Stát jako nevděčný klient advokáta autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová publikováno: 14.12.2018 Je-li účastníku, kterému je přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků, nebo pro to splňuje předpoklady pouze částečně, ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce (advokát), vznikají v praxi problémy s tím, jak naložit s tou částí jeho odměny a náhrady hotových výdajů, v jehož rozsahu účastníku nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, nebo pro to nesplňuje předpoklady. V následujícím článku autorky nastiňují různé přístupy v praxi soudů s odkazy na relevantní judikaturu.
Pracovní úrazy ve zvláštních případech autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 12.12.2018 Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů. Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů?
Zápočet v předvečer insolvence ve světle odpůrčího práva – II. díl autor: Mgr. Tomáš Troup, LL.M., JUDr. Adam Rakovský publikováno: 03.12.2018 Článek se zabývá zejména problémem možné odporovatelnosti zápočtu v době úpadku před zahájením insolvenčního řízení. V této – druhé – části tohoto pojednání (první část vyšla v BA č. 10/2018) je problém řešen v rovině platného českého práva a je dospěno k závěru, že je možné soudně napadnout jak právní úkon, na jehož základě vznikla započitatelná pohledávka, tak nastolení situace možnosti zápočtu, a konečně i samotný zápočet.
Kritika nové metodiky nejvyššího státního zastupitelství k trestní odpovědnosti právnických osob a obrácené důkazní břemeno autor: JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D. publikováno: 03.12.2018 Nejvyšší státní zastupitelství v srpnu tohoto roku vydalo nového průvodce právní úpravou trestní odpovědnosti právnických osob pro státní zástupce. Následující příspěvek se zaměřuje na jeho analýzu a podrobuje kritice některé jeho závěry.
Břemeno tvrzení a důkazní břemeno v řízení o určení pravosti popřené pohledávky autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D. publikováno: 30.11.2018 Je-li v insolvenčním řízení popřena přihlášená pohledávka, má takové popření zpravidla za následek procesní dohru v podobě incidenčního sporu.
Odpovědnost umělé inteligence a informační útvary bez právní osobnosti autor: doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. publikováno: 30.11.2018 Autonomní technologie se vehementně prosazují do různých oblastí průmyslu, do spotřebitelských produktů i do nejrůznějších služeb včetně práva. Základní vlastností autonomních systémů, s níž se právo musí vypořádat, je částečná, nebo dokonce absolutní nezávislost jejich fungování a vývoje na lidské vůli (proto je označujeme výrazem „autonomní“). V tomto příspěvku se zaměřuji na dvě právní otázky, které s vývojem a nasazením autonomních technologií bezprostředně souvisejí, a to na problematiku odpovědnosti, a dále pak na restriktivní práva k datům tvořícím „potravu“ autonomních systémů.
Civilní odpovědnost za poradenství advokátem autor: doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., publikováno: 28.11.2018 Problematika civilní odpovědnosti advokáta za škodu je natolik komplexní, že vylučuje, aby ji obsáhl jeden článek.[1] Cílem tohoto příspěvku proto není a nemůže být detailní analýza jednotlivých otázek, nýbrž spíše zasazení této zvláště upravené odpovědnosti do systému odpovědnosti[2] za škodu nového občanského zákoníku[3] a posouzení, jaký vliv tato nová úprava na odpovědnost advokáta přinesla.
Zásada flexicurity při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů autor: JUDr. Lada Jouzová, PhD. publikováno: 27.11.2018 Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce (dále zák. práce) a další pracovněprávní předpisy. Důsledky těchto změn na straně zaměstnavatele jsou v našem právním řádu řešeny zák. práce pomocí institutu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Cílem právní úpravy je, mimo jiné, zajistit ochranu slabší smluvní strany v pracovněprávním vztahu - zaměstnance. Zák. práce proto zaměstnancům zaručuje tzv. přechod práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (§ 338 odst. 1 zák. práce).
