Články
Právo obviněného na nahlížení do spisu – se zvláštním zaměřením na vazební řízení
autor: Mgr. Pavel Kandalec, Ph.D., LL.M. publikováno: 23.04.2018
V tomto příspěvku se zaměřím na ust. § 65 odst. 2 tr. řádu, podle něhož je možné ze závažných důvodů obhajobě nahlížení do spisu odepřít. Toto ustanovení nicméně nerozlišuje, zda se jedná o řízení vedené vazebně či nikoliv. Právě tato indiference je podrobena kritice. Jedná se přitom o problematiku, která byla v posledních letech vícekrát judikována ze strany ESLP (zejména vůči SRN) a stala se tam předmětem zvýšeného doktrinálního, judikaturního i legislativního zájmu. Text se zamýšlí nad tím, zda jsou poznatky ze SRN použitelné pro českou praxi. Závěrem pak otevírá otázku, nakolik jsou závěry o odepření přístupu do spisu při zásahu do práva na osobní svobodu aplikovatelné i na zásahy do dalších práv, a to i mimo trestní řízení – zejména pak v kontextu aktuálně diskutované otázky odepření přístupu do spisu v naturalizačním řízení.
Objasnění položkového rozpočtu v nabídce na veřejnou zakázku
autor: JUDr. Lukáš Zárybnický publikováno: 20.04.2018
exkluzivně Tento příspěvek se věnuje problematice objasnění položkového rozpočtu obsaženého v nabídce podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. možnostem jeho opravy, a to v rámci institutu objasnění předložených údajů dle ustanovení § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“).
Náhrada újmy způsobené náhodou
autor: doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M. publikováno: 19.04.2018
Ustanovení o povinnosti nahradit škodu způsobenou náhodou před účinností nového občanského zákoníku v právní úpravě chybělo. Ta však vyvolávala mnohé aplikační potíže. Proto se navrhla výslovná úprava této právní otázky s tím, že základem je pojetí formulované ve vládním návrhu občanského zákoníku z r. 1937, které respektuje klasické konstrukce obsažené ve standardních evropských kodexech. Pro pochopení dnešní regulace je tak více než vhodné nejen představit samotné znění tohoto ustanovení v o. z., ale i jeho genezi, o což se pokusím v následujícím článku.
Vedlejší účastenství proti vůli hlavního účastníka řízení
autor: Mgr. Petr Uklein publikováno: 18.04.2018
exkluzivně Opakovaně se ve své praxi v poslední době setkávám s otázkou, zda je možné založit vedlejší účastenství proti vůli účastníka řízení. Ve sporném řízení se na tuto problematiku uplatní § 93 o. s. ř., neboť pouze ve sporném řízení je institut vedlejšího účastenství použitelný, který stanoví ve svém odstavci 1 jako předpoklad vedlejšího účastenství právní zájem přistupujícího účastníka na výsledku řízení. Vedlejší účastenství vzniká buď z vlastního podnětu přistupujícího účastníka, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. Naopak dle závěrů Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1875/2015, C 15178 v řízení o výkonu rozhodnutí a v exekučním řízení je použití ustanovení o vedlejším účastenství pojmově vyloučeno.
Odpovědnost (za) robota aneb právo umělé inteligence
autor: JUDr. Linda Kolaříková publikováno: 18.04.2018
Přinášíme čtenářům vítěznou práci kategorie Talent roku soutěže Právník roku 2017. Její autorka se v ní mj. zamýšlí nad právní definicí robota a definicí pravidel pro vývoj, výrobu a šíření inteligentních strojů, především se ale zabývá otázkou, jak řešit odpovědnost za škodu způsobenou umělou inteligencí.
Přechod práv a povinností z dohod o práci
autor: JUDr. Lada Jouzová publikováno: 17.04.2018
exkluzivně V poslední době často zaměstnavatelé přizpůsobují svou organizační strukturu vyšší výkonnosti ekonomiky a požadavkům na pracovníky. Tato činnost zaměstnavatelů, která má vážné důsledky v personální sféře, se dotýká pracovněprávních nároků zaměstnanců. Ovlivňuje provádění organizačních změn na pracovištích a v důsledku toho i přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále jen „přechod“).
Neuspokojivé řešení smluvní odpovědnosti za škodu v o. z. (plaidoyer za předvídatelnost škody)
autor: prof. JUDr. Luboš Tichý publikováno: 17.04.2018
Platný občanský zákoník oddělil smluvní odpovědnost a mimosmluvní deliktní odpovědnost za škodu dosud poplatné jednotné koncepci a upravené v § 420 a násl. obč. zák. z roku 1964 a § 374 a násl. obch. zák. Zároveň stanovil rozdílným způsobem jejich předpoklady a v tomto ohledu se podstatným způsobem odchýlil od dosavadní úpravy. V tomto článku se zaměřím na řešení smluvní odpovědnosti za škodu v o. z. a představím institut předvídatelnosti, jenž ani v literatuře, ani v české soudní praxi nebyl dosud analyzován. Pokusím se jej dát do kontextu platné právní úpravy odpovědnosti za smluvní škodu a navrhnout řešení existující neuspokojivé situace.
Posuzování vlivů na životní prostředí
publikováno: 17.04.2018