Další krok v nominaci profesora Gerlocha na ústavního soudce
publikováno: 12.03.2019
Ústavně-právní výbor dnes 12. 3. 2019 doporučil horní komoře nominaci schválit, výbor pro lidská práva ji odmítl. Senátní výbory se tak neshodly v podpoře kandidatury Aleše Gerlocha na ústavního soudce. Senát o tom, zda se profesor Gerloch stane členem Ústavního soudu, rozhodne 20. března 2019.
Ústavně-právní výbor doporučil v tajné volbě nominaci schválit poměrem 7:3. Výbor pro lidská práva ji odmítl v poměru 3:2.
Proti Gerlochově nominaci se už dříve vyslovili lidovci, TOP 09 nebo představitelé Starostů. Vytýkali mu mimo jiné to, že vystupoval jako advokát prezidenta Miloše Zemana, který ho mezi ústavní soudce navrhl. Zeman k těmto námitkám uvedl, že jsou ubohé, ctí Gerlochovu odbornost a považuje ho za uznávanou právní autoritu.
Kandidátovy právnické kvality vyzdvihl také předseda ústavně-právního Miroslav Antl (za ČSSD) mimo jiné s poukazem na jeho akademické funkce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, publikační činnost. Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21) v této souvislosti uvedl, že Gerlocha nepodpoří, neboť mu vadí kumulace funkcí. Gerloch uvedl, že ústavní soudci mohou působit v akademické sféře. Slíbil, že v případě zvolení se vzdá funkcí prorektora Karlovy univerzity i místopředsedy Legislativní rady vlády. Vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva by mohl zůstal do konce září, protože tyto posty zastává bezplatně.
Gerloch senátory seznámil také se svým pohledem na ústavu a její možné změny. Zmínil se mimo jiné i o možnostech ústavního zákona o referendu, jehož přijetí senátoři nejsou nakloněni. Referenda by podle Gerlocha mohla být jak obecná, tak také jednorázová pro konkrétní případy nebo ratifikační, tedy potvrzující závazky přijaté Parlamentem.
Gerloch obhajoval i podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta, kterou musí schválit Senát i Sněmovna ústavní většinou. Zdůvodnil je tím, že přímo volený prezident se může častěji dostat do sporu s Parlamentem. Podle právníka by bylo třeba co nejlépe vyjasnit hrubé porušení ústavního pořádku, pro které by mohl být prezident žalován, nebo stanovit povinnost jmenovat členy vlády, což by ale posílilo pozici premiéra.
Ve výboru pro lidská práva Gerloch mimo jiné obhajoval své návrhy na ústavní zakotvení českého národa a češtiny nebo důvody, proč považoval vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA za nezákonné.
Třiašedesátiletý ústavní právník Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace. V letech 2006 až 2014 byl děkanem Právnické fakulty UK. Loni neúspěšně kandidoval do Senátu jako nezávislý v Praze 12. Tři desítky let působí v advokacii, jako advokát vystupoval i u Ústavního soudu ve zhruba dvou desítkách případů.
Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů. S profesorem Gerlochem jako svým nástupcem souhlasil.
Zdroj: ČTK a redakce
Foto: Ústavní soud