Články
Poznámky k tiché společnosti
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 25.02.2015
exkluzivně Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání společnosti na podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.
Řízení o rozvod manželství: Obecně o řízení – pravomoc, pojetí řízení
autor: JUDr. Miloslava Wipplingerová, JUDr. Radka Zahradníková, LL.M., JUDr. Kristýna Spurná publikováno: 24.02.2015
exkluzivně Řízení o rozvod manželství je v české právní úpravě tradičně řízením soudním. Na rozdíl například od Dánska, Norska či Portugalska, a dalších států má výlučný monopol na rozvedení manželství účastníků soud (1). Pravomoc soudu rozhodovat v řízení o rozvod manželství je dána § 1 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s § 2 písm. p) z. ř. s. na rozdíl předchozí právní úpravy, kdy pravomoc soudu v řízení o rozvod manželství byla dána § 7 o. s. ř. účinného do 31. 12. 2013.
Promlčení úroků z prodlení
autor: Dr. Zdeněk Rosický publikováno: 18.02.2015
exkluzivně Úroky z prodlení upravuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v části nazvané prodlení dlužníka, v § 1968 až 1974. S těmito ustanoveními souvisí ustanovení § 513 o. z. Úroky z prodlení je dlužník povinen platit v případě, že je v prodlení s placením peněžitého dluhu. V prodlení je dlužník tehdy, pokud řádně a včas nesplní svůj dluh. Za prodlení však není odpovědný v případě, že nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele. Zaplacení úroků z prodlení může věřitel požadovat pouze v případě, že sám řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti.
Způsob hrazení soudních poplatků jako překážka přístupu k soudu
autor: Mgr. Pavla Krejčí publikováno: 17.02.2015
exkluzivně Právní úprava hrazení soudních poplatků je začleněna do zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poplatcích“). Za dobu své existence tato právní norma prošla již mnoha novelizacemi. Funkce soudních poplatků však v podstatě zůstává stále stejná. Soudní poplatky mají tři základní funkce: fiskální (jejímž cílem je, aby ti, kdo služeb soudů využívají, přispěli k úhradě nákladů s činností soudů spojených), regulační (jejímž cílem je odradit od svévolných, šikanózních, malicherných a jiných bezdůvodných návrhů, které by soudy zbytečně zatěžovaly) a motivační (jež má působit tak, aby povinní dobrovolné plnili své povinnosti a účastníci právních vztahů řešili své spory mimosoudně). Další právní úprava týkající se soudních poplatků se pak nalézá v § 138 o. s. ř. a vztahuje se na osvobození od soudních poplatků rozhodnutím soudu.
NOZ v praxi: Nová pravidla pro smlouvu o zájezdu
autor: JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., publikováno: 13.02.2015
exkluzivně Komplexní změny, které v českém právu před rokem nastaly, se nevyhnuly ani oblasti cestovního ruchu. Nejen v období dovolených a turistické sezóny lidé touží po cestování, zážitcích a odpočinku v zahraničí a je tedy nanejvýš vhodné, aby příslušné smluvní typy, které jsou za tímto účelem uzavírány, byly upraveny na zákonné úrovni. Nová práva a povinnosti přináší o. z. zákazníkům, ale i cestovním kancelářím. V článku si rozebereme hlavní změny, které nová úprava přináší.
Návod výpočtu náhrady škody při nedostatku relevantních údajů
autor: JUDr. Ing. Karel Nedbálek, Ph.D. publikováno: 12.02.2015
exkluzivně Článek je syntézou studie nemajetkové újmy, ušlého zisku a hypotetického zisku v případě, kdy škůdce působil dlouhou dobu, více než dvacet let a kdy některé segmenty případu nebylo možné reálnými postupy dokladovat a tím rekonstruovat. Pro tento případ je možné vhodně doplňovat segment ušlého zisku hypotetickým ziskem, a to více metodami, když nejsou průkazné statistické metody rentability. Po určitých zjednodušujících předpokladech můžeme použít metodu EVA, která je pro tento účel prvně publikována.
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku)
publikováno: 09.02.2015
A. Preambule
I. Změna právní úpravy
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), při újmě na přirozených právech člověka v ustanovení § 2956 stanoví, že škůdce je povinen odčinit škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Zákonný rámec pro poskytování náhrady ve vztahu ke zdravotním následkům nemateriální povahy tvoří jediné ustanovení (§ 2958 o. z.), podle nějž „při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Přitom byla (body 237. a 238. závěrečných ustanovení § 3080 o. z.) zrušena vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (dále též jen „vyhláška“), s odůvodněním, že soudní praxe má být po 1. 1. 2014 oproštěna vlivu moci výkonné, která dosud prostřednictvím pravidel obsažených ve vyhlášce nepřípustně limitovala soudy v možnosti přiznat spravedlivou a dostatečnou náhradu zejména za závažné trvalé zdravotní následky.
K řešení sporů a rozhodčímu řízení
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 05.02.2015
exkluzivně Článek pojednává o obsahu nového Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Upozorňuje, že ustanovení o závazkových vztazích, jež se týkají uplatnění práva u soudu, soudního řízení nebo soudního rozhodnutí, se použije přiměřeně i pro uplatnění práva před rozhodčím soudem (rozhodcem), pro rozhodčí řízení nebo rozhodčí nález, jestliže se opírají o platnou rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku).