Články
Pracovní posudek
autor: Richard W. Fetter publikováno: 26.01.2018
exkluzivně Smyslem posudku o pracovní činnosti je informovat nového potenciálního zaměstnavatele o hodnocení zaměstnancovy práce u dosavadního zaměstnavatele, o kvalifikaci a schopnostech zaměstnance. Význam pracovního posudku v dnešní době zřejmě spíše klesá, zaměstnavatelé si prověřují schopnosti uchazeče o zaměstnání často sami nebo prostřednictvím personální agentury, a to i ve více kolových výběrových řízeních, jejichž součástí mohou být i různé zkoušky a testy. To však neznamená, že by ohledně pracovních posudků nevznikaly spory, a proto k problematice vydávání pracovního posudku existuje poměrně bohatá judikatura, která je stále doplňována (proto upozorníme i na dvě významná rozhodnutí Nejvyššího soudu z loňského roku 2017). Právní úprava pracovního posudku se zdá být na první pohled jasná, nicméně v praxi vznikají spory ohledně toho, co vše lze považovat za pracovní posudek a co již nikoliv, a pak samozřejmě dochází ke sporům ohledně obsahu pracovního posudku.
Záznam bodů v registru řidičů jako trest a z toho plynoucí souvislosti
autor: JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D. publikováno: 25.01.2018
exkluzivně Z recentní judikatury Nejvyššího správního soudu (zejm. rozsudek ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, publ. pod č. 3339/2016 Sb. NSS) plyne, že záznam počtu bodů v registru řidičů podle § 123b odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), je trestem ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 7 odst. 1 věty druhé Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Body jsou přidělovány za jednotlivé spáchané přestupky či trestné činy na úseku bezpečnosti silničního provozu. Dosažení celkového počtu 12 bodů v registru řidičů má za následek povinnost odevzdat řidičský průkaz.
Definice majetku ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech
autor: Mgr. Jana Führerová publikováno: 24.01.2018
exkluzivně Právo vlastnit majetek je jedním ze základních lidských práv a třetím nejvyužívanějším článkem v podávaných stížnostech, a i přesto bylo začleněno do Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „Úmluva“) až protokolem č. 1 v roce 1954, tedy o 4 roky později od podepsání samotné Úmluvy. Důvodem byly především neshody na znění článku a jeho ekonomická povaha.
Koupě nemovitosti: právní praxe v Itálii
autor: Avv. Pierluigi Nudo, LL.M. publikováno: 12.01.2018
exkluzivně Koupě nemovitosti byla podle italské tradice vždy považována za bezpečnou investici a podstatným okamžikem v životě jednotlivce. Hospodářská recese zasáhla a stále zasahuje italskou ekonomiku s dopady skoro ve všech sektorech, včetně trhu s nemovitostmi: obtížnost získání úvěru u jakéhokoliv bankovního či obdobného institutu, spolu se zvýšenou daňovou povinností pro osoby, jež vlastní dvě či více nemovitostí, činí tento trh stagnujícím a v důsledku toho vlastníci prodávají své nemovitosti za ceny nižší než ty, které odpovídají jejich reálné hodnotě.
Nemajetková újma způsobená průtahy ve správním řízení
autor: JUDr. Jakub Matocha publikováno: 08.01.2018
V článku se zabývám právem na přiměřenou délku řízení ve vztahu ke správním řízením, kdy relativně spornou otázkou stále zůstává, zda účastníci správních řízení mají právo na projednání věci bez průtahů, obdobně jako účastníci řízení soudního. Uvedená otázka byla identifikována s ohledem na recentní judikaturu vyšších soudů, včetně ESLP, který právo na přiměřenou délku řízení, a tedy i právo na případné zadostiučinění v případě vzniku nemajetkové újmy, přiznává pouze těm správním řízením, která naplní judikaturou vymezená kritéria. V předloženém textu se tak zamýšlím nad důvodností takto vymezeného rozlišování jednotlivých řízení.
Započítání přestávek do pracovní doby
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 04.01.2018
exkluzivně Není pochyb o tom, že každý zaměstnavatel správně uplatňuje § 88 zákoníku práce (dále zák. práce) a nezapočítává přestávku v práci do pracovní doby. Naproti tomu zák. práce umožňuje, aby zaměstnavatel v určitých případech stanovil přiměřenou dobu na oddech a jídlo, která je v rámci pracovní doby. Její účel vyplývá ze samotného označení, které je od přestávky v práci na jídlo a oddech rozdílné. Podle pořadí účelu jde zejména (na prvním místě) o oddech a s tím spojené (na druhém místě) o jídlo.
Četnost využívání institutu spolupracujícího obviněného a návrhy k jejímu zvýšení
autor: JUDr. Lucie Budayová publikováno: 04.01.2018
Do českého právního řádu byl institut spolupracujícího obviněného zakotven v § 178a tr. řádu již před sedmi lety. V praxi je prozatím využíván pouze sporadicky. Tento článek by měl pomoci zodpovědět otázku, proč tomu tak je. Nejprve budou prezentovány výsledky mnou provedeného výzkumu o četnosti využívání spolupracujícího obviněného v praxi a poté se budu zabývat úvahami nad motivací obviněného spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a navrhnu možnosti, které by mohly dle mého názoru přispět ke zvýšení této motivace.
Smlouvy a dohody před vznikem pracovněprávního vztahu
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 03.01.2018
exkluzivně Zákoník práce (dále zák. práce) v ustanovení § 1 písm. d) uvádí, že upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů, tedy v období před uzavřením pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Jde se např. o výběr fyzických osob, které se ucházejí o zaměstnání, o povinnosti zaměstnavatele před uzavřením pracovní smlouvy a o informace, které může požadovat v souvislosti sjednáním před vznikem pracovního poměru. Rovněž je nutno vzít v úvahu, že zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnance diskriminovat a je povinen dodržovat rovnost.