Evropský soud pro lidská práva: K monitorování korespondence
publikováno: 11.07.2017
Monitorováním korespondence osoby ve vazbě s advokátem a Soudem (ESLP) došlo k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – právo na respektování soukromého a rodinného života.
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 21. 3. 2017 ve věci Porowski proti Polsku (č. 34458/03)
Z odůvodnění:
Dariuzs Porowski je polský občan, který ve své stížnosti č. 34458/03 předkládané ESLP uvádí, že v trestních řízeních vedených proti jeho osobě došlo k porušení čl. 5 odst. 1, 3 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Pan Porowski byl v Polsku odsouzen ke dvěma trestům odnětí svobody ve dvou odlišných trestních řízeních. Ve vazbě byl držen v rámci obou těchto na sobě nezávislých trestních řízeních. Během držení ve vazbě si stěžovatel korespondoval se svým advokátem a ESLP a toto korespondence měla být monitorována. Tento příspěvek se zaměřuje pouze na část soudního rozhodnutí zabývající se monitorováním korespondence stěžovatele s advokátem a ESLP a porušení čl. 8 Úmluvy, které ve své stížnosti namítal stěžovatel, pan Porowski.
Přijatelnost stížnosti vztahující se k porušení čl. 8 Úmluvy
ESLP nejdříve zkoumal přijatelnost stížnosti vztahující se k porušení čl. 8 Úmluvy. Polská vláda argumentovala, že stěžovatel nevyčerpal veškeré vnitrostátní opravné prostředky a nepodal žalobu dle čl. 24 odst. 2 a čl. 448 polského občanského zákoníku. Tato ustanovení by mu umožnila uplatnit své osobnostní právo, které polské úřady porušily tím, že monitorovaly jeho korespondenci. Polská vláda zde odkázala na rozsudek varšavského okresního soudu z roku 2006, ve kterém uvězněná osoba získala 5 000 zlotých za monitorování své korespondence zasílané k rukám centrálního úřadu pro vězeňství a centrální volební kanceláře. Varšavský soud v této věci judikoval, že bylo porušeno listovní tajemství, což je osobnostní právo každého upravené v čl. 23 polského občanského zákoníku. Stěžovatel v této souvislosti pouze uvedl, že dopisy adresované jeho advokátovi byly otevírány a čteny, čímž došlo k porušení vnitrostátního práva i čl. 8 Úmluvy. K výše popsané námitce polské vlády se stěžovatel nevyjádřil.
Monitorování korespondence s advokátem
ESLP zjistil, že k monitorování korespondence stěžovatele s advokátem došlo v letech 2001 až 2003, zatímco polská vláda argumentovala rozsudkem varšavského soudu z roku 2006. Není tedy příliš relevantní; i samotná stížnost k ESLP byla předložena dříve. Zároveň ESLP poznamenal, že rozsudek varšavského soudu, o který se polská vláda opírá, je pouhým rozsudkem soudu prvního stupně.
Monitorování korespondence se Soudem (ESLP)
ELSP uvedl, že stěžovatel nemohl vědět, že jeho dopisy zasílané Soudu (ESLP) byly monitorovány a cenzurovány příslušnými polskými orgány, a proto není možné zamítnout stížnost žadatele na porušení čl. 8 Úmluvy z důvodu, že nebyly vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky. Na základě výše uvedených důvodů zamítl návrh polské vlády o nepřijatelnosti stížnosti stěžovatele ve vztahu k čl. 8 Úmluvy.
Řízení o meritu věci
Poté, co ESLP uvedl, že tato část stížnosti je přijatelná, zjišťoval, zda opravdu došlo k zásahu do stěžovatelových práv ze strany polských orgánů a zda tento zásah nebyl v souladu s vnitrostátním právem. Dle zjištění ESLP bylo na čtyřech dopisních obálkách, které zaslal stěžovatel svému advokátovi, razítko okresního soudu Jaroslaw a ručně psaná poznámka „ocenzurowano dn.“. Stejně tomu bylo i u dalších dvou dopisů, které stěžovatel zaslal Soudu.
Protože tento případ není prvním případem, ve kterém polské orgány označily dopisy osob ve vazbě poznámkou „ocenzurowano dn.“, ESLP nemůže tedy tuto věc posuzovat jinak, než že bude předpokládat, že i tyto dopisy byly otevřeny a jejich obsah přečten. Polská vláda neuvedla žádné vysvětlení na podporu svých tvrzení, a nevyvrátila tak podezření, že obsah dopisů nebyl čten. Tvrzení vnitrostátních soudů, že razítko „ocenzurowano dn.“ se na dopisy razí automaticky a korespondence není čtena, nemá žádný dopad na změnu názoru ESLP v této věci. V rámci posuzování, zda zásah do práva stěžovatele mohl být v souladu s vnitrostátním právem, ESLP uvedl, že k zásahu do stěžovatelových práv došlo v době, kdy byl ve vazbě, a polská vláda zcela neuspěla při dokazování, že by tento zásah měl mít oporu ve vnitrostátním právu. Monitorování a následná cenzura dopisů stěžovatele zaslaných advokátovi a Soudu tedy nebyla v souladu s vnitrostátním právem. ESLP rozhodl, že došlo k porušení čl. 8 Úmluvy.
Rozhodnutí zpracovala Mgr. LENKA VOJÍŘOVÁ, odbor mezinárodních vztahů ČAK.