Články
Obvyklá pochybení znalců při vyčíslení výše škody
autor: Ing. Jitka Šajnarová, Ing. Tomáš Buus, Ph.D. publikováno: 30.11.2017
Ve sporech o náhradu škody představuje posudek znalce zásadní důkazní prostředek, především pokud jde o prokázání výše škody. Ačkoliv zpracování znaleckých posudků na vyčíslení škody tvoří nezanedbatelnou část činnosti znalců, problematika vyčíslení škody znalcem je dosud ve znalecké odborné literatuře opomíjena. To však neznamená – jak se řada znalců mylně domnívá –, že je znalci ponechán neomezený prostor, jak k problematice výpočtu škody přistupovat.
Rozhodování o anonymizaci osobních údajů podle § 422 insolvenčního zákona
autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D. publikováno: 29.11.2017
exkluzivně Insolvenční řízení je vystavěno na principu veřejnosti a transparentnosti, a tudíž logicky musí obsahovat úpravu pro výjimečné případy, kdy určité informace nemají či nesmí být zveřejněny.
Určení advokáta
autor: JUDr. Daniela Kovářová, JUDr. Karel Havlíček, Mgr. Robert Němec, LL.M., JUDr. Tomáš Sokol, JUDr. Jan Syka, JUDr. David Uhlíř, JUDr. Michal Žižlavský publikováno: 17.11.2017
exkluzivně
Čtení mezi řádky
autor: JUDr. Petra Schützová publikováno: 13.11.2017
exkluzivně Finanční úřad tvrdí, že zákon hovoří jasnou řečí, a proto vyměřuje daň z nabytí nemovitosti u nemovitosti, kde by se na první pohled mělo uplatnit osvobození od daně. Touto konkrétní nemovitostí jsou byty v rodinných domech, velký developerský hit poslední doby. Je zjevné, že pod termínem „jasná řeč“ si každý představuje něco jiného, a jen zřídkakdy této představě odpovídá to, co dnes najdeme v zákonech. Interpretace zákonů tak dnes připomíná jízdu na horské dráze v zrcadlovém labyrintu.
Práce z domova – výhody a nevýhody
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 11.11.2017
exkluzivně Zaměstnanec nemusí pracovat jen v prostorách zaměstnavatele. Zákoník práce (dále zák. práce v § 317 umožňuje, aby pracovní činnost vykonával v moderní formě, jako je např. práce z domova (home office nebo homeworking). Při tomto způsobu zaměstnávání se uplatňují prvky z práva Evropské unie.
GDPR v otázkách a odpovědích
autor: Mgr. Michal Nulíček, LL.M., Mgr. Kristýna Kovaříková, Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, Oliver Švolík publikováno: 03.11.2017
Za uplynulý rok se zvedl mezi odbornou veřejností a zástupci soukromého i veřejného sektoru velký zájem o nové nařízení č. 679/2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „GDPR“). Některé dotazy, se kterými se na redakci i své poradce čtenáři obracejí, se velmi často opakují. Proto jsme se rozhodli, že sepíšeme ty nejčastější z nich a poskytneme k nim krátké a praktické odpovědi.
GDPR – revoluce, nebo rozvedení stávajícího?
autor: Mgr. Karin Pomaizlová, Mgr. Monika Fürstová, MBA publikováno: 03.11.2017
O obecném nařízení o ochraně osobních údajů – General Data Protection Regulation (dále „GDPR“)[1] bylo již řečeno a napsáno mnohé. V nadcházejících měsících, které zbývají do nabytí jeho účinnosti,[2] uslyšíme o GDPR jistě ještě více. Jako nesprávné ale vnímáme to, že se o tomto nařízení, které má EU poskytnout nový právní rámec ochrany osobních údajů,[3] nehovoří vždy realisticky. Nejčastěji bývá prezentováno jako „revoluce v ochraně osobních údajů“, kterou však v pravém slova smyslu není.
Vyškrtnutí ze seznamu advokátů
autor: JUDr. Daniela Kovářová, JUDr. Karel Havlíček, Mgr. Robert Němec, LL.M., JUDr. Tomáš Sokol, JUDr. Jan Syka, JUDr. David Uhlíř, JUDr. Michal Žižlavský publikováno: 02.11.2017
exkluzivně Wolters Kluwer ČR, Praha 2017, ISBN 978-80-7552-631-1