Články

Aktuální otázky věcné příslušnosti správních úřadů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

autor: PhDr. Miloslav Macela, Mgr. Daniel Hovorka, Mgr. Adam Křístek, Mgr. Klára Trubačová, JUDr. Zuzana Zárasová
publikováno: 14.04.2015

exkluzivně §4

(Věcná příslušnost správních úřadů [1] a působnost d alších subjektů v sociálně-právní ochraně [2])
(1) Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
a) krajské úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady,
d) ministerstvo,
e) Úřad,
f) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2) Sociálně-právní ochranu dále zajišťují,
a) obce v samostatné působnosti,
b) kraje v samostatné působnosti,
c) komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
d) další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen „pověřená osoba“).

K formě plné moci při založení obchodní korporace aneb jakou zprávu nám přináší usnesení NS sp. zn. 29 Cdo 3919/2014

autor: Mgr. Petr Čížek
publikováno: 13.04.2015

Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. 11. 2014 usnesení pod sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 (najdete jej na str. 49-51 – pozn. red.), kterým k předložené otázce formy plné moci udělené zmocnitelem advokátovi k sepsání notářského zápisu o založení obchodní korporace vyložil, že taková plná moc nemusí mít formu notářského zápisu, ale postačuje toliko písemná forma s úředně ověřeným podpisem.
Usnesení vyvolalo řadu bouřlivých komentářů, nezřídka obviňujících Nejvyšší soud z překrucování a samovolného přepisování práva, a to mnohdy ještě předtím, než samotný text usnesení byl v plném rozsahu vůbec veřejně dostupný.
K uvedenému usnesení připojuji bližší vysvětlení a úvahu k jeho možným dalším dopadům.

Předmět evidence katastru nemovitostí

autor: JUDr. Eva Barešová
publikováno: 10.04.2015

exkluzivně § 3
Předmět evidence
(1) V katastru se evidují
a) pozemky v podobě parcel,
b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,
c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,
d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku,
e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,
f) právo stavby,
g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
(2) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
(3) K evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.
(4) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.
(5) Nemovitosti důležité pro obranu a bezpečnost státu se v katastrální mapě zobrazují a práva k nim se v katastru evidují podle údajů poskytnutých Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra a organizačních složek státu, které jsou součástí Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Evidence těchto nemovitostí odpovídající skutečnému stavu vede příslušný poskytovatel údajů podle věty prvé.

Nemajetková újma dle nového občanského zákoníku

autor: JUDr. Pavla Čuříková, Ph.D.
publikováno: 10.04.2015

exkluzivně V postmoderní společnosti se stále více do popředí dostává ochrana osobnosti fyzické osoby a s tím spojené aspekty náhrady imateriální újmy. Nový občanský zákoník se této problematice věnoval napříč kodexem a bylo by vhodné, se na stěžejní ustanovení podívat komplexněji a určitým způsobem o nich pojednat.

Střídavá péče velebená i proklínaná

autor: JUDr. Daniela Kovářová
publikováno: 09.04.2015

Střídavá péče (dříve střídavá výchova) je jednou z forem péče o dítě, která vznikla v zahraničí (v USA v 80. letech minulého století) a do České republiky byla zavedena novelou zákona o rodině provedenou zákonem č. 360/1999 Sb., účinnou od 1. března 2000. Od té doby, tedy už téměř patnáct let, tvoří střídavá péče jedno z třaskavých témat, která půlí veřejnost a prakticky nikoho nenechává klidným.

Právo (a)nebo spravedlnost, aneb § 307 trestního řádu

autor: JUDr. Ronald Němec, Ph.D.
publikováno: 07.04.2015

exkluzivně § 307 Podmíněné zastavení trestního stíhání: „(2) Je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud obviněný splní podmínky uvedené v odstavci 1 a a) zaváže se, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, v souvislosti s níž se dopustil přečinu, nebo b) složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu, a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.“

Insolvenční poradna

autor: JUDr. Michal Žižlavský
publikováno: 01.04.2015

exkluzivně Co to jsou testy insolvence? Mohou si společníci a členové orgánů obchodní společnosti rozdělit zisk bez provedení testu insolvence, když jim to schválí valná hromada?

Nestrannost a nepodjatost rozhodce

autor: Mgr. Kamila Peterková
publikováno: 26.03.2015

exkluzivně Primárním nárokem, jenž je kladen na jakéhokoliv rozhodce vedle těch kvalifikačních, je předpoklad, že spor bude rozhodován rozhodcem jak nezaujatým, tak nestranným a nepodjatým.[1] Tyto požadavky musí být naplněny z pohledu obou komparovaných úprav. Nepodjatost a nestrannost (a k nim také požadavek nezávislosti) existují ve vzájemné funkční vazbě, souvisí spolu a prostupují se a jedna bez druhé nemohou existovat. Pokud je porušen jeden z těchto institutů, automaticky to znamená neexistenci nestranného a nepodjatého rozhodce.[2] Okolnosti zpochybňující nezávislost a nestrannost rozhodce jsou vlastně okolnosti vzbuzující oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti.[3]