Články

Může si právnická osoba najmout byt?

autor: JUDr. Stanislav Křeček
publikováno: 18.04.2016

V obecné rovině by odpověď na tuto otázku nečinila zvláštní problém. Právnická osoba z povahy věci nemůže bydlet, a tedy nelze jí byt pronajmout za účelem bydlení. Otázkou ovšem i pak zůstává, zda lze právnické osobě dát do nájmu byt k jiným účelům než k bydlení. Zákon pronajmutí bytu k jiným účelům než k bydlení nevylučuje, což plyne z § 2235 o. z.: „Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce … byt, nepřihlíží se k ujednání zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.“ Jestliže nezavazuje, pak se na něj nevztahují zvláštní ujednání podle pododdílu 2 o. z. (Zvláštní ustanovení o nájmu bytu), ale podle čeho se takový nájem posuzuje, tím postaveno najisto není.

Přestupky proti majetku – do 30. 9. 2016 a po 1. 10. 2016

autor: doc. JUDr. Eva Horzinková, Ph.D., JUDr. Helena Kučerová, Ph.D.
publikováno: 18.04.2016

§ 50
Přestupky proti majetku

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku
a) krádeží,
b) zpronevěrou,
c) podvodem, nebo
d) zničením nebo poškozením věci z takového majetku.
(2) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně
a) neoprávněně užívá cizí majetek,
b) přisvojí si cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby, nebo
c) ukryje nebo na sebe nebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(3) Přestupku se dopustí i ten, kdo se o jednání uvedené v odstavci 1 pokusí.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5) Je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně (§ 91a) po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta do 30 000 Kč. Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.
znění účinné od 1. 10. 2016

Náboženství a vězeňství

autor: prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera, doc. ICLic. JUDr. Záboj Horák, Ph.D., LL.M.
publikováno: 18.04.2016

Právo na náboženskou svobodu a její výkon mají i osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě a v ústavech zabezpečovací detence. Již na základě ústavního zaručení svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, vyhlášeného v čl. 15 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, musí být respektováno právo vězňů navštěvovat bohoslužby a náboženská setkání a držet náboženskou duchovní literaturu a pomůcky. Nikomu nesmí být svévolně odepřen kontakt s duchovním kteréhokoliv náboženského spole-čenství, o jehož existenci nelze mít pochyby, tedy přinejmenším kteréhokoliv registrovaného náboženského společenství. Nikdo nesmí být k rozhovoru s duchovním nucen.

Dispoziční omezení spoluvlastnického práva a ochrana spoluvlastníka věci nemovité po zúžení rozsahu zákonného předkupního práva

autor: Mgr. Jiří Porkert
publikováno: 07.04.2016

I když je tomu již přes dva roky, co současný občanský zákoník, resp. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), nabyl účinnosti, změny, které přinesl, stále patří mezi velmi často diskutovaná témata. Jednou z těchto změn (a z mého pohledu změnou markantní) je ve většině případů zavedení možnosti převodu spoluvlastnického podílu bez nutnosti nabídnout tento podíl ostatním spoluvlastníkům – zúžení tzv. předkupního práva. Za oblast zásadního vlivu absence tohoto institutu považuji především oblast spoluvlastnictví věcí nemovitých. V tomto článku však nebude věnována pozornost obecným otázkám institutu předkupního práva, nýbrž dispozičním omezením spoluvlastnického práva a možnostem obrany spoluvlastníků nemovitosti, resp. ochraně jejich vlastnického práva před či po převodu spoluvlastnického podílu jedním či více spoluvlastníky.