Články
Nejen pracovně-právní souvislosti nových nemocenských dávek od r. 2018, zvláště rozvazování pracovního poměru (při zákazu výpovědi v ochranné době)
autor: Richard W. Fetter (foto) publikováno: 02.01.2018
exkluzivně V roce 2018 začnou být vypláceny z nemocenského pojištění dvě zcela nové sociální dávky. Budou jimi od 1. 2. 2018 dávka otcovské poporodní péče (otcovská) a od 1. 6. 2018 jí bude dlouhodobé ošetřovné. Především v souvislosti s druhou dávkou dochází k rozsahem nevelkým, leč významným změnám v zákoníku práce, které by neměly uniknout zaměstnavatelům, jejich podnikovým právníkům, ani advokátům zajišťujícím externě právní agendu podniku, jakož i advokátům řešícím spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru, což je asi nejčastější typ sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Použitelnost soukromých zvukových a obrazových záznamů jako důkazu v trestním řízení
autor: JUDr. Petra Zaoralová publikováno: 27.12.2017
Zákon č. 161/1961 Sb., trestní řád („trestní řád“ či „tr. řád“), stanoví poměrně podrobná pravidla při opatřování důkazů obsahem soukromých nahrávek orgány činnými v trestním řízení.[1] Nelze též přehlédnout, že právě výklad těchto pravidel je v současné době velmi frekventovaným tématem, kterému se dostává značné pozornosti jak ze strany rozhodovací praxe soudů,[2] tak prostřednictvím erudovaných komentářů odborné veřejnosti.[3] Pokud jde však o záznamy získané a předložené osobami od orgánů činných v trestním řízení odlišnými, je situace jiná. Explicitní právní úprava postupu při vyhledávaní, opatřování a předkládání soukromých nahrávek v českém právním řádu zcela absentuje, a není tak zcela jasné, za jakých okolností je možné k použití takového, mnohdy klíčového, důkazu přistoupit.
Co přinese změněná definice pozemku v katastrálním zákoně
autor: JUDr. Eva Barešová publikováno: 21.12.2017
Dne 1. ledna 2018 nastane účinnost složitě projednávané novely stavebního zákona (zveřejněna 31. 7. 2017 pod č. 225/2017 Sb.). Spolu se stavebním zákonem bylo novelizováno dalších 44 zákonů, mezi nimi i katastrální zákon. Novela katastrálního zákona není sice rozsáhlá, dotýká se „jen“ definice pozemku v katastrálním zákoně, ale přesto přinese pro praxi důležitou a významnou změnu, týkající se snadnějšího zapisování nově vzniklých pozemků rozdělením. A právě na novelu katastrálního zákona chci v tomto článku upozornit.
Správce stavby
autor: JUDr. Dita Špačková publikováno: 20.12.2017
exkluzivně Výstavba pozemních komunikací v České republice, přesněji dálnic a silnic I. tříd, je po právní stránce řešena v režimu smluv o dílo, které vycházejí ze zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
Dědická smlouva a některé problémy při jejím uzavírání, zejména pak problematika výkladu § 1585 odst. 1 o. z.
autor: JUDr. Václav Bednář publikováno: 19.12.2017
ento článek věnuji novému dědickému titulu, kterým je dědická smlouva. Tu nejprve obecným způsobem představuji, přičemž poukazuji na její odlišnost od ostatních dědických titulů. Těžiště článku je pak věnováno interpretačnímu problému souvisejícímu s § 1585 odst. 1 o. z., který dnes způsobuje, že dědická smlouva zatím není využívána tak, jak by být mohla.
Vyšší náhrady za poškozené zdraví
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 18.12.2017
exkluzivně Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Záznam o provedení dokazování správními orgány – praktické otazníky
autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D. publikováno: 15.12.2017
exkluzivně Dokazování lze obecně označit jako souhrn úkonů správního orgánu prováděných s cílem zajistit, aby rozhodnutí odpovídalo skutkovému stavu rozhodované věci.
Spravedlivý proces – II. K odůvodnění usnesení o nařízení předběžného opatření
autor: Mgr. Eva Kůsová publikováno: 15.12.2017
exkluzivně V tomto článku autorka navazuje na téma uplatňování principu spravedlivého procesu v řízení o předběžném opatření a zabývá se dalším z jeho základních atributů, a sice požadavkem na odůvodňování usnesení o nařízení předběžného opatření ve smyslu notoricky známého ustanovení § 169 odst. 2 občanského soudního řádu.