickým souborem, vyplnitelným pouze v elektronické podobě a nikoli v podobě listinné). 

Z uvedených ustanovení se hovoří o elektronickém formuláři v ustanovení:

1)      § 189 odst. 4 (seznam přihlášených pohledávek),

2)      § 222 odst. 1 (soupis),

3)      § 302 odst. 5 (konečná zpráva),

4)      § 364 odst. 2 (zpráva o plnění reorganizačního plánu),

5)      § 430b (povinnost zveřejnění formulářů dálkovým přístupem),

6)      § 431 písm. e) (zmocňovací ustanovení). 

Z těchto uvedených případů pak jsou normativního charakteru pouze případy uvedené pod body 1) až 4), tj. celkem 4 případy, neboť jak již bylo uvedeno výše, ustanovení § 430b a § 431 insolvenčního zákona jsou pouze technického charakteru. Z výše uvedeného vyplývá, že podle insolvenčního zákona je předvídáno celkem 9 formulářů, z nichž 4 mají být výlučně elektronické. 

Ve vztahu k § 80a odst. 2 insolvenčního zákona to pak znamená, že osoby mající povinnost podávat svá podání v elektronické formě mají takto podávat i formuláře, které nejsou definovány jako „elektronické formuláře“; což znamená, že mají „neelektronický“ formulář vyplnit, převést do elektronické podoby a v této podobě (elektronicky) soudu podat.

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že žádné ustanovení insolvenčního zákona výslovně nestanoví povinnost insolvenčního správce podávat svá podání na formuláři. Nicméně taková povinnost pro insolvenční správce je dovoditelná právě z § 80a insolvenčního zákona (a nikoli z § 36 insolvenčního zákona, který jinak je základem pro výkon funkce insolvenčního správce lege artis), neboť insolvenční správce je osobou povinnou činit svá podání elektronicky.

2.3. Konstrukce zmocňovacího ustanovení (§ 431 insolvenčního zákona)

Podle zmocňovacího ustanovení § 431 písm. a) insolvenčního zákona Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti záznamu podle § 85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, formuláře soupisu, vyrozumění o soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, formuláře seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti reorganizačního plánu, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu, formuláře návrhu na povolení oddlužení, záznamu o jednání insolvenčního správce s dlužníkem v oddlužení, zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, zprávy o neplnění oddlužení, zprávy o splnění oddlužení, náležitosti formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem, formuláře konečné zprávy a formuláře zprávy o plnění reorganizačního plánu. 

V citovaném ustanovení je tedy slovo „formulář“ obsaženo celkem 7krát a slovo „náležitosti“ celkem 5krát. Jak je vidět, nekoresponduje tedy zcela s výše uvedeným výčtem jednotlivých ustanovení insolvenčního zákona, které vydání formuláře stanoví. Znovu je třeba si připomenout, že ustanovení § 431 je jen zmocňujícím ustanovením k přijetí prováděcího přepisu a nikoli primárním ustanovením představujícím vlastní právní základ pro vydání formuláře.

3. Co stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 191/2017 Sb.) 

Na základě zmocnění obsaženého v § 431 insolvenčního zákona byla vydána vyhláška č. 191/2017 Sb.[18] Podle § 1 vyhlášky[19], vyhláška upravuje:

A. náležitosti formuláře:

1)      návrhu na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele,  

2)      přihlášky pohledávky,

3)      seznamu přihlášených pohledávek,

4)      popření pohledávky přihlášeným věřitelem,

5)      soupisu majetkové podstaty dlužníka,

6)      konečné zprávy,

7)      zprávy o plnění reorganizačního plánu,

8)      návrhu na povolení oddlužení,

B. náležitosti:

1)      hlasovacího lístku, 

2)    vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň,

3)      reorganizačního plánu,

4)      zprávy o reorganizačním plánu,

5)      zprávy pro oddlužení,

6)      zprávy o přezkumu,

7)      záznamu o jednání s dlužníkem,

8)      zprávy o plnění oddlužení a

9)      zprávy o splnění oddlužení.

Je tedy zřejmé, že vyhláška důsledně rozlišuje mezi „náležitostmi formuláře“, tj. tím co má ten který formulář obsahovat a jak má vypadat a mezi „náležitostmi“, tj. „náležitostmi jiných než formulářových podání“, tj. tím co má to které typové podání obsahovat, ale nikoli jak má vypadat (v těchto případech chybí zmocnění ke stanovení vzhledu – grafického zpracování formuláře). Opětovně přitom lze konstatovat, že počet formulářů neodpovídá jednotlivým ustanovením insolvenčního zákona, které o formulářích hovoří. 

4. Jaké formuláře byly skutečně vydány 

Na základě § 431 insolvenčního zákona a vyhlášky č. 191/2017 Sb. byly Ministerstvem spravedlnosti vydány tyto formuláře[20]:

1. Hlasovací lístek o přijetí reorganizačního plánu dle § 346 insolvenčního zákona
2. Hlasovací lístek dle § 50 insolvenčního zákona
3. Hlasovací lístek podle § 401 insolvenčního zákona
4. Návrh na povolení oddlužení
5. Přihláška pohledávky
6. Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
7. Návrh na vstup nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízení místo původního věřitele
8. Seznam přihlášených pohledávek
9. Přezkumný list zajištěné pohledávky
10. Přezkumný list nezajištěné pohledávky
11. Prohlášení dlužníka
12. Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou
13. Soupis majetkové podstaty
14. Konečná zpráva
15. Zpráva o plnění reorganizačního plánu
16. Zpráva pro oddlužení
17. Zpráva o přezkumu
18. Záznam o jednání s dlužníkem
19. Zpráva o plnění oddlužení
20. Zpráva o splnění oddlužení 

Došlo tedy k vydání celkem 20 formulářů, a to všech ve formě elektronických formulářů (a to jako soubory typu PDF pro vyplnění na počítači), přičemž z toho prvních 6 formulářů z výše uvedeného výčtu bylo vydáno též jako „neelektronické“ resp. nikoli výlučně elektronické (a to jako soubor typu PDF pro tisk a ruční vyplnění). Jak však již bylo uvedeno výše, tak vydání formuláře je insolvenčním zákonem stanoveno celkem v 9 případech, přičemž z toho ve 4 z nich má jít o elektronické formuláře. Počty formulářů tedy navzájem opět nesouhlasí.

5. Shrnutí 

Po uvědomění si výše uvedených skutečnosti nutně vyvstává otázka, jestli a případně kde se stala chyba.[21] Klíčové pro zodpovězení této otázky a tím i vyřešení dilematu odkud se ostatní formuláře berou, je výše citované znění § 431 insolvenčního zákona. Dané ustanovení je svým jednolitým textem nepřehledné a mělo by jasně oddělovat zmocnění k vytvoření formuláře (jeho vzhledu a obsahu) a zmocnění k stanovení náležitostí určitého podání (jeho obsahu). Důsledně by rovněž mělo, pokud jde o zmocnění k vydání formulářů, kopírovat jednotlivá normativní ustanovení insolvenčního zákona, která vydání formulářů výslovně předvídají. Ustanovení § 431 insolvenčního zákona bylo zřejmě mocí výkonnou interpretováno pouze ve svém znění bez ohledu na normativní zmocnění u jednotlivých ustanovení insolvenčního zákona, a to tak, jako by pojem „náležitosti podání“ v sobě zahrnoval i zmocnění ke stanovení vzhledu (grafického zpracování) takového podání. Takový výklad by byl zřejmě akceptovatelný za situace, pokud by insolvenční zákon nehovořil o formulářích (neboť formulář je formou grafického zpracování určitého podání).

Domnívám se rovněž, že pokud zákon předvídá, že prováděcí právní předpis má u určitého typu podání stanovit nejen jeho obsah (náležitosti), ale i jeho vzhled (formulář), pak by bylo nanejvýš vhodné, aby součástí prováděcího předpisu kromě výčtu náležitostí daného typu podání bylo i jeho grafické zpracování daného typu podání (formulář) jako jeho příloha.[22]

Specifickou otázkou pak je, zda je či není překročením zákonného zmocnění v případech, kdy zákon předvídá vydání určitého formuláře, ale formulář bude vydán ve více variantách (např. by zákon předvídal vydání formuláře pro přezkumný list a byly by vydány dva formuláře – jeden formulář pro přezkumný list nezajištěné pohledávky a druhý formulář pro přezkumný list zajištěné pohledávky).

Novelizace provedená akreditační novelou tedy v podstatě jen prohloubila nevhodný stav přetrvávající z předchozí doby. Kvalitně zpracované formuláře obecně zcela nepochybně přispívají ke sjednocování, přehlednosti i k úspoře času při vyhotovování podání, a je proto záhodno jejich používání podporovat. Současně by mělo dojít k jasnému vymezení, u kterých formulářů je jejich použití obligatorní a u kterých nikoli (které byly vydány nad rámec zákonného zmocnění). Do doby vyjasnění této otázky by soudy zřejmě měly akceptovat jako řádné i takové podání, které sice obsahuje zákonem a vyhláškou stanovené náležitosti ale nebylo podáno na formuláři, když jeho vydání zákon výslovně nestanoví.

Stejně tak by bylo vhodné, aby mocí výkonnou byl zveřejňován i archiv starší verzí formulářů s uvedením doby, po kterou jednotlivé formuláře platily, aby bylo možné i zpětně určit, zda bylo podání učiněno prostřednictvím správného formuláře, tj. jeho příslušné verze. 

Autor je soudcem Krajského soudu v Praze.