Silné a slabé stránky volební kampaně v právním řádu České republiky autor: Mgr. Vojtěch Mihalík publikováno: 20.05.2015 3. práce kategorie Talent roku soutěže Právník roku 2014.
Určení a jmenování rozhodce dle zákona o rozhodčím řízení autor: Mgr. Kamila Peterková publikováno: 18.05.2015 Základním předpokladem pro to, aby fyzická osoba, která má dle zákona o rozhodčím řízení, způsobilost se rozhodcem stát, se jím stala, je situace, že takovou osobu musí pro konkrétní majetkový spor strany jmenovat nebo jinak určit.
Náhrada nákladů řízení ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu autor: Mgr. Bc. Martina Šuláková publikováno: 15.05.2015 Dynamický vývoj v oblasti civilního práva procesního zaznamenává v poslední době zejména rozhodování o nákladech řízení. Pod tlakem judikatorní činnosti Ústavního soudu se očekávají změny ze strany zákonodárce, do vývoje však může zasáhnout i Nejvyšší soud, a to v důsledku široce nastavené přípustnosti dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, tedy i proti rozhodnutí procesní povahy, týkajícím se náhrady nákladů řízení. Hybatelem současných změn jsou slovy Ústavního soudu tzv. formulářové spory v pásmu bagatelnosti.
Náhrada újmy vzniklé zásahem státu bez zahájení trestního stíhání autor: JUDr. Václav Vlk, JUDr. Jaroslav Truneček publikováno: 13.05.2015 S emancipací občanů, kteří využívají svá práva a v duchu čl. 36 odst. 3 Listiny chtějí po státu náhrady za jeho špatné kroky, se otevírá i otázka, kterou popisuje následující příběh. Otázka, na co má občan nárok, pokud se stát zmýlí v rámci trestněprávní represe ještě před zahájením trestního stíhání? Dostane nějaké odškodnění? Má nárok na pomoc advokáta a úhradu části takto vynaložených nákladů? Příběh popsaný dále byl podkladem stanoviska č. 6/2014 Unie obhájců ČR.
ZOK: Jednání zástupců autor: Ivana Štenglová, Jan Dědič, Milan Tomsa a kolektiv publikováno: 11.05.2015 Obecně stanoví občanský zákoník v § 435, že kdo je oprávněn jednat jménem jiného, je jeho zástupcem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Je ovšem nutno, aby bylo zřejmé, že ten kdo právně jedná, jedná jako zástupce za někoho jiného, není-li to zřejmé, platí, že jedná vlastním jménem. Zastoupení je buď ze zákona, z rozhodnutí soudu nebo je smluvní. Zástupcem podnikatele může být zásadně každá svéprávná osoba, ale zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájem je v rozporu se zájmy zastoupeného, tj. nastal-li střet (konflikt) zájmů.
Konflikt zájmů při zadávání veřejných zakázek autor: JUDr. Milan Hodás, PhD. publikováno: 11.05.2015 Pokud má být zadávání veřejných zakázek efektivní a hospodárné, pak musí být prokázán střet zájmů umožňovat vyloučení ze zadávacího řízení. Tuto tezi potvrzuje judikatura Soudního dvora Evropské unie i nová směrnice č. 2014/24/EU. Proces zadávání veřejných zakázek není nutný v případě, že subjekt veřejné moci využívá vlastní kapacity, hovoříme o tzv. in-house výjimce. Pro aplikaci in-house výjimky je třeba, aby in-house subjekt neobsahoval soukromý kapitál, byl pod srovnatelnou kontrolou jako vlastní organizační složky zadavatele a vykonával podstatnou část své činnosti pro zadavatele. Aplikační praxe potvrzuje, že normotvůrce nemyslí a ani nemůže myslet na všechny situace, které v procesu zadávání veřejných zakázek mohou vzniknout. Pro aplikační praxi to pak znamená nutnost aplikovat obecné principy zadávání veřejných zakázek a povinnost zadavatele přezkoumatelně vysvětlit, proč jeho situace nepředstavuje střet zájmů.
„Advokátní“ mediace na vzestupu autor: Mgr. Jan Štandera, JUDr. Hana Lenghartová publikováno: 11.05.2015 V jednom z předcházejících vydání časopisu Bulletin advokacie informovala JUDr. Martina Doležalová, Ph.D., spolu s Patrickem Van Leynseelem o současných světových trendech v praktickém výkonu mediace. Z jejich krátkého příspěvku jasně plyne, že v současné době se do popředí mediační praxe dostává evaluativní přístup, který je advokátům více než blízký. Vzhledem k tomu, že tento trend by mohl výrazným způsobem zasáhnout do činnosti mediátorů/advokátů a mediační praxe v ČR, rádi bychom se tímto pozastavili nad zmíněným evaluativním přístupem jak obecně, tak v našich podmínkách, který, jak dokazuje praxe ze zahraničí, poskytuje advokátům podstatně větší prostor pro využití jejich praxe, zkušeností i přístupu k řešení sporů.
Zastoupení ve správním řízení autor: doc. JUDr. Pavel Mates, CSc. publikováno: 06.05.2015 Zastoupení slouží, prozaicky řečeno, k tomu, aby mohli činit úkony ti, kteří s ohledem na omezení svéprávnosti nemají v daném rozsahu procesní způsobilost, a dále účastníci řízení, kteří úkony činit z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí. Jistě není třeba nijak zvlášť připomínat, že tak, jako v jiných procesních předpisech, i ve správním řízení platí, že z jednání zástupce vznikají práva a povinnosti zastoupenému a zástupce se účastníkem řízení nestává.
