Články

Počet členů rozhodčí komise

autor: JUDr. Ing. Miloš Olík, LL.M.
publikováno: 26.03.2015

exkluzivně § 40g
Počet členů komise
(1) Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3.
(2) Klesne-li počet členů komise, kteří jsou způsobilí věc rozhodnout pod minimální počet členů vyžadovaný pro rozhodování tímto zákonem nebo stanovami, komise řízení zastaví; to nebrání soudu, aby věc rozhodl. Ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí.

Institut Med-Arb a jeho uplatnění v českých podmínkách

autor: JUDr. Martina Doležalová, Ph.D.
publikováno: 24.03.2015

Důvodů, proč považuji toto téma za vysoce aktuální, je hned několik: v prvé řadě jde o současnou situaci, kdy poměrně krátkou dobu platí zákon o mediaci (zákon č. 202/2012 Sb.), vydaný zejména na základě směrnice Evropské unie č. 2008/52/ES ze dne 21. 5. 2008, a dále začal platit nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb.), který od 1. 1. 2014 od základu mění východiska české civilistiky a vyžaduje změnu přístupu a uvažování všech, a zejména právnických profesí.

Nárok obhájce ex offo na odměnu a hotové výdaje contra pokyny klienta

autor: Mgr. Jiří Kunc
publikováno: 19.03.2015

exkluzivně Trestně stíhaná osoba má za zákonem definovaných podmínek nárok na to, aby jí byl ustanoven obhájce ex offo. V případě vazebního stíhání je tak tomu vždy. Ustanovený obhájce má za povinnost věnovat se obhajobě takovéhoto klienta se stejnou měrou pečlivosti, jakoby tomu bylo v případě, že si ho obviněný zvolí sám a zplnomocní ho. O tomto určitě nebude v široké právnické obci sporu. Nastat však může situace, kdy klient má ve vztahu k ustanovenému obhájci požadavky, se kterými vyhl. č. 177/1996 Sb. primárně nepočítá, avšak při zvážení všech okolností i obhájce dospěje k závěru, že tyto požadavky na způsob, jak bude obhajoba vedena, se jeví jako zcela účelné a rozhodně ničemu neodporují, popř. pokud obviněnému nepomohou, zcela rozhodně mu neuškodí.

Analýza praktických dopadů rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Google Spain

autor: Mgr. MgA. Jakub Míšek, Mgr. Jakub Harašta
publikováno: 16.03.2015

Rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci Google Spain proti Mario Costeja González1 byla již věnována značná pozornost, a to jak odbornou, tak laickou veřejností. Jedná se o poměrně zásadní rozhodnutí pro oblast ochrany osobních údajů v prostředí internetu, které autoritativně definuje postavení internetových vyhledávačů2 a jejich odpovědnost z hlediska ochrany osobních údajů. V tomto článku popisujeme skutkovou i právní podstatu tohoto rozhodnutí. Zároveň tvrdíme, že na rozdíl od jiných rozhodnutí SDEU se v tomto případě skutečně nejedná o rozhodnutí zcela odtržené od běžné právní praxe. Toto rozhodnutí totiž dle našeho názoru poskytuje i velice praktický nástroj pro faktickou realizaci presumpce neviny ve vztahu k medializovaným kauzám. Pokud nedojde k prokázání viny obžalované osoby, umožňuje postup podle rozhodnutí Google Spain promítnout rozhodnutí soudu i do mediální sféry

Kárná řízení advokátů, soudců a státních zástupců aneb měří se všem stejným metrem?

autor: Mgr. Petr Motyčka
publikováno: 10.03.2015

Česká advokátní komora vydala v průběhu roku 2014 další Sbírku kárných rozhodnutí za období 2012-2013. Ta se stala podnětem k zamyšlení, zda přísnost kárných opatření uložených Českou advokátní komorou je srovnatelná s přísností postihů obdobných jednání soudců a státních zástupců.

Časté chyby při podávání návrhů na zápis do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 09.03.2015

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl přijat zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“), který nově přináší pojem veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Řadí se pod něj obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností, rejstřík ústavů a rejstřík společenství vlastníků jednotek; zákon nově upravuje a zejména sjednocuje právní problematiku této oblasti (postup rejstříkových soudů při zápisu subjektů do těchto rejstříků, podoba návrhu na zápis, výčet údajů, které se o těchto subjektech zapisují apod.).

Zakázané těžení a nebezpečná situace na elektronických úložištích dat

autor: prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.
publikováno: 06.03.2015

I. Úvodem Nový občanský zákoník lze běžně používat jako moderní obecný soukromoprávní předpis. Svědčí nám o tom například použitelnost zákoníku na právní řešení závažných soukromoprávních problémů, které se vyskytují v sítích elektronických komunikací a které jsou spojeny s elektronickými úložišti dat.

Výpověď pro nadbytečnost

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 02.03.2015

Mezi nejčastější spory, ve kterých zastupují advokáti, patří skončení pracovního poměru. Zejména v poslední době, kdy se zaměstnavatelé snaží řešit ekonomickou stagnaci organizačními změnami, končí pracovní poměr pro nadbytečnost zaměstnance. Zaměstnavatelé přitom musí dodržet pracovněprávní předpisy, které stanoví legislativní pravidla pro jejich postup v této oblasti personální činnosti a současně vymezují právní ochranu zaměstnanců.