Články

Zákon o obchodních korporacích a bytová družstva

autor: JUDr. Tomáš Grulich, Ph. D.
publikováno: 12.10.2015

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“) obsahuje v rámci právní úpravy obchodních korporací též úpravu družstev, mezi něž patří v neposlední řadě též družstva bytová. Bytové družstvo pak vykazuje určitá (právní i faktická) specifika daná jednak jeho účelem (jímž je zajišťování bytových potřeb jeho členů), a dále pak také strukturou a charakterem členské základny, která je do jisté míry určována výše uvedeným účelem bytového družstva. Následující příspěvek si proto klade za cíl upozornit na některá úskalí, s nimiž se musí bytová družstva při aplikaci zákona o obchodních korporacích vyrovnávat. Některé z dále prezentovaných závěrů budou nepochybně diskusní. Ačkoli lze mnohé z níže uvedených poznámek vztáhnout na všechna družstva bez rozdílu, zaměřuje se tento příspěvek zejména na činnost bytového družstva, a zvláště pak menšího bytového družstva s omezeným počtem členů coby typického produktu privatizace bytového fondu obcí, kdy bytová družstva zakládali nájemníci privatizovaných obecních bytů

Snaha o zakázané těžení ze zdánlivé absence výslovné legislativní úpravy a nebezpečná situace pro poskytovatele služeb informační společnosti

autor: JUDr. Martin Maisner, PhD.
publikováno: 24.09.2015

Tento příspěvek je snahou o polemiku s některými tezemi, které se objevily v článku prof. JUDr. Ivo Telce, CSc., v Bulletinu advokacie č. 1-2/2015 s názvem Zakázané těžení a nebezpečná situace na elektornických úložištích dat. Tímto příspěvkem chce autor poukázat na to, že aplikací závěrů z citovaného článku by mohla vzniknout daleko nebezpečnější situace, než kterou článek popisuje. Pokud bude totiž jako norma připuštěna svérázná interpretace tradičně respektovaného mlčení zákonodárce, jež by soudní moci dovolila ukládat povinnosti, které zákonodárce uložit nezamýšlel, nacházíme se v situaci dekompozice jednoho z důležitých pilířů právního státu.

Vybrané instituty práva veřejných zakázek v judikatuře Soudního dvora EU a jejich úprava v nových zadávacích směrnicích

autor: Ing. Petr Rafaj, Mgr. Ing. Vítězslava Fričová, LL.M.
publikováno: 23.09.2015

Reforma evropských pravidel zadávání veřejných zakázek se na pořad dne dostala jako jedna z priorit, kterou identifikovala Evropská komise (dále jen „Komise“) v tzv. Aktu o jednotném trhu, který byl přijat v dubnu 2011 s cílem představit opatření, která mají stimulovat hospodářský růst v rámci jednotného vnitřního trhu.[1] V prosinci 2011 Komise předložila návrhy tří směrnic o zadávání veřejných zakázek a koncesí, které měly změnit a doplnit směrnice o zadávání veřejných zakázek přijaté v roce 2004.[2] Po zdlouhavém jednání v Radě EU a v Evropském parlamentu byly výsledné texty odhlasovány a schváleny na přelomu let 2013 a 2014 a členské státy mají povinnost ustanovení směrnic implementovat do svých právních řádů do 18. dubna 2016.[3]