Články
Nicotnost právního jednání a rozvázání pracovního poměru
autor: JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. publikováno: 09.06.2016
Rekodifikace soukromého práva významně ovlivnila i podobu právní úpravy pracovněprávních vztahů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „o. z.“), se v pracovněprávních vztazích uplatňuje podpůrně. Ust. § 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „zák. práce“), určuje, že se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem, ovšem tam, kde jej není možné použít, se řídí občanským zákoníkem.
Ke vztahu upuštění od potrestání a trestního příkazu
autor: JUDr. Dalibor Šelleng publikováno: 09.06.2016
Trestní řád ve svých ust. § 314e a násl. zakotvuje institut trestního příkazu jakožto formu rozhodnutí v těch trestních věcech, k jejichž projednávání je příslušný samosoudce. Jedná se o řízení o trestných činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let (§ 314a odst. 1 tr. řádu). V obecné rovině lze trestní příkaz označit za rozhodnutí, kterým soud nabízí na podkladě svého vyhodnocení spisového materiálu zainteresovaným osobám vyřešení věci o nízké typové závažnosti, a to bez jejího veřejného projednání před soudem. Pokud tyto osoby trestní příkaz, byť mlčky, přijmou, nabydou výroky v něm obsažené právní moci.
Výkon rozhodnutí a exekuce
autor: Jan Kozák, Alexandr Dadam, Lukáš Pachl publikováno: 08.06.2016
exkluzivně § 267
(Výkon rozhodnutí a exekuce)
(1) Není-li dále stanoveno jinak, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh se i nadále podává proti povinnému; proti insolvenčnímu správci jej nelze podat, ani má-li být povinným dlužník. Ustanovení § 140e tím není dotčeno.
(2) Jde-li o řízení o výkon rozhodnutí nebo o exekuci, kde vystupuje dlužník jako oprávněný, stává se prohlášením konkursu insolvenční správce oprávněným místo dlužníka.
Stravné v praxi
autor: JUDr. Eva Hofmannová publikováno: 02.06.2016
exkluzivně § 163
Stravné
(1) Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši
a) 70 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin*),
b) 106 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin*),
c) 166 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin*).
Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189*).
(2) Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen „bezplatné jídlo“), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu
a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
(3) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměst-nance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanovené v odstavci 1, přísluší zaměstnanci stravné podle odstavce 1. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v odstavci 2.
(4) Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější.
(5) Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením pracovní cesty končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem.
(6) Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidel-ného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.
(7) Důvody pro neposkytnutí stravného stanovené v odstavcích 5 a 6 je zakázáno rozšiřovat.
Pacht obchodního závodu
autor: PhDr. Vladimír Pelc, Mgr. Petr Pelech publikováno: 31.05.2016
exkluzivně § 32b
Pacht obchodního závodu
(1) Pachtýř obchodního závodu, který má písemný souhlas propachtovatele k odpisování, postupuje při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku obdobně podle ustanovení o odpisování při zajištění dluhu převodem práva.
(2) Při pachtu obchodního závodu se zvyšuje výsledek hos-podaření u
a) pachtýře o
1. rozdíl mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví a pachtovným,
2. výši pohledávky, která na něj přechází na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ji neuhradil propachtovateli,
b) propachtovatele o částku ve výši dluhu zachyceného na rozvahových účtech, který přechází na pachtýře na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, a to ve výši, v jaké ho neuhradil pachtýři.
(3) Zvyšování výsledku hospodaření podle odstavce 2 se netýká
a) částky, která byla zaúčtována ve prospěch příjmů,
b) dluhu ze smluvní pokuty,
c) dluhu z úroku z prodlení,
d) dluhu z jiné sankce ze závazkového vztahu,
e) dluhu, na jehož základě vznikl výdaj, pokud jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, který byl zaplacen.
(4) Při výpočtu rozdílu mezi odpisy podle právního předpisu upravujícího účetnictví a pachtovným se pachtovné sníží o část určenou k úhradě jiného dluhu vůči propachtovateli; za úhradu jiného dluhu se nepovažuje účtování pachtovného na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.
Ústav – nedostatky právní úpravy v praxi
autor: Mgr. Jiří Duba, Mgr. Kateřina Šveřepová publikováno: 30.05.2016
Rekodifikace soukromého práva zavedla nový typ právnické osoby – ústav, který spojuje osobní složku typickou pro korporace s majetkovou složkou charakteristickou pro nadace. Ústav tak představuje sdružení činností a majetku a je obdobou obecně prospěšných společností podle dřívější právní úpravy. Právní úprava ústavu však není příliš podrobná, v důsledku čehož vznikají aplikační obtíže, se kterými se musí právní praxe vypořádat.
Kamerové systémy
autor: JUDr. Eva Janečková, Mgr. et Mgr. Hana Čiberová, Mgr. Petr Mach publikováno: 26.05.2016
exkluzivně Je-li instalovaný kamerový systém vybaven zařízením, které po-řizuje záznam (kamerový systém se záznamem), jedná se o zpracování osobních údajů se vším, co tato skutečnost přiná-ší. Provozování kamerového systému je tedy považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sle-dování prováděn záznam pořizovaných záběrů, nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace, a zároveň účelem pořizovaných záznamů, příp. vybraných informací, je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.
Test insolvence: filtr pro výplatu dividendy, nástroj ochrany manažerů
autor: JUDr. Michal Žižlavský publikováno: 24.05.2016
exkluzivně Psychiatr Miroslav Plzák popsal v jedné své knize filtr uskutečnitelnosti. Jde o jakousi vnitřní zábranu, kterou ilustroval příměrem, že „český bezdomovec nebude usilovat o to, aby se oženil s Julií Roberts.“ Zmínil i stav, kdy filtr nefunguje: „Stačí, abychom onemocněli takzvaným erotomanickým bludem, a dojdeme k přesvědčení, že Julia Roberts je nám souzena a máme na ni právo.“ Test insolvence vlastně není nic jiného. Manažeři a vlastníci buď jasně vidí, zda mají ve svých korporacích k dispozici zdroje, které si mohou rozdělovat a pokud ne, neusilují o výplatu dividend a tantiém. Když ale filtr nefunguje, nevidí to, případně to vidět nechtějí a berou si, co jim nepatří. Utvrzují se při tom finančními výkazy, které však skutečnost spíše zakrývají. Účetní rozvaha, která zpravidla zachycuje reálné hodnoty pasiv, mívá zkreslené hodnoty aktiv. Vím, kolik jsem do firmy vložil, kolik jsem si půjčil a kolik dlužím věřitelům z obchodních vztahů. Obtížně ale odhaduji reálnou hodnotu svého majetku. Ta se mění v čase a závisí na tom, jak efektivně dokážu využívat majetek v běžícím podniku. Finanční výkazy zkrátka nestačí pro reálné vyhodnocení stavu korporace. K tomu slouží testy insolvence.