Diskriminační spory: Pyrrhova vítězství? autor: JUDr. Darina Jandová publikováno: 04.01.2019 Antidiskriminační zákon nabyl účinnosti téměř před deseti lety. Jakým překážkám čelí oběti diskriminace v přístupu k soudní ochraně? A co se za dobu jeho účinnosti povedlo?
Povaha řízení o zřízení práva nezbytné cesty, aneb jde skutečně o řízení sporné? autor: Mgr. Markéta Šlejharová publikováno: 04.01.2019 Předkládaný článek se zabývá povahou řízení o zřízení práva nezbytné cesty s ohledem na aplikační obtíže vyplývající ze stávající právní úpravy a snaží se najít odpověď na otázku, zda se skutečně jedná o řízení sporné, či zda by nemělo být toto řízení podřízeno právní úpravě nesporného řízení.
Kolektivní ochrana práv v nově navrhované úpravě autor: JUDr. Klára Hamuľáková, Ph.D., JUDr. Jana Petrov Křiváčková, Ph.D publikováno: 01.01.2019 V září minulého roku zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách pro mezirezortní připomínkové řízení a následně byl v únoru tohoto roku zveřejněn návrh věcného záměru pro jednání vlády ČR. Tento návrh byl následně v dubnu tohoto roku schválen vládou ČR a ministru spravedlnosti bylo uloženo, aby do 31. března 2019 předložil návrh zákona o hromadných žalobách a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách, a to na základě věcného záměru zákona s tím, že do těchto návrhů zákonů budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Tento příspěvek má za cíl přinést první informace a přehled o navrhované úpravě.
Kompenzační námitka vznesená za řízení před soudem autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová publikováno: 28.12.2018 Je-li pohledávka žalovaného namítaná k započtení v rámci obrany proti pohledávce žalobce, o kterou v řízení jde, žalobcem zpochybněna takovým způsobem, který vyvolá potřebu šetření a dokazování k existenci nebo výši pohledávky namítané k započtení, jde o pohledávku nejistou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a tedy k započtení nezpůsobilou.
Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář autor: Mgr. Lenka Trešlová, Ing. Ivo Škrobák publikováno: 28.12.2018 § 3 Vyloučení věcí
Výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky (nejen před uplynutím stanovené lhůty k jejich odstranění) autor: Richard W. Fetter publikováno: 28.12.2018 Výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. f) části věty za středníkem zákoníku práce, spočívající v neuspokojivých pracovních výsledcích zaměstnance, zaměstnavateli zajišťuje, že nemusí zaměstnávat takovou fyzickou osobu, která není způsobilá konat sjednaný druh práce požadovaným způsobem.
Právní důsledky podstatné změny pracovních podmínek při přechodu práv a povinností autor: JUDr. Lada Jouzová. PhD. publikováno: 21.12.2018 Přejímající (nový) zaměstnavatel při přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu na sebe přebírá práva a povinnosti vyplývající z tohoto vztahu v plném rozsahu, neboť vstupuje do právního postavení převodce (§ 338 odst. 2 zákoníku práce - dále zák. práce). Přejímající zaměstnavatel přebírá závazky svého předchůdce ve stejné podobě (za stejných podmínek), v jaké by existovaly u převodce, kdyby k přechodu práv a povinností vůbec nedošlo. Zejména z rozhodovací praxe Soudního dvora EU (SDEU) vyplývá, že mzdové a pracovní podmínky musí být po přechodu zachovány v nezměněné podobě. Z právní úpravy v zák. práce lze dovodit, že změny pracovních podmínek jsou možné jen na základě dohody stran o změně pracovní smlouvy dle § 40 - 47 zák. práce. Změna jednostranným právním jednáním ze strany zaměstnavatele v zásadě není možná.
Břemeno tvrzení a důkazní břemeno v řízení o určení pravosti popřené směnečné pohledávky autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D. publikováno: 17.12.2018 Uplatnění směnečného nároku v jakémkoli soudním řízení má svá významná specifika. Naznačené zvláštnosti řízení vedených o zaplacení směnečného nároku se projevují i v řádně vedených incidenčních sporech vyvolaných popřením směnečné pohledávky; tyto spory lze z určitého pohledu považovat za téměř pikantní, neboť není zdaleka výjimečným jevem, že soudci rozhodující incidenční spory vedené o určení pravosti směnečné pohledávky neberou v potaz esenciální povahu směnečných pohledávek a rozložení základních procesních břemen (břemena tvrzení a důkazního břemena) posuzují způsobem, který atakuje samotnou podstatu směnečného práva.
