Články
Veřejné právo - Proč cizinec nesmí být členem české politické strany?
autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D. publikováno: 26.01.2016
exkluzivně
Nová povinnost pro pronajímatele?
autor: JUDr. Stanislav Křeček publikováno: 19.01.2016
exkluzivně Od 1. 1. 2016 dochází k důležité změně, pokud jde o placení drobných oprav v bytě a o vůbec o placení nákladů na údržbu bytu. Toto bylo dříve upraveno v § 4 nařízení vlády č. 258/96 Sb., které však bylo, v souvislosti s novým občanským zákoníkem, platným od 1. 1. 2014, zrušeno a problematika nebyla právním předpisem upravena. Tak tomu již není. Nabývá totiž účinnosti nové nařízení vlády č. 308/2015 Sb., které tuto problematiku upravuje a zpřesňuje tak práva a povinnosti jak nájemců, tak pronajímatelů. Nikoliv však bez jisté nové nejistoty v právních vztazích.
Náhradová povinnost dopravce
autor: JUDr. Jiří Krofta publikováno: 19.01.2016
exkluzivně Podobně jako je závazným způsobem upraven věcný rozsah odpo-vědnosti dopravce za ztrátu zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty, včetně liberačních důvodů, které může dopravce použít za účelem zproštění své odpovědnosti, upravuje Úmluva CMR rovněž závazným způsobem rozsah náhradové povinnosti dopravce v případech, kdy odpovídá za škodu na zásilce nebo překročení dodací lhůty (čl. 23 a 25 Úmluvy CMR).
Průmyslové vzory: rozpor se staršími právy
autor: JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., JUDr. Miroslav Černý, JUDr. Radim Charvát, LL.M., Ph.D. publikováno: 18.01.2016
exkluzivně § 9
(Rozpor se staršími právy)
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.
Čas a lhůty podle občanského zákoníku – vliv na pracovněprávní vztahy
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 13.01.2016
Počítání času a posuzování lhůt a dob má značný význam pro vznik nebo zánik práv a nároků v pracovněprávních vztazích. Podcenění nebo přehlédnutí časových lhůt může mít někdy negativní důsledky pro zaměstnavatele i zaměstnance. Naopak jejich znalost může předejít konfliktním situacím. Ke změnám v zákoníku práce (dále „ZP“) došlo po účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále o. z.) od 1. ledna 2014.
Ke smluvním vztahům mezi podnikateli - prameny a pravidla
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 13.01.2016
exkluzivně Zkušenosti ukazují, že jsou v podnikatelské praxi vnímána jako složitá ta ustanovení, která určují, čím se mají právní vztahy řídit a v jakém pořadí, a proto pro lepší přehled přinášíme grafické vyjádření. Ustanovení § 3028 občanského zákoníku přitom určuje, že občanským zákoníkem se řídí vztahy od 1. 1. 2014. Není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (viz ustanovení § 3028 odst. 3).
Rozhodčí soud
autor: JUDr. Martin Maisner, Ph.D., JUDr. Vojtěch Trapl publikováno: 12.01.2016
exkluzivně § 1
Základní ustanovení
(1) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „rozhodčí soud“) je stálým rozhodčím soudem podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění (dále jen „zákon“), který působí jako nezávislý orgán pro rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci.
(2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor
a) z platné rozhodčí smlouvy uzavřené mezi stranami, nebo
b) z mezinárodní smlouvy a jde o věc, ve které lze rozhodčí smlouvu uzavřít.
(3) Nedostatek pravomoci rozhodčího soudu může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, který se týká věci samé. To neplatí v případě sporů ze spotřebitelských smluv (§ 3 odst. 3 až 6 zákona), nebo jde-li o námitku, že ve věci nelze rozhodčí smlouvu uzavřít.
(4) Řízení před rozhodčím soudem je jednoinstanční. Strany se však mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci. Při podání návrhu na přezkoumání rozhodčího nálezu se postupuje obdobně jako při podání žaloby.
(5) Strana, která se dozví, že je účastníkem řízení před soudem o zrušení rozhodčího nálezu, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu rozhodčímu soudu; současně zašle rozhodčímu soudu opisy všech podání v takovém řízení o zrušení rozhodčího nálezu, které má k dispozici.
(6) Dojde-li ke zrušení rozhodčího nálezu soudem a pravomoc rozhodčího soudu je dána (§ 34 zákona), proběhne nové projednání sporu podle tohoto řádu. Pokud se strany písemně nedohodnou jinak, spor projednají znovu rozhodci zúčastnění na původním projednání sporu, s výjimkou rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem.
Jak se zbavit neschopného zaměstnance
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 11.01.2016
exkluzivně Pro úvod dnešního článku jsem si vzal příklad z mé advokátní praxe. Zaměstnankyně jednoho úřadu měla neustále konflikty s klienty. Nejednala s nimi korektně, někdy se k nim chovala i hrubě. Klientka si např. stěžovala na to, že „nebyla řádně poučena o možných důsledcích nepředložení některých písemností“. Jiná občanka si stěžovala na její nevhodné chování a výroky s tím, že jejím zaviněním došlo při řešení záležitosti o poskytnutí příspěvku s prodlením o asi tři měsíce.