Články

Posuzování obvyklé ceny u převodu nemovitostí

autor: prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.
publikováno: 03.08.2015

1. Úvodem aneb obvyklá cena podle občanského zákoníku Reforma soukromého práva, která u nás proběhla v roce 2012 a dílem i v následujících letech, přinesla mnohé závažné právní změny. Zásadně se jedná o změny k lepšímu. Zejména bylo odstraněno legislativní provizorium z roku 1991. Změny jsou vystiženy nejen novým občanským zákoníkem (č. 89/2012 Sb.) a navazujícími procesními předpisy, ale kupř. i novým katastrálním zákonem z roku 2013 (zák. č. 256/2013 Sb.).

Odměna advokáta a úpadek klienta

autor: JUDr. Michal Žižlavský
publikováno: 27.07.2015

Na odměnu advokáta někdy dopadají speciální normy insolvenčního práva. Bez ohledu na to, že mu vznikne nárok na odměnu podle obecných předpisů, obdrží ji jen při splnění dalších podmínek. Tak tomu je, když se klient, kterému advokát poskytuje právní služby, ocitne v úpadku.

Důsledky procesních úkonů v řízeních přerušených konkursem

autor: Mgr. Michal Majchrák
publikováno: 20.07.2015

Věřitelům (žalobcům) se v praxi po podání civilní žaloby na zaplacení určité pohledávky nezřídka stává, že ohledně majetku žalovaného dlužníka je zahájeno insolvenční řízení a následně též prohlášen konkurs. Ačkoliv samotné zahájení insolvenčního řízení nemá na probíhající civilní soudní řízení v zásadě žádný vliv a je tak možné v něm pokračovat, konat soudní jednání a dokonce i vydávat soudní rozhodnutí, okamžikem prohlášení konkursu na majetek žalovaného dlužníka dochází k podstatné změně. Jak je totiž známo, tímto okamžikem dochází v souladu s ustanovením § 263 insolvenčního zákona k přerušení soudních, správních a jiných řízení o právech a povinnostech žalovaného, která se týkají majetkové podstaty nebo mají být uspokojeny z majetkové podstaty.

Zasedání zastupitelstva obce

autor: doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc., Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc., doc. JUDr. Petr Havlan, CSc., JUDr. Bc. Jan Janeček, Ph.D.
publikováno: 17.07.2015

exkluzivně § 92
(Zasedání zastupitelstva obce)
(1) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2) Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
(3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.

Bezpečnostní opatření v informačních a komunikačních systémech

autor: JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., JUDr. Mgr. Barbora Vlachová
publikováno: 14.07.2015

exkluzivně § 4
(Organizační a technická opatření)
(1) Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací v kybernetickém prostoru.
(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti zavést a provádět bezpečnostní opatření pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém a vést o nich bezpečnostní dokumentaci.
(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
1) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Nebezpeční lidé mezi námi – k ustanovení § 2923 o. z.

autor: JUDr. Stanislav Křeček
publikováno: 14.07.2015

Pro tuto úvahu mám na mysli osoby, které zcela nově v našem právu vymezuje ustanovení § 2923 nového občanského zákoníku, tedy ustanovení, které, alespoň podle mých zkušeností, zatím poněkud uniká pozornosti laické i odborné veřejnosti, a to přesto, že může v budoucnu mít značný vliv na formulaci vztahů nejen mezi nájemci a pronajímateli. Toto ustanovení zní takto: „Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností, tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby.“

Zastoupení podle soudního řádu správního

autor: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D., JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.
publikováno: 09.07.2015

exkluzivně § 35
Zastoupení
(1) Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, účastník může být zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává speciali-zované právní poradenství podle zvláštních zákonů, týká-li se návrh oboru činnosti v nich uvedených.5) Za zastupování náleží odměna; pro určení její výše, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, se užije obdobně zvláštní právní předpis, jímž jsou stanoveny odměny a náhrady advokátům za poskytování práv-ních služeb.
(3) Navrhovatel může být zastoupen též odborovou organizací, jejímž je členem. Za odborovou organizaci jedná k tomu pově-řený její zaměstnanec nebo člen.
(4) Domáhá-li se soudní ochrany účastník, který tvrdí, že došlo správním orgánem k jeho diskriminaci z důvodu pohlaví, ná-rodního, sociálního nebo rasového původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, barvy pleti, jazyka, nábo-ženství, víry, světového názoru, politického nebo jiného smýšlení, zdravotního postižení, věku, majetku, rodu nebo jiného po-stavení, anebo sexuální orientace, může být zastoupen též práv-nickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona,6) k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří ochrana před takovou diskriminací. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen.
(5) Domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci me-zinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona6), k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům nebo cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(6) Účastník se může dát zastoupit také fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Soud takové zastoupení usnesením nepřipustí, není-li taková osoba zřejmě způsobilá k řádnému zastupování nebo zastupuje v různých vě-cech opětovně.
(7) V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zástupce musí jednat osobně, nestanoví-li tak zvláštní zákon výslovně jinak.
(8) Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zá-stupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Byla-li navrhovateli ustanovena zá-stupcem některá z osob uvedených v odstavci 2, která je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba po-vinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů od-vést podle zvláštního právního předpisu6a); to samé platí i v případě, kdy osoby uvedené v odstavci 2 jsou společníky právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon jejich povolání6b) a plátcem daně je tato právnická osoba. Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát, zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.

Regulace myslivosti

autor: JUDr. Bohuslav Petr
publikováno: 03.07.2015

exkluzivně § 3
Zásady chovu
(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.
(3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.
(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.