Články

Obchodní zastoupení

autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc., Mgr. Ing. et Ing. Zdeněk Husták, Ph.D.
publikováno: 06.01.2016

Obchodní zastoupení je upraveno v ustanovení § 2483 - § 2520 o. z. Názvy obchodní zastoupení, obchodní zástupce a zastoupený jsou tradiční a odpovídají vymezení v ekonomickém smyslu. Konkrétní rozsah jednatelského oprávnění obchodního zástupce však může být velmi různorodý, neboť vůbec nemusí mít zmocnění jednat s právními účinky jako zástupce podnikatele, se kterým uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení, i když ten je nazýván zastoupený.“ Na smluvním ujednání tedy závisí, zda je, či není, obchodní zástupce zmocněn jednat přímo jménem a na účet zastoupeného.

Procesní společenství účastníků

autor: JUDr. Renáta Šínová, Mgr. Marek Juráš
publikováno: 04.01.2016

Již bylo několikrát připomenuto, že české civilněprocesní právo ne-používá pro označení procesních subjektů, jejichž práva a povinnosti jsou předmětem řízení, tradiční pojem strany řízení. Z tohoto faktu však nelze dovozovat, že by tento právní obor v České republice ne-respektoval jeden ze základních principů soudního řízení ve věcech sporných spočívající v jeho kontradiktornosti, tj. existenci dvou stran s protichůdnými zájmy a tvrzeními. Ustanovení § 90 OSŘ označuje účastníky sporného řízení jako žalobce a žalovaného. To ovšem ne-znamená, že by musel v řízení vystupovat vždy co do počtu osob pouze jeden žalobce a jeden žalovaný. Účastníků sporného řízení může být i více, jejich pluralita ale nemá vliv na kontradiktornost a z ní vy-plývající dvoustrannost účastenství ve sporném řízení. Neboli počet účastníků sporného řízení nemá vliv na počet stran v řízení, strany jsou vždy pouze dvě, a to strana žalovaná a strana žalující.

Zákonná vyživovací povinnost rodiče ve vztahu k insolvenčnímu řízení

autor: Mgr. Karolína Kutnarová
publikováno: 31.12.2015

Insolvenční řízení představuje v posledních letech velmi oblíbený způsob, pomocí kterého se dlužníci snaží stále častěji řešit své neuspokojivé majetkové poměry. Není pak jistě žádným překvapením, že mezi věřiteli se objevují také ti, kteří mají vůči dlužníkům pohledávky na výživném ze zákona. Nejčastěji se v praxi jedná o vyživovací povinnost rodiče k dítěti. Insolvenční řízení s sebou přitom přináší nové povinnosti nejen osobě samotného dlužníka, ale klade nové požadavky i na osoby k výživě oprávněné, kteří však v praxi často vůbec netuší, jak mají své pohledávky v insolvenčním řízení uplatnit.

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění – několik poznámek pro advokáty

autor: Mgr. Ing. Jan Procházka, LL.M.eur
publikováno: 28.12.2015

V souvislosti s aktuální uprchlickou vlnou se zájem nejen právní veřejnosti soustředil na právní otázky související s postavením cizinců, kteří v jejím rámci přicházejí na území České republiky. Někteří z těchto cizinců byli následně i omezeni na osobní svobodě v detenčních zařízeních. Toto zajištění má různé právní režimy, od kterých se například odvíjí, jak dlouho bude zajištění trvat, jaké jsou vyhlídky daného cizince a jaké jsou možné opravné prostředky, které má cizinec k dispozici.

Sousedská práva: Imise

autor: JUDr. Jiří Spáčil, JUDr. Dušan Hrabánek a kolektiv
publikováno: 28.12.2015

Podle § 1013 odst. 1 o. z. se má vlastník se zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním po-měrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

Úprava okamžiku přechodu vlastnického práva a nebezpečí škody k předmětu smlouvy

autor: JUDr. Dana Ondrejová
publikováno: 22.12.2015

Nestanoví-li smlouva okamžik přechodu vlastnického práva k věci určené jednotlivě, převádí se vlastnické právo k věci už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (srov. § 1099 obč. zák., tzv. translační účinek smlouvy). Vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu (srov. § 1101 obč. zák.). Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu (typický katastru nemovitostí, srov. § 1105 obč. zák.).