Články

Několik postřehů k zápisu odborové organizace do spolkového rejstříku

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 19.11.2018

Odborové organizace jsou právnickými osobami dle § 20 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich účelem je zejména prosazovat pracovní, sociální, politické a další zájmy zaměstnanců. Počet odborových organizací nemůže být státem nijak omezen. Svojí povahou se odborové organizace nejvíce přibližují spolkům, avšak s určitou limitací vyplývající z ustanovení § 3025 odst. 1 o. z., dle kterého se ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat.

Zápočet v předvečer insolvence ve světle odpůrčího práva – I. díl

autor: Mgr. Tomáš Troup, LL.M., JUDr. Adam Rakovský
publikováno: 14.11.2018

Zápočet v době úpadku je v obecné rovině velmi kontroverzní téma, neboť jeho řešení nevyhnutelně musí spočívat na poměřování různých protichůdných principů. Když jsme byli s tímto tématem konfrontováni ve své advokátní praxi, zjistili jsme, že v českém právním prostoru je zápočet před zahájením insolvenčního řízení v souvislosti s insolvenčním zákonem v zásadě nezpracován (doktrinálně prakticky vůbec, judikaturně minimálně ). Zároveň jsme zjistili, že v zahraničí je toto téma pojednáno v mnoha monografiích a soudních rozhodnutích.

Společná účast společníka a jeho zástupce na valné hromadě

autor: Mgr. Vladimír Janošek
publikováno: 13.11.2018

V judikatuře a doktríně není sporu o tom, že společník se nemusí účastnit valné hromady osobně, nýbrž může udělit plnou moc třetí osobě, aby ho na valné hromadě zastupovala. Názorová jednota však již nepanuje v tom, zda dává přímo zákon společníkovi právo účastnit se valné hromady společně se svým zástupcem. Domnívám se, že je třeba příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích vykládat tak, že společník toto právo má.

Restituční nároky stran z neplatných a zrušených závazků

autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová
publikováno: 09.11.2018

V případě neplatného či zrušeného závazku se lze podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nově úspěšně domáhat jednostranného vrácení plnění, aniž by bylo nabízeno protiplnění. Nové ustanovení o. z. týkající se plnění bez platného závazku již v sobě neobsahuje vzájemnou podmíněnost nároků smluvních stran. Naopak podmíněnost nároků v žalobním petitu může vést k tomu, že žaloba bude částečně zamítnuta.

Notifikační povinnost rozhodců o svých vazbách na strany řízení ve světle mezinárodních standardů

autor: prof. (mult) Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek
publikováno: 09.11.2018

Posuzování nestrannosti rozhodců je oblast, která souvisí se základními principy rozhodčího řízení, a tedy i se základními procesními právy stran. Není proto překvapivé, že této oblasti je věnována značná pozornost v mezinárodním prostředí, které zdůrazňuje rovněž sebereflexi rozhodců a zejména jejich povinnost, informovat strany a ostatní rozhodce o všech rozhodných skutečnostech, které mohou zavdávat o nestrannosti pochybnost.

Obrácení důkazního břemene v medicínských sporech

autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová
publikováno: 08.11.2018

Procesní úspěch účastníků řízení je závislý na splnění jejich povinnosti tvrzení a důkazní a z nich vyplývajících břemen. Obecně, avšak ne bezvýhradně, platí, že břemeno důkazní ohledně určitých skutečností leží na tom účastníkovi, který z jejich existence vyvozuje pro sebe příznivé důsledky. Speciální pravidla důkazního břemene jsou upravena v některých hmotněprávních předpisech. Jeho přesunem se zabývá i judikatura. V poslední době se jím zabýval i Ústavní soud, a to v medicínských sporech.

Problematické aspekty úplatkářských trestných činů (1. část) – úplatek

autor: doc. JUDr. Eduard Bruna, Ph.D.
publikováno: 08.11.2018

V rámci této studie si kladu za cíl rozebrat podle mého názoru nejdůležitější aspekty úplatkářských trestných činů, a tím jednak přispět ke správné aplikaci současné trestněprávní úpravy úplatkářství, a jednak nabídnout určité možnosti pro budoucí úpravu, která by byla opravdu tím účinným nástrojem v boji proti korupci.