Články
Rozhodování o udělení a odvolání prokury
autor: Dr. Zdeněk Rosický publikováno: 06.01.2017
Tento článek se zabývá výkladem ust. § 190 odst. 2 písm. e) (dále jen „ustanovení“) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“). Ustanovení uvádí, že do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným patří schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Právo akcionářů na dorovnání – soudní judikatura ve světle nové právní úpravy
autor: JUDr. Alena Bányaiová, CSc. publikováno: 04.01.2017
Judikatura v oblasti korporátního práva se musela potýkat s často se měnící, resp. často opravovanou a doplňovanou právní úpravou. Obchodní zákoník se, a to především v části týkající se společností, měnil za dobu své existence téměř šedesátkrát, a právě s jeho novelami se zrodil termín „technická novela“ pro opravy toho, co se předchozími novelami nepovedlo. Bylo tak na judikatuře, aby se překonaly nejasnosti, nepřesnosti a případně i chyby, jimiž vyvíjející se právní úprava trpěla.
Zamyšlení nad novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
autor: JUDr. Filip Gvozdek publikováno: 26.12.2016
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), je právním předpisem trestního práva, který nabyl účinnosti relativně nedávno, a to dne 1. 1. 2012.
Dohodnutý trest aneb chybějící právní úprava sankcí v řízení o dohodě o vině a trestu
autor: JUDr. Petra Zaoralová publikováno: 24.12.2016
S účinností od 1. 9. 2012 byl zákonem č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. řád“), a některé další zákony, do českého procesu zaveden angloamerický institut vyjednané spravedlnosti, známý ze systému práva common law – tzv. dohoda o vině a trestu.
Generální klauzule nekalých obchodních praktik
autor: JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D. publikováno: 22.12.2016
Nahradí elektronický podpis prostý ten tradiční vlastnoruční?
autor: Mgr. Ing. Vojtěch Kment publikováno: 20.12.2016
exkluzivně Stačí kliknout a je podepsáno? Bude možné poklepáním na tlačítko „Souhlasím“ v prohlížeči elektronicky podepsat souhlas k lékařskému pokusu na člověku podle § 96 občanského zákoníku („o z.“)? Lze běžnou zprávou elektronické internetové pošty vystavit věřiteli ručitelské prohlášení podle § 2018 o. z. a založit tak své ručení? Můžete podle § 2053 o. z. uznat svůj údajný dluh dokumentem z textového editoru, na jehož konci jen napíšete kurzívou své jméno a příjmení s doložkou „ve smyslu podpisu“? Nebo tak snad podle § 1314 o. z. uzavřete smlouvu zástavní?
Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 19.12.2016
exkluzivně Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je současná právní úprava a jak se projevuje v advokátní praxi?
Nejvyšší soud k náhradě za ztrátu na výdělku pro zaměstnance, který začal podnikat jako OSVČ
autor: Richard W. Fetter publikováno: 15.12.2016
exkluzivně Většina pojednání a návodů pro správný výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která se přiznává jako odškodnění pracovním úrazem nebo nemocí z povolání postiženým zaměstnancům v důsledku omezení (nebo i celkové ztráty) jejich schopnosti pracovat, se týká osob, které v omezeném rozsahu nadále vykonávají zaměstnání, ale nikoliv osob, které začaly podnikat z pozice osob samostatně výdělečně činných. Poškozený zaměstnanec však nemusí svůj výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání vždy dosahovat v závislé činnosti. Může začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Také takové příjmy mohou být ovlivněny tím, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání snížena (omezena). K problematice náhrady za ztrátu na výdělku pro osoby samostatně výdělečně činné se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve dvou významných judikatorních rozhodnutích.