Články
Neplatnost rozvázání pracovního poměru a nároky z toho vyplývající – jeden z nejčastějších pracovně-právních sporů
autor: Richard W. Fetter publikováno: 08.03.2018
exkluzivně Může zaměstnanec vznést požadavek na další zaměstnávání a náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru v podstatě kdykoliv? Je lhůta dle § 69 odst. 1 zákoníku práce pořádková?
OZ v praxi – Uzavírání smluv
autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc. publikováno: 02.03.2018
exkluzivně Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. V rámci smluvního vztahu je vždy rozhodující především vznik a ukončení tohoto vztahu. Příznivý průběh obchodních případů (bez nepříznivých důsledků), realizace, event. aplikace právních ustanovení je po našem soudu limitován zejména úrovní obsahu právních předpisů, úrovní obsahu smlouvy i kvalitním dokladováním průběhu plnění smlouvy a rychlostí a kvalitou rozhodování sporů.
Trestněprávní aspekty virtuálních měn
autor: Mgr. Lenka Náhlovská publikováno: 01.03.2018
exkluzivně Virtuální měna je fenoménem, který až donedávna nebyl legislativně uchopen, ovšem praxe, zejména ta internetová, ho znala výborně. Veřejnost si pod pojmem virtuální měny zpravidla představí Bitcoin, ti, kteří se pohybují ve finančním sektoru, možná navíc znají Litecoin, či CzechCrownCoin.
Náhrada nemajetkové újmy při usmrcení
autor: Mgr. Ondřej Pavelek publikováno: 28.02.2018
Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který odmítá fixní částky pro určení výše náhrady nemajetkové újmy při usmrcení, uběhly více než tři roky a soudy vydávají rozhodnutí, ve kterých odškodňují tzv. sekundární oběti podle § 2959 o. z. Soudci již nejsou vázáni pevně stanovenými částkami, ale uplatní se zde volné soudcovské uvážení. Tato možnost rozhodnout, jaká výše náhrady je spravedlivá s ohledem na okolnosti konkrétního případu, klade na soudce vyšší nároky, zejména na řádné zjištění skutkového stavu, znalost judikatury a pečlivé odůvodnění. Při úvahách o výši náhrady nesmí zůstat stranou srovnání se zahraniční úpravou, a to zejména se státy, které jsou nám blízké svou právní tradicí i obecně uznávanými společenskými hodnotami. Cílem tohoto příspěvku je srovnat výši náhrady v aktuální judikatuře českých soudů k § 2959 o. z. s výší náhrady, která je přiznávána tzv. sekundárním obětem v Rakousku.
Kárná odpovědnost u svobodných povolání
autor: JUDr. Ing. Zdeněk Dufek, Ph.D., doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D. publikováno: 28.02.2018
exkluzivně Článek se zabývá problematikou kárné odpovědnosti jednotlivých svobodných profesí a dalších profesí v resortu spravedlnosti. Srovnává rozsah jejich kárné odpovědnosti dle příslušné právní úpravy a výši sankcí. Dále obsahuje shrnutí výsledků šetření mezi jednotlivými samosprávnými komorami a justičními organizacemi o počtu evidovaných příslušníků jednotlivých profesí a množství jejich kárných deliktů.
Rozhodné právo pro vypořádání majetkových poměrů manželů a pro dědictví a problémy s jejich koordinací
autor: JUDr. Jan Brodec, LL. M., Ph.D., Mgr. Helena Skalská a Mgr. Barbora Vrbíková publikováno: 26.02.2018
exkluzivně V současném globalizovaném světě a zejména v dnes již velmi propojené Evropě nejsou výjimečná manželství osob s odlišnou státní příslušností či dokonce rozdílným obvyklým pobytem a ani ta, kdy manželé v průběhu manželství žijí v několika různých státech.
Co nového přinesl rok 2018 katastru nemovitostí
autor: JUDr. Daniela Šustrová, Ing. Bc. Jaroslav Holý publikováno: 23.02.2018
exkluzivně Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), byl od své účinnosti již sedmkrát novelizován, nikoliv však proto, že by byl špatně napsaný; změny jsou vynuceny novelizacemi jiných právních předpisů. Následující text je věnován dvěma změnám, které jsou účinné od 1. ledna 2018 a připomenutí působení jedné z hlavních zásad pozemkové evidence.
Lze akcionářům odejmout zákonem přiznaná práva, aneb kdy přestává být akcie akcií?
autor: doc. JUDr. Ivana Štenglová publikováno: 21.02.2018
Velmi diskutovaným problémem současnosti je možnost vydání zvláštního druhu akcií (podílů), jejichž akcionáři by neměli (jen) některá zvláštní práva, ale některá práva by jim byla odebrána.[1] Takovým druhem akcií jsou (či mohou být) prioritní akcie, u těch však je (případné) odebrání hlasovacího práva „vyrovnáno“ přiznáním práva na prioritní dividendu či prioritní podíl na likvidačním zůstatku a zákon možnost jejich vydání upravuje výslovně. Bez hlasovacího práva mohou být podle § 158 odst. 4 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, i akcie investiční, jejichž vlastníci mají právo na odkoupení akcie na účet společnosti či podfondu, k němuž byly vydány. Lze ale odebrat akcionářům i jiná práva či lze odebrat hlasovací právo, aniž by bylo přiznáno právo na prioritní dividendu či jinou výhodu?