Články
Zákon o registru smluv II.
autor: JUDr. Václav Pilík, Ph.D., Mgr. Pavlína Seiferová publikováno: 21.10.2016
exkluzivně Následující příspěvek je dokončením komentáře k zákonu č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), zpracovaného pro Bulletin advokacie on-line.
Některé problémy změny zakladatelského právního jednání kapitálové obchodní společnosti
autor: doc. JUDr. Ivana Štenglová publikováno: 18.10.2016
Zakladatelské právní jednání provází každou kapitálovou společnost od jejího vzniku do jejího zániku. Je logické, že v průběhu existence společnosti nastávají situace, které vyvolávají potřebu zakladatelské právní jednání změnit. V tomto příspěvku se budu zabývat některými problémy souvisejícími s takovými změnami. Protože právní úprava změn zakladatelského právního jednání bezprostředně souvisí s úpravou jeho formy, je nezbytné se zabývat i formou zakladatelského právního jednání a důsledky jejího nedodržení.
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 17.10.2016
exkluzivně Podle nového občanského zákoníku nemohou všechny osoby shodně postupovat. Při výkladu právních jednání (právní jednání nahrazuje dosud vžitý pojem právní úkon) budeme totiž muset lišit jednání v právním styku podnikatelů. V právním styku podnikatelů se totiž (kromě výkladu podle ustanovení § 555 až 558 odst. 1 o. z., který vychází z obchodněprávní úpravy) přihlíží podle výkladového ustanovení § 558 odst. 2 o. z. k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jenž nemá donucovací účinky (tedy před dispozitivními ustanoveními), jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana musela určitou zvyklost znát a s postupem podle ní byla srozuměna. Právní úprava je zásadně dispozitivní. Smlouva o zprostředkování je upravena v § 2445 - 2454 o. z.
Příprava zkrácení daně
autor: doc. JUDr. Jan Kocina, Ph.D. publikováno: 14.10.2016
Dne 1. 7. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 163/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tato přijatá novela trestního řádu a trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“) sleduje tři základní cíle.
Znalci a jejich trestní odpovědnost
autor: prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. publikováno: 12.10.2016
Problematika znalců je v posledních letech předmětem zvýšeného zájmu odborné i laické veřejnosti, k čemuž přispívá jednak skutečnost, že se stále nedaří přijmout nový zákon o znalcích, ač platný zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, byť byl třikrát novelizován (dále jen „ZnalZ“), je v účinnosti již téměř 50 let a zcela zřejmě již neodpovídá společenským potřebám v novém tisíciletí.
Hospodaření s výživným nezletilého dítěte jakožto správa majetku nezletilého dítěte
autor: Mgr. Bc. Stanislav Bruncko publikováno: 10.10.2016
Tento článek se zabývá problematikou, která právní teorií není příliš reflektována, byť pro praxi by bylo její teoretické rozpracování žádoucí. Konkrétně řeší otázku, jakým způsobem český právní řád upravuje hospodaření s výživným placeným na nezletilé dítě a jaká práva má rodič, který výživné platí, vůči rodiči, k jehož rukám je výživné placeno. Přitom se zabývá pouze tím vyživovacím závazkem, na jehož jedné straně je jako oprávněný subjekt nezletilé dítě a jako povinné subjekty na druhé straně jsou jeho rodiče.
K novému zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a omezení principu ústnosti
autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D. publikováno: 30.09.2016
exkluzivně Soudce Nejvyššího správního soudu Petr Průcha výstižně konstatuje, že při úpravě správního trestání máme co do činění s institutem tzv. správně-právní odpovědnosti. A to jako zcela svébytné právní odpovědnosti. Správně-právní odpovědnost je specifickým druhem právní odpovědnosti chápané obecně, specifickou odvětvově-právní odpovědností.
ROZHODOVÁNÍ O UDĚLENÍ A ODVOLÁNÍ PROKURY
autor: Dr. Zdeněk Rosický publikováno: 29.09.2016
exkluzivně Tento článek se zabývá výkladem ustanovení § 190 odst. 2 písm. e) zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Ustanovení uvádí, že do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným patří schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak.