Články

Miranda warning (jako) ze třetí cenové

autor: Mgr. Vladimír Janošek
publikováno: 13.07.2016

Právní obec, a to včetně té luční, dozajista ví (anebo by přinejmenším vědět měla), že osoba obviněná ze správního deliktu má garantována stejná práva jako osoba obviněná z trestného činu (zejména pak jde o práva výslovně zmíněná v čl. 36 až 40 Listiny, potažmo v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a na úrovni podústavního práva např. v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů), jak je ostatně konstantně judikováno Nejvyšším správním soudem (k tomu srov. např. jeho rozsudky ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002-27, ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46, nebo ze dne 30. 7. 2014, č. j. 8 As 33/2014-39).

Státní podpora a základní lidská práva: řízení o státní podpoře a právo na řádný proces

autor: prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., JUDr. Petra Joanna Pipková, Ph.D., LL.M. eur.
publikováno: 12.07.2016

Řízení o soudním prodeji zástavy

autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D.
publikováno: 11.07.2016

exkluzivně

Úvod do zákona o registru smluv

autor: Mgr. Michal Vítek
publikováno: 11.07.2016

Dne 14. 12. 2015 byl ve Sbírce zákonů pod č. 340/2015 Sb. vyhlášen zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).

Evidence svěřenských fondů

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 08.07.2016

Připravovaná vládní novela zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dalších souvisejících předpisů, počítá s vytvořením evidence svěřenských fondů. Nově totiž má svěřenský fond vznikat až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. V případě, že byl svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku.

Dohoda o skončení pracovního poměru

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 07.07.2016

exkluzivně Skončení pracovního poměru dohodou se zdá být jednoduché. Prý stačí souhlas obou účastníků pracovněprávního vztahu: zaměstnavatele a zaměstnance. Personální praxe však potvrzuje opak. Zejména po účinnosti nového občanského zákoníku se vyskytuje ve výkladové praxi řada problémů. Nejasnosti jsou zejména při formulaci žádosti o dohodu a v jejím obsahu.

Předběžná šetření

autor: JUDr. Ladislav Muzikář
publikováno: 01.07.2016

exkluzivně § 139
Účel předběžného šetření
V předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, od-kazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde.
§ 140
Zjištění skutečností významných pro řízení
(1) Soud zjistí ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti.
(2) Každý, kdo vede seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v odstavci 1, umožní soudu zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu.
§ 141
Povinnosti a práva třetích osob
(1) Každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, je na výzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek.
(2) Každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu; to neplatí, jde-li o listinu sepsanou do notářského zápisu nebo přijatou do notářské úschovy, jejíž stav a obsah zjišťuje notář, který ji má v úschově. Listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná.
(3) Ten, kdo sdělil soudu skutečnosti podle odstavce 1 nebo vydal soudu listinu podle odstavce 2 a kdo není dědicem, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, neby-lo-li uplatněno do 3 dnů ode dne, kdy sdělení nebo vydaná listina došly soudu; o tom je soud povinen poskytnout poučení.
(4) Úkony podle odstavců 1 a 2 soud neprovede, jde-li o nezletilého zůstavitele a je-li jinak nepochybné, že nezanechal žádnou pozůstalost a že proto bude řízení zastaveno podle § 153.

Služební doba a doba odpočinku

autor: Mgr. Irena Kašparová
publikováno: 30.06.2016

exkluzivně Úprava služební doby státních zaměstnanců a přestávky ve státní službě se řídí úpravou obsaženou v zákoníku práce, a to konkrétně v § 78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až § 84, § 88 a § 89. Pojem služební doba je tak ekvivalentem k pojmu pracovní do-ba, který se používá v pracovněprávních vztazích.