Články
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva)
autor: Mgr. Lucie Nešporová publikováno: 07.06.2018
exkluzivně Tato mezinárodní smlouva Rady Evropy byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 7. dubna 2011 a k podpisu byla otevřena dne 11. května 2011 u příležitosti 121. zasedání Výboru ministrů v Istanbulu. V platnost vstoupila ratifikací desátého členského státu Rady Evropy, dne 1. srpna 2014. Za Českou republiku podepsal Istanbulskou úmluvu dne 2. května 2016 stálý představitel při Radě Evropy JUDr. Emil Ruffer, Ph.D. Česká republika připojila svůj podpis jako jedna z posledních zemí Evropské unie.
Spolupracující obviněný
autor: doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. publikováno: 01.06.2018
exkluzivně Východiska právní úpravy
Pracovněprávní souvislosti s insolvenčním zákonem – vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu
autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 29.05.2018
exkluzivně Motto: Vítkovické strojírny prosperity propustily 550 lidí. Zaměstnanci dostali mzdy naposledy v lednu 2018.
Evidence skutečných majitelů „v mlze“
autor: doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. publikováno: 25.05.2018
K 1. lednu 2018 byla z důvodů transpozice čtvrté AML směrnice (proti praní špinavých peněz) nově zřízena Evidence údajů o skutečných majitelích (v gesci Ministerstva spravedlnosti ČR). Zároveň vznikla povinnost právnickým osobám zapisovaným do šesti veřejných rejstříků vedených v režimu zák. č. 304/2013 Sb. a svěřenským správcům nechat zapsat do této evidence osoby, které jsou jejich „skutečnými majiteli“. Určení, kdo je v konkrétním případě takovou osobou, nebude vždy jednoduché. Bude totiž nezbytné zohledňovat nejen zákonnou úpravu a obsah zakladatelského právního jednání, ale i reálné fungování dané struktury. Článek shrnuje první postřehy z aplikační praxe, poukazuje na některé nejasnosti a zjevnou potřebu přenastavení zvolených parametrů.
Zastavení exekuce již dříve ukončené vymožením
autor: JUDr. Karel Svoboda publikováno: 23.05.2018
Problém realizace exekučních titulů je v poslední době předmětem mimořádné pozornosti ze strany laické i právnické veřejnosti. Článek rozebírá nejaktuálnější judikaturu Nejvyššího soudu a odůvodňuje, za jakých mimořádných okolností a proč je možné, aby dodatečně a v zájmu povinného „obživla“ exekuce, která již jednou skončila vymožením.
Trestní odpovědnost právnických osob začleněných do koncernu – 1. část
autor: JUDr. Dalibor Šelleng publikováno: 21.05.2018
V tomto a následujícím čísle BA přinášíme pojednání o aktuální problematice trestní odpovědnosti právnických osob, které jsou začleněny do koncernových skupin. V této první části popisuje autor možnosti trestní odpovědnosti mateřské společnosti za protiprávní jednání zástupců dceřiné společnosti, jejichž specifika vyplývají ze vztahu řízení a ovládání. Ve druhé části se článek bude věnovat problematice vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby, kdy pachatelem i poškozeným je některá z právnických osob začleněných do koncernu. Autor se zaměří i na některé trestné činy, jejichž posuzování může být s ohledem na koncernové vazby v konkrétních případech problematické.
Problematika podpisů členů představenstva jako povinné náležitosti listinných akcií
autor: JUDr. Radim Kříž publikováno: 17.05.2018
Předmětem tohoto příspěvku je problematika podpisu člena nebo členů představenstva akciové společnosti, potažmo statutárního ředitele, na akciích vydávaných jako cenný papír, coby jejich povinné náležitosti. Je sice pravda, že aktuální právní úprava nám dává více možností, jak řešit z hlediska praktického otázku nezbytnosti podpisu člena nebo členů představenstva (a u monistické vnitřní struktury společnosti statutárního ředitele) na akciích, zejména tím, že umožňuje nahradit jednotlivé kusy akcií u jednoho akcionáře vydáním hromadné listiny nahrazující tyto akcie nebo nahradit vlastnoruční podpis otiskem podpisu, nicméně ani přes tyto možnosti neztratila problematika podpisu člena nebo členů představenstva na „listinných“ akciích (tedy akciích vydaných jako cenný papír) neobchodovaných na regulovaných trzích na své praktické naléhavosti, a to zejména u akciových společností s menším (nikoliv však úplně malým) počtem akcionářů a s tím souvisejícím počtem vydávaných akcií.
Změny v dani z přidané hodnoty u advokátních sdružení
autor: JUDr. Monika Novotná publikováno: 16.05.2018
exkluzivně Zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, změnil mj. zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“), a významně tak zasáhl do úpravy daně z přidané hodnoty u advokátních sdružení. Novela nabyla účinnosti 1. 7. 2017, poskytla však všem sdružením lhůtu pro přechod na novou úpravu nejpozději k 1. lednu 2019.