Články
Oddlužení po revizní novele insolvenčního zákona aneb osobní bankrot pro každého
autor: JUDr. Oldřich Řeháček , Ph.D. publikováno: 13.06.2014
Revizní novela insolvenčního zákona (dále též jen „ins. zák.“) provedená zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „novela“) přinesla mezi dalšími též podstatné změny a posuny týkající se institutu oddlužení (tzv. osobního bankrotu). Nezahálela ani soudní praxe a společně se zákonodárci tak bylo vytvořeno právní prostředí, které lze ve vztahu k dlužníkům označit za více než přátelské.
NOZ v praxi: Výživné dítěte při nedoloženém příjmu rodiče
autor: Autor: JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. publikováno: 09.06.2014
exkluzivně I když je řízení ve věcech péče o nezletilého ovládáno vyšetřovacím zásadou (§ 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s.), tato zásada sama o sobě nezaručí, že výživné bude stanoveno na základě správně a úplně zjištěných faktů, pokud osoba, která je povinna platit výživné, zatají část svých příjmů a soud nemá rozumnou možnost, jak skutečnou výši jejích příjmů zjistit. Za takových okolností jak úprava do 31. 12. 2013 (§ 85a zák. o rodině), tak nynější předpisy (§ 916 o. z.) ustavovaly, resp. ustavují vyvratitelnou skutkovou fikci, že výživou povinná osoba, která neposkytne údaje potřebné pro zjištění svého příjmu, vydělává zákonem stanovený násobek životního minima.
Podruhé k žalobám o nárocích podle zákona č. 82/1998 Sb.
autor: JUDr. Zdeněk Jankovský ml. publikováno: 06.06.2014
NOZ v praxi: Odborná péče (§ 5)
autor: Prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. publikováno: 03.06.2014
exkluzivně (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. (2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.
Několik poznámek k ustanovením zvláštní části nového občanského zákoníku, týkajících se nájmu bytu
autor: JUDr. Stanislav Křeček publikováno: 02.06.2014
Nový občanský zákoník bezpochyby představuje významný legislativní krok k modernímu civilnímu právu. Celá řada nových ustanovení a nových pojmů však současně přináší pro praxi řadu otázek a problémů, které bude muset judikatura vyložit. Současně je ovšem třeba mít na zřeteli, že jakýkoliv výklad zákona se může významně odchýlit, a to se netýká jen této části o. z., od úmyslů a vůle zákonodárce. Na některé problémy spojené s ustanoveními, která se týkají bytového práva, bych chtěl zde upozornit.
NOZ v praxi: Konflikt předkupních práv k nemovitým věcem
autor: JUDr. Ing. Martin Kraft publikováno: 30.05.2014
exkluzivně Nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jakožto základní předpis soukromého práva, mění celou jednu ucelenou oblast práva. Vzhledem ke komplexitě takové změny, jež český právní řád prodělal, nemusela být věnována dostatečná pozornost některým - na první pohled ne zcela viditelným - souvztažnostem týkajícím se zavedení o. z.
Stanovy společenství vlastníků jednotek - změny od 1. 1. 2014
autor: Mgr. Svatava Trčková, JUDr. Milan Cellar publikováno: 23.05.2014
exkluzivně I. Prameny právní úpravy Od 1. 1. 2014 se právní úprava společenství vlastníků přesunula přímo do nového občanského zákoníku zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.), jenž zároveň zrušil zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. (dále jen „zák. o vlastnictví bytů“) a vzorové stanovy vydané nařízením vlády č. 371/2004 Sb.
NOZ v praxi: Vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981)
autor: Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc. publikováno: 23.05.2014
exkluzivně V důvodové zprávě k občanskému zákoníku se uvádí, že „ustanovení o jednotlivých skutkových podstatách (rozuměj: nekalé soutěže) přejímá příslušné texty z obchodního zákoníku vyjma ustanovení o klamavé a srovnávací reklamě a ustanovení o nepřiměřeném zatěžování“. S touto myšlenkou se operuje i v některých odborných publikacích. Při četbě § 2981 o. z., „Vyvolání nebezpečí záměny“, lze nabýt dojmu, že toto ustanovení není s dřívější úpravou v § 47 obchodního zákoníku natolik totožné, aby se dalo hovořit o převzetí úpravy. Přinášíme proto k dané problematice následující stanovisko.