Články

Klamavé obchodní praktiky podle tzv. černé listiny směrnice č. 2005/29/ES

autor: JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
publikováno: 08.12.2015

Klamavé obchodní praktiky se snaží prostřednictvím nepravdy nebo zkreslené pravdy, resp. různých klamavých forem lákání zákazníků, přivodit soutěžiteli prospěch, kterého by bez této reklamy zřejmě nedosáhl (nebo ne tak snadno, efektivně či rychle). Ke klamání může dojít aktivním jednáním (např. uváděním nepravdivých údajů), ale také jednáním pasivním (označovaným také jako tzv. klamavé opomenutí, k němuž může dojít např. neuvedením údaje, který je pro průměrného spotřebitele relevantní, bez ohledu na úmysl či nedbalost podnikatele).

Liberace z objektivní odpovědnosti ve správním právu – aktuální judikatura

autor: Mgr. Iva Zothová
publikováno: 08.12.2015

V průběhu června roku 2013 Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Moravskoslezský kraj uložila za porušení povinností stanovených v zákoně o potravinách pokutu ve výši 600 000 Kč. Ačkoliv podle tohoto zákona, obdobně jako mnoha jiných správních předpisů, platí, že osoba, která poruší zde stanovené povinnosti, nese za své jednání objektivní odpovědnost (tj. odpovědnosti bez zavinění s možností liberace), státní veterinární správa zcela opomenula aplikaci jakýchkoli liberačních důvodů, ačkoliv se jich dotčený potravinářský podnik dovolával, a jen stroze konstatovala porušení zákonných povinností.

Může věřitel spoléhat na to, že namísto společnosti zaplatí její dluh manažer?

autor: Mgr. David Kramný, LL.M.
publikováno: 24.11.2015

Mezi jednateli a členy představenstev je již známo, že pokud se jimi řízená společnost dostane do úpadku, insolvenční zákon jim ukládá bezodkladně podat insolvenční návrh. Řada z nich si je rovněž vědoma, že pokud tuto povinnost nesplní, věřitelé společnosti se za určitých okolností mohou domáhat uspokojení svých pohledávek rovněž z jejich osobního majetku. Jaké jsou meze a limity této osobní odpovědnosti členů statutárních orgánů v případě, že ve správnou chvíli insolvenční návrh nepodají? A jaké možnosti nabízí tato odpovědnost věřitelům, kteří si jsou vědomi, že na společnosti v úpadku si s největší pravděpodobností nic nevezmou a jejich pohledávka zůstane neuspokojena?

Předmět soudních poplatků

autor: JUDr. Jiří Večeřa
publikováno: 19.11.2015

§ 1
Předmět soudních poplatků
Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za
a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“), b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“),
c) zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání. Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.