Evidence svěřenských fondů

V souvislosti s tím novela počítá s poměrně značnou změnou zákona č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, který má nově nést název „zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů“ (dále jen „rejstříkový zákon“). Tato varianta byla zvolena za účelem terminologické čistoty, jelikož svěřenský fond nemá právní osobnost, a tedy se nejevilo jako vhodné pro tento non-subjekt použít pojem rejstřík.

Dle připravované novely se pak pro řízení ve věcech evidence svěřenských fondů a pro zápis notářem použijí obdobně ustanovení části druhé a třetí rejstříkového zákona, není-li to z povahy věci vyloučeno. K řízení o návrhu na zápis svěřenského fondu bude příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce. K provedení prvního zápisu svěřenského fondu, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, a k řízení o návrhu na další zápis týkající se tohoto svěřenského fondu bude příslušný krajský soud, v jehož obvodu je soud, u něhož je vedeno řízení o pozůstalosti. Účastníkem řízení bude osoba, která podala návrh na zápis svěřenského fondu, k němuž je oprávněna podle rejstříkového zákona nebo jiného zákona, a svěřenský správce. Zápis svěřenského fondu, který byl zřízen pořízením pro případ smrti, provede rejstříkový soud na podkladě usnesení soudu vydaného v řízení o pozůstalosti poté, co bylo zjištěno, že byl zřízen svěřenský fond, aniž by vydával rozhodnutí o povolení zápisu. Předseda senátu bude moci uložit pořádkovou pokutu podle § 104 rejstříkového zákona[1] svěřenskému správci, kdy tato pokuta nebude postihovat majetek ve svěřenském fondu. Nebude-li svěřenský správce plnit povinnosti podle § 104 rejstříkového zákona opakovaně nebo bude-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a bude na tom právní zájem, bude moci soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení svěřenského fondu. Avšak soud na tuto skutečnost svěřenského správce nejprve upozorní a poskytne mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani v této lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

Lze předpokládat, že většina řízení týkajících se evidence svěřenských fondů bude zahájena na návrh, tak, jak je tomu ostatně i v řízeních ve věcech veřejných rejstříků, avšak bude-li nutné dosáhnout shody mezi zápisem skutečnosti a skutečným právním stavem, není ani zde vyloučeno zahájení řízení bez návrhu.

Novela totiž počítá s tím, že na evidenci svěřenských fondů se použijí obdobně ustanovení rejstříkového zákona o veřejných rejstřících. Pouze ust. § 14 a ust. § 25 až 65 rejstříkového zákona se nepoužijí.[2] Do evidence svěřenských fondů se budou zapisovat svěřenské fondy a zahraniční svěřenecké fondy (tj. svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, působící na území České republiky). Na svěřenský fond se použijí rovněž obdobně ustanovení rejstříkového zákona o zapsané osobě a práva a povinnosti stanovené rejstříkovým zákonem zapsané osobě bude vykonávat ve vztahu ke svěřenskému fondu svěřenský správce. Kde se v rejstříkovém zákoně bude hovořit o členu orgánu právnické osoby, bude se jím rozumět i svěřenský správce. A konečně, nezjedná-li svěřenský správce na výzvu soudu podle § 9 odst. 1 věty první rejstříkového zákona nápravu, bude moci soud i bez návrhu, bude-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o zrušení svěřenského fondu. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani ve stanovené lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě.

Oprávněn podat návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů bude svěřenský správce. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu bude oprávněn podat rovněž svěřenský správce. Návrh bude možné podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti. Návrh bude muset být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do evidence svěřenských fondů zapsány, a listinami, které se budou zakládat do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Návrh bude možné podat jak v listinné, tak v elektronické podobě. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě bude muset být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě bude muset být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis[3] anebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která bude návrh na zápis podávat.

Změna má postihnout i zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy se nově pro účely zákona o soudních poplatcích bude za veřejný rejstřík považovat i evidence svěřenských fondů. Řízení ve věcech zápisu svěřenského fondu do veřejného rejstříku[4] nebo jeho změny má být osvobozeno od soudního poplatku. Rovněž má být od soudního poplatku osvobozeno řízení ve věcech výmazu svěřenského fondu z veřejného rejstříku.[5]

Vzhledem k tomu, že novela počítá s tím, že ohledně výčtu skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů se nepoužijí ust. § 25 až 65 rejstříkového zákona, přináší současně doplnění zvláštních ustanovení týkajících se výčtu skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů. Do evidence svěřenských fondů se bude povinně zapisovat označení svěřenského fondu, účel svěřenského fondu, popř. také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, den vzniku a zániku svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu,[6] jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen, a je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je zakladatelem, a je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popř. také by­dliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyš­leným, a je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu, a jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popř. údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním, další skutečnost, o které to stanoví rejstříkový zákon nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce, a den, k němuž byl zápis proveden. Rovněž se bude do evidence svěřenských fondů povinně zapisovat den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, s uvedením právního důvodu, zahájení insolvenčního řízení, omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, prohlášení konkursu, jméno a sídlo insolvenčního správce, rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí a právní důvod výmazu svěřenského fondu. Dále se budou do evidence svěřenských fondů povinně zapisovat údaje o skutečném majiteli[7] svěřenského fondu, a to jeho jméno a adresa místa pobytu, popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, státní příslušnost a údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele.

Novela počítá s tím, že údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách oprávněných k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu se nebudou uvádět v opisech z evidence svěřenských fondů a ani se nebudou uveřejňovat, ledaže bude ke zpřístupnění dán souhlas. V případě, že bude svěřenským správcem fyzická osoba, nebudou se v opisech z evidence svěřenských fondů uvádět a ani se nebudou zveřejňovat údaje o jejím bydlišti a datu narození nebo rodném čísle. Vždy však bude muset být uveřejněna doručovací adresa tohoto svěřenského správce. Pokud by byly údaje, které se nebudou uvádět v opisu z evidence svěřenských fondů a ani se nebudou zveřejňovat, uvedeny v listinách zakládaných do sbírky listin, tyto listiny se ve sbírce listin nebudou uveřejňovat.[8] Úplný opis zápisu v evidenci svěřenských fondů nebo úplný opis listin podle § 3 až 5 rejstříkového zákona bude moci obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom bude mít právní zájem. Ministerstvo spravedlnosti však umožní dálkový přístup ke všem údajům, tedy i neveřejným, soudu pro účely soudního řízení, orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu, exekutorovi pro účely exekučního řízení, insolvenčnímu správci pro účely insolven­čního řízení a povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

K tomu nutno doplnit, že Ministerstvo financí bude mít povinnost uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o svěřenských fondech zapsaných v České republice zahrnující označení svěřenského fondu, den vzniku svěřenského fondu, den jeho zrušení nebo zániku správy s uvedením právního důvodu a den jeho zániku, identifikační číslo svěřenského fondu, účel svěřenského fondu a jméno a doručovací adresu každého svěřenského správce, jde-li o fyzickou osobu, jméno a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, spolu s uvedením způsobu, jakým jedná, a den vzniku a zániku funkce.

O zahraničním svěřenském fondu se do evidence svěřenských fondů bude povinně zapisovat označení zahraničního svěřenského fondu, právo státu, kterým se zahraniční svěřenský fond řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zapsán, a číslo zápisu, účel zahraničního svěřenského fondu, popř. také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, zapisované údaje požadované rejstříkovým zákonem u svěřenského správce, zrušení zahraničního svěřenského fondu, prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního svěřenského fondu a ukončení činnosti zahraničního svěřenského fondu v České republice.

V návaznosti na vytvoření evidence svěřenských fondů se rozšíří i výčet listin, které se budou povinně zakládat do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem. Jedná se zejména o statut svěřenského fondu, rozhodnutí o jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce svěřenského správce, rozhodnutí o zrušení svěřenského fondu, doklad o jiném důvodu skončení správy svěřenského fondu, rozhodnutí, že majetek svěřenského fondu bude převeden do jiného svěřenského fondu nebo do vlastnictví právnické osoby, rozhodnutí soudu o nahrazení původního účelu veřejně prospěšného svěřenského fondu podobným účelem, smlouvu nebo jiný doklad o zvýšení majetku ve svěřenském fondu zřízeném za soukromým účelem, k němuž došlo jinak než z výnosů majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn, a další.

V neposlední řadě je nutné zmínit, že podle novelou dot­čených přechodných ustanovení občanského zákoníku bude mít svěřenský fond, který vznikl před účinností této novely, povinnost se do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zapsat do evidence svěřenských fondů. Pokud tak v této lhůtě neučiní, správa svěřenského fondu zanikne.

Autor tohoto příspěvku si neklade za cíl hodnotit klady ani zápory připravované novely, avšak má-li být evidence svěřenských fondů v navrhované podobě skutečně vytvořena, považuje za správné, že bude svěřena právě rejstříkovým soudům, které mají dlouhodobou zkušenost s vedením registrů blízkých navrhované evidenci svěřenských fondů.

Úplným závěrem pak autor uvádí, že novela v současné době prošla v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prvním čtením[9] a byla přikázána k projednání výborům.

Autor je vyšším soudním úředníkem Krajského soudu v Plzni.