Články
Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR
autor: doc. JUDr. Martin Janků, CSc., prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 23.05.2016
exkluzivně Jak známo, rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci (ať již ad hoc nebo jako rozhodců stálých rozhodčích soudů), který bývá využíván jako alternativa civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.
První setkání se zapsaným mediátorem z pohledu praxe
autor: JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D., JUDr. Filip Gantner publikováno: 12.05.2016
V občanském soudním řízení stále přibývá případů využití alternativních postupů při řešení sporu prostřednictvím mediace prováděné zapsaným mediátorem. V tomto článku přiblížíme očima zapsaného mediátora některé praktické aspekty tzv. prvního setkání se zapsaným mediátorem nařízeného soudem.
Umožňuje nový občanský zákoník přiznat v řízení o náhradě nemajetkové újmy punitive damages?
autor: Mgr. Alexandra Živělová publikováno: 10.05.2016
Není tomu zase až tak dávno, co Nejvyšší soud vydal zcela zásadní, byť odbornou veřejností mírně opomíjené rozhodnutí v kauze Tkáč v. Berka Příčinou daného rozhodnutí byl spor o ochranu osobnosti mezi jedním z hlavních představitelů finanční skupiny J&T, Ing. Patrikem Tkáčem a jeho kritikem Tomášem Berkou. Jelikož zásah do ochrany osobnosti spočíval v publikaci závadných výroků o Ing. Tkáčovi na amerických internetových stránkách, spor byl rozhodován Nejvyšším soudem státu Arizona.
Spory o pravost podpisu a znalecké posudky
autor: JUDr. Josef Černohlávek publikováno: 09.05.2016
Se sporem o pravost podpisu se během své praxe setká velká část advokátů. Podstatou takového sporu je fakt, že jedna ze stran popírá pravost svého podpisu na listině předložené druhou stranou. Touto listinou často bývá smlouva o úvěru, půjčce (nyní zápůjčce dle § 2390 o. z.), různé druhy dlužních úpisů či směnka. Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, pak bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé.
Lhůty k podání a doplnění dovolání
autor: JUDr. Jana Bílková, Mgr. Veronika Vlčková publikováno: 06.05.2016
O právních otázkách spojených s institutem dovolání v české procesní úpravě bylo již napsáno mnoho významných řádek, judikatorních i literárních. Dosud jsou však z podání dovolatelů mnohdy patrny nejasnosti, a to jak o obligatorním obsahu dovolání (zejména v otázce vymezení přípustnosti dovolání), tak o běhu zákonem nebo soudem stanovených lhůt k doplnění dovolání za účelem, aby nebylo dovolacím soudem pro (včas neodstraněné) vady odmítnuto. V našem článku jsme se proto rozhodly popsat možnosti výkladu současné právní úpravy lhůt k podání a doplnění obsahu dovolání.
Agresivní obchodní praktiky podle tzv. černé listiny směrnice č. 2005/29/ES
autor: JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D. publikováno: 02.05.2016
Tímto navazuji na příspěvek nazvaný „Klamavé obchodní praktiky podle tzv. černé listiny směrnice č. 2005/29/ES“, který vyšel v Bulletinu advokacie č. 11/2015 (str. 27-37).
Exekuční srážky ze mzdy v r. 2016: Nezabavitelné minimum, postupy, příklady
autor: Richard W. Fetter publikováno: 26.04.2016
exkluzivně Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek.
Osiřelá díla v autorském zákoně
autor: JUDr. Michaela Mackovičová publikováno: 18.04.2016