Články
Může podle nové úpravy jednat prokurista společně s jednatelem?
autor: JUDr. Zdeněk Rosický publikováno: 02.12.2014
exkluzivně V souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 90/2012 o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k“) se objevily diskuse o tom, zda prokurista může jednat společně se statutárním orgánem obchodní společnosti. Diskuse vychází ze změny pojetí statutárního orgánu, který podle nové úpravy nejedná jménem společnosti, ale jako její zástupce.
Společnost s ručením omezeným
autor: doc. JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D. publikováno: 26.11.2014
exkluzivně
Nový režim předběžného opatření, upravujícího poměry dítěte
autor: JUDr. Karel Svoboda publikováno: 24.11.2014
V následujícím článku se zamyslíme nad tím, zda a do jaké míry nová hmotněprávní (§ 924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“) a procesní (§ 452 až § 465 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále „z. ř. s.“) úprava pozměnila podmínky pro vydání tzv. speciálního předběžného opatření, směřujícího k ochraně práv nezletilého dítěte, které se ocitlo bez péče ze strany rodičů. Upozorníme na úskalí nových norem, posoudíme jejich úroveň a zodpovíme otázku, zda je lepší stará nebo nová právní úprava.
Právo se zahalovat
autor: JUDr. Klára Samková, Ph.D. publikováno: 24.11.2014
exkluzivně Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl dne 1. července 2014 ve svém velkém sedmnáctičlenném senátu případ S.A. S. proti Francii (stížnost č. 43835/11). Rozhodnutí ESLP vyvolalo řadu reakcí, mimo jiné i Mgr. Huberta Smekala, M.A. Ph.D. - viz jeho článek Zákaz zahalování obličeje ve Štrasburku prošel v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci č. 8/2014, a JUDr. Daniela Bartoně, LLM, Ph.D., který je prezentován v jeho článku Zahalování obličeje jako překážka vzájemného soužití. Pomiňme fakt, že právní hodnocení autora prvního článku se zcela ztotožňuje s Human Rights Watch, na jehož článek v textu také odkazuje. Pojďme se podívat na to, proč jsou bezpochyby excelentní právníci rozhodnutím Soudu tak pobouřeni.
NOZ v praxi: Kvitance, aneb jak je to s potvrzením o splnění dluhu
autor: JUDr. Petr Veselý publikováno: 19.11.2014
exkluzivně Zatímco starý občanský zákoník institut kvitance (potvrzení o splnění dluhu) upravoval lakonicky v § 569 dvěma větami stanovícími, že věřitel je dlužníkovi povinen vydat potvrzení o splnění dluhu a dlužník je oprávněn odepřít splnění, nevydá-li mu věřitel potvrzení, je úprava v o. z. mnohem podrobnější.
Několik otazníků nové právní úpravy odměňování volených členů orgánů akciových společností
autor: JUDr. Riana Kvačková publikováno: 17.11.2014
Odměňování členů orgánů akciových společností je jednou z podstatných oblastí korporátního světa. Správný systém odměňování je klíčový pro zajištění motivace vedení akciové společnosti k výkonu funkce vedoucímu ku prospěchu společnosti. Měl by odstranit diskrepance mezi vlastními zájmy jednotlivého člena orgánu společnosti a společnosti samé, pomoci vyřešit problémy plynoucí ze zmocnění a snížit možný oportunismus těchto osob. Právní praxe však dokazuje, že nejenže výše a struktura odměny nejsou často adekvátní, ale dokonce že rozhodnutí o odměně často trpí vadami, v mnohých případech sahajících až k neplatnosti.
Nepřímý úmysl u trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
autor: JUDr. Lukáš Svrček publikováno: 14.11.2014
exkluzivně „Ztracené platební kartě se obloukem vyhni?!“ Předkládaný článek se zabývá institutem nepřímého (eventuálního) úmyslu, který představuje jednu z forem zavinění, jež je vymezena v § 15 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále též „tr. zák.“) a jeho posuzování a hodnocení u trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zák. v kontextu aktuální judikatury. Z pohledu společenské škodlivosti prezentované délkou trestu odnětí svobody v jeho základní skutkové podstatě se sice nejedná o nikterak zásadní trestný čin, z aktuální judikatury Ústavního soudu České republiky (dále též „Ústavní soud“), Nejvyššího soudu České republiky (dále též „Nejvyšší soud“) a stejně tak z pohledu aktuální trestněprávní legislativy je patrný nebezpečný trend zeslabování subjektivní stránky trestného činu, v tomto případě právě ve formě nepřímého úmyslu. Cílem tohoto příspěvku je představit právě shora uvedená rozhodnutí zabývající se úvahou o naplnění nepřímého úmyslu u tohoto trestného činu.
Odvolání účastníkem správního řízení
autor: doc. JUDr. Pavel Mates, CSc. publikováno: 13.11.2014
Na první pohled může vyvolat název tohoto pojednání až podiv, protože, kdo jiný, než účastník správního řízení se může odvolat proti rozhodnutí. Probíráme-li se ovšem obsahem článků, komentářů a judikatury, zjišťujeme, že určení toho, kdo jím je či není, bývá někdy záležitostí značně složitou a v souvislosti s tím se objevuje řada otazníků.