Články
Zákon o registru smluv I.
autor: JUDr. Václav Pilík, Ph.D., Mgr. Pavlína Seiferová publikováno: 29.09.2016
exkluzivně Následující komentář, zpracovaný pro Bulletin advokacie online, se věnuje v našem právním řádu koncepčně zcela nové právní úpravě: zákonu č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) (dále jen „zák. o registru smluv“). Tato nová právní úprava podrobuje valnou část smluv uzavíraných alespoň na jedné straně subjekty a orgány tzv. veřejného sektoru publikační povinnost ohledně obsahu a doprovodných dat o jimi uzavíraných smlouvách. Zákonodárce tak hodlá otevřít rozsáhlou možnost neformální kontroly předmětných smluvních vztahů a od této možnosti si slibuje zvýšení transparentnosti dotčené oblasti veřejného hospodaření.
Vyšší práva nad zákoník práce
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 29.09.2016
exkluzivně Ve své advokátní činnosti se stále setkávám s názory zaměstnavatelů, zejména personalistů a mzdových účetních, že není možné se při stanovení nebo sjednání práv a nároků zaměstnanců odchýlit od zákoníku práce (ZP). Mnohdy se uplatňuje vžitá zásada, že je možné zaměstnancům poskytnout jenom to, co „ZP umožňuje a dovoluje.“ Opak je však pravdou.
Stavení promlčecí lhůty v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka
autor: Mgr. Markéta Adámková publikováno: 27.09.2016
exkluzivně Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“
Funkční kategorizace svěřenských fondů
autor: Mgr. Vlastimil Vitoul publikováno: 23.09.2016
exkluzivně Svěřenský fond jako právní nástroj pro ochranu a správu majetku se do českého právního řádu dostal v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Z rekodifikačního balíčku je jen málo témat, které vzbudily větší debatu než právě svěřenské fondy.
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
autor: Mgr. Markéta Cibienová publikováno: 23.09.2016
exkluzivně Nový občanský zákoník vnesl do právní úpravy institutu rodičovské odpovědnosti nejen změny, ale dá se říci, že celý pojem výrazně rozšířil. Z ustanovení § 865 odst. 1 občanského zákoníku plyne, že rodičovskou odpovědnost mají oba rodiče ve stejném rozsahu, ledaže jí byl rodič zbaven.
Vztah dovolání a ústavní stížnosti včera, dnes a zítra
autor: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D. publikováno: 22.09.2016
Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), je ústavní stížnost nepřípustná, „jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).“
Přiměřenost právní regulace rodinného práva
autor: JUDr. Daniela Kovářová publikováno: 22.09.2016
Specialitou právníků je právo, jímž se každý z nás živí. Od své dospělosti je máme „zažrané pod kůží“, jsme ho plni a jen obtížně jsme schopni existovat mimo něj a bez ohledu na něj. Někteří z nás opovrhují teorií, jiní tvrdí, že na poučky z vysoké školy už dávno zapomněli. Ve skutečnosti tomu tak není. V každodenní praxi totiž stavíme na tom, co nás kdysi naše alma mater naučila.
Právo odvolat dar
autor: doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. publikováno: 21.09.2016
exkluzivně Ocitne-li se dárce po uskutečněném darování ve stavu nouze výše popsaném, vznikne mu právo (nikoli povinnost) revokovat dar. Účinky revokace nenastávají ex lege, je zapotřebí projevu vůle dárce. Právo odvolat dar ovšem dárci nepřísluší, pokud si stav nouze přivodil úmyslně či z hrubé nedbalosti (srov. § 2071). Odvolat dar podle citovaného ustanovení lze jen v případech již realizovaných darování (reálná podoba darovací smlouvy), nikoli u konsensuálního darování, kdy je dárce zavázán teprve dar poskytnout, neboť pro tyto situace existuje výslovně upravená možnost tzv. odepření daru (srov. § 2059) spojeného s odstoupením od darovací smlouvy (za předpokladu aktivace zákonné klauzule rebus sic stantibus). Právo odvolat dar s sebou nese dvě alternativy, resp. je dárci přiznáno právo volby mezi požadavkem na vydání daru a požadavkem na zaplacení jeho obvyklé ceny.