Miranda warning (jako) ze třetí cenové autor: Mgr. Vladimír Janošek publikováno: 13.07.2016 Právní obec, a to včetně té luční, dozajista ví (anebo by přinejmenším vědět měla), že osoba obviněná ze správního deliktu má garantována stejná práva jako osoba obviněná z trestného činu (zejména pak jde o práva výslovně zmíněná v čl. 36 až 40 Listiny, potažmo v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a na úrovni podústavního práva např. v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů), jak je ostatně konstantně judikováno Nejvyšším správním soudem (k tomu srov. např. jeho rozsudky ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002-27, ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46, nebo ze dne 30. 7. 2014, č. j. 8 As 33/2014-39).
Státní podpora a základní lidská práva: řízení o státní podpoře a právo na řádný proces autor: prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., JUDr. Petra Joanna Pipková, Ph.D., LL.M. eur. publikováno: 12.07.2016
Úvod do zákona o registru smluv autor: Mgr. Michal Vítek publikováno: 11.07.2016 Dne 14. 12. 2015 byl ve Sbírce zákonů pod č. 340/2015 Sb. vyhlášen zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
Evidence svěřenských fondů autor: JUDr. Tomáš Plíhal publikováno: 08.07.2016 Připravovaná vládní novela zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dalších souvisejících předpisů, počítá s vytvořením evidence svěřenských fondů. Nově totiž má svěřenský fond vznikat až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. V případě, že byl svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku.
Dohoda o skončení pracovního poměru autor: JUDr. Ladislav Jouza publikováno: 07.07.2016 Skončení pracovního poměru dohodou se zdá být jednoduché. Prý stačí souhlas obou účastníků pracovněprávního vztahu: zaměstnavatele a zaměstnance. Personální praxe však potvrzuje opak. Zejména po účinnosti nového občanského zákoníku se vyskytuje ve výkladové praxi řada problémů. Nejasnosti jsou zejména při formulaci žádosti o dohodu a v jejím obsahu.
Předběžná šetření autor: JUDr. Ladislav Muzikář publikováno: 01.07.2016 § 139 Účel předběžného šetření V předběžném šetření soud provede všechny úkony potřebné pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců, od-kazovníků, vykonavatele závěti, správce pozůstalosti a dalších osob, o jejichž práva a povinnosti v řízení jde. § 140 Zjištění skutečností významných pro řízení (1) Soud zjistí ze seznamu nebo systému vedeného podle jiného právního předpisu, zda jsou evidována právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, které mají význam pro řízení a pro rozhodnutí o pozůstalosti. (2) Každý, kdo vede seznam nebo systém, v němž jsou obsaženy údaje o právních jednáních nebo jiných právních skutečnostech uvedených v odstavci 1, umožní soudu zjištění potřebných informací, a to, je-li provozován, i prostřednictvím dálkového přístupu. § 141 Povinnosti a práva třetích osob (1) Každý, kdo zná skutečnosti významné pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, je na výzvu sdělí soudu; odmítnout je sdělit může jen ten, kdo by tak mohl podle občanského soudního řádu učinit jako svědek. (2) Každý, kdo má u sebe pořízení zůstavitele pro případ smrti nebo jinou listinu, významnou pro řízení a rozhodnutí o pozůstalosti, ji na výzvu vydá soudu; to neplatí, jde-li o listinu sepsanou do notářského zápisu nebo přijatou do notářské úschovy, jejíž stav a obsah zjišťuje notář, který ji má v úschově. Listina bude vrácena, jakmile nebude pro řízení potřebná. (3) Ten, kdo sdělil soudu skutečnosti podle odstavce 1 nebo vydal soudu listinu podle odstavce 2 a kdo není dědicem, má právo na náhradu hotových výdajů. Toto právo zaniká, neby-lo-li uplatněno do 3 dnů ode dne, kdy sdělení nebo vydaná listina došly soudu; o tom je soud povinen poskytnout poučení. (4) Úkony podle odstavců 1 a 2 soud neprovede, jde-li o nezletilého zůstavitele a je-li jinak nepochybné, že nezanechal žádnou pozůstalost a že proto bude řízení zastaveno podle § 153.
Služební doba a doba odpočinku autor: Mgr. Irena Kašparová publikováno: 30.06.2016 Úprava služební doby státních zaměstnanců a přestávky ve státní službě se řídí úpravou obsaženou v zákoníku práce, a to konkrétně v § 78, § 79 odst. 1 a 2, § 80 až § 84, § 88 a § 89. Pojem služební doba je tak ekvivalentem k pojmu pracovní do-ba, který se používá v pracovněprávních vztazích.
