Články
Informační povinnost
autor: JUDr. Daniel Novák, Ph.D. publikováno: 29.04.2015
exkluzivně § 11
(1) Správce je při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy. Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu přístupu k osobním údajům, právu na opravu osobních údajů, jakož i o dalších právech stanovených v § 21.
(2) V případě, kdy správce zpracovává osobní údaje získané od subjektu údajů, musí subjekt údajů poučit o tom, zda je poskytnutí osobního údaje povinné či dobrovolné. Je-li subjekt údajů povinen podle zvláštního zákona osobní údaje pro zpracování poskytnout, poučí jej správce o této skutečnosti, jakož i o následcích odmítnutí poskytnutí osobních údajů.
(3) Informace a poučení podle odstavce 1 není povinen správce poskytovat v případech, kdy osobní údaje nezískal od subjektu údajů, pokud
a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické služby, vědecké nebo archivní účely a poskytnutí takových informací by vyžadovalo neúměrné úsilí nebo nepřiměřeně vysoké náklady; nebo pokud ukládání na nosiče informací nebo zpřístupnění je výslovně stanoveno zvláštním zákonem. V těchto případech je správce povinen přijmout potřebná opatření proti neoprávněnému zasahování do soukromého a osobního života subjektu údajů,
b) zpracování osobních údajů mu ukládá zvláštní zákon nebo je takových údajů třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze zvláštních zákonů,
c) zpracovává výlučně oprávněně zveřejněné osobní údaje, nebo
d) zpracovává osobní údaje získané se souhlasem subjektu údajů.
(4) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu údajů požadovat informace podle zvláštních zákonů.
(5) Při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e) a § 9 písm. h) je správce povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat o zpracování jeho osobních údajů.
(6) Žádné rozhodnutí správce nebo zpracovatele, jehož důsledkem je zásah do právních a právem chráněných zájmů subjektu údajů, nelze bez ověření vydat nebo učinit výlučně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů. To neplatí v případě, že takové rozhodnutí bylo učiněno ve prospěch subjektu údajů a na jeho žádost.
(7) Informační povinnost upravenou v § 11 může za správce plnit zpracovatel.
Úvaha nad vzájemným vztahem institutu nutné obrany a oprávněného použití zbraně
autor: Mgr. Lucie Luxová publikováno: 24.04.2015
exkluzivně V rámci vztahu nutné obrany a oprávněného použití zbraně může dojít ke dvěma základním situacím:
• Úřední osoba naplní jak podmínky nutné obrany, tak oprávněného použití zbraně
• Úřední osoba naplní podmínky pouze jednoho z těchto dvou institutů.
První setkání se zapsaným mediátorem v praxi
autor: Mgr. Ing. Petra Jelínková publikováno: 23.04.2015
exkluzivně K sepsání tohoto článku mě vedou některé zkušenosti, které jsem jako zapsaná mediátorka při realizaci soudem nařízených setkání s mediátorem získala. Realizace některých soudem nařízených setkání s mediátorem mě přiměla řešit situace a zabývat se otázkami vyvstalými v souvislosti s tímto setkáním, které jsem v jiných případech řešit nemusela. Ačkoliv se alespoň u mě jednalo o výjimečné případy, lze předpokládat, že s nárůstem četnosti soudem nařizovaných setkání, otázek a složitých situací souvisejících s nařízeným setkáním s mediátorem bude přibývat. V tomto článku nabízím zamyšlení a právně zdůvodněné odpovědi a návrhy řešení některých z nich.
Ochrana dat advokátů v elektronických úložištích
autor: prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M. publikováno: 20.04.2015
Policie se stále více snaží dostat k informacím advokátů
Legalizace výnosů z trestné činnosti a zdanění zisků z neidentifikovatelných zdrojů
autor: doc. JUDr. Jiří Herczeg, Ph.D. publikováno: 17.04.2015
Ministerstvo financí představilo 30. 10. 2014 koncept zákona o prokazování původu majetku, který by měl po standardním legislativním procesu nabýt účinnosti dne 1. ledna 2016. Zákon je tvořen novelami daňových a trestněprávních předpisů zaměřenými na postihování nezdaněných příjmů prostřednictvím institutu správy daní. Cílem tohoto zákona je identifikovat majetek, který ve významné míře neodpovídá deklarovaným příjmům poplatníka. Následným krokem bude dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Rozhodující nebude fakt, zda se jedná o příjmy získané legální či nelegální cestou.
Změny prováděné nájemcem na bytě či domě a povinnost k jejich odstranění
autor: Mgr. Pavla Krejčí publikováno: 17.04.2015
exkluzivně Nájemce je zásadně povinen odevzdat byt při skončení nájmu ve stavu, v jakém jej od pronajímatele převzal (§ 2293 odst. 1 o. z.). Protože je však nájem vztahem dlouhodobým, může docházet v průběhu doby ke změnám bytu, a to nejenom z důvodů na straně pronajímatele, ale i z důvodů na straně nájemce. Oproti úpravě platné do 31. 12. 2014 obsahuje o. z. mnohem podrobnější úpravu týkající se případných změn bytu, ke kterým v průběhu nájmu došlo. Cílem tohoto článku je interpretačně překlenout zdánlivý rozpor mezi ustanovením § 2263 odst. 2 o. z., a ustanovením § 2293 odst. 2 o. z., která se obě vztahují na povinnost nájemce odstranit změny, které v bytě provedl.
Testy insolvence: Pro koho a proč?
autor: JUDr. Michal Žižlavský publikováno: 17.04.2015
Právní jednání podle o. z. – důsledky pro pracovněprávní vztahy
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 15.04.2015
Zákoník práce (dále „zák. práce“), který byl účinný do 31. prosince 2013, stanovil pravidla pro sjednávání nebo stanovení práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Bylo to v podobě právních úkonů a jejich definice vycházela z dřívějšího občanského zákoníku. Zákoník práce v § 18 až 21 uváděl, kdy jsou právní úkony neplatné. Nový občanský zákoník (dále „o. z.“) právní úkony již nedefinuje. Nahradil je pojmem „právní jednání“. Ustanovení zák. práce (§ 18 až 21) byla proto od 1. ledna 2014 změnovým zákonem č. 303/2013 Sb. upravena.