Články

Zákon o registru smluv I.

autor: JUDr. Václav Pilík, Ph.D., Mgr. Pavlína Seiferová
publikováno: 29.09.2016

Následující komentář, zpracovaný pro Bulletin advokacie online, se věnuje v našem právním řádu koncepčně zcela nové právní úpravě: zákonu č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) (dále jen „zák. o registru smluv“). Tato nová právní úprava podrobuje valnou část smluv uzavíraných alespoň na jedné straně subjekty a orgány tzv. veřejného sektoru publikační povinnost ohledně obsahu a doprovodných dat o jimi uzavíraných smlouvách. Zákonodárce tak hodlá otevřít rozsáhlou možnost neformální kontroly předmětných smluvních vztahů a od této možnosti si slibuje zvýšení transparentnosti dotčené oblasti veřejného hospodaření.

Stavení promlčecí lhůty v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka

autor: Mgr. Markéta Adámková
publikováno: 27.09.2016

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“

Vztah dovolání a ústavní stížnosti včera, dnes a zítra

autor: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.
publikováno: 22.09.2016

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), je ústavní stížnost nepřípustná, „jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).“

Přiměřenost právní regulace rodinného práva

autor: JUDr. Daniela Kovářová
publikováno: 22.09.2016

Specialitou právníků je právo, jímž se každý z nás živí. Od své dospělosti je máme „zažrané pod kůží“, jsme ho plni a jen obtížně jsme schopni existovat mimo něj a bez ohledu na něj. Někteří z nás opovrhují teorií, jiní tvrdí, že na poučky z vysoké školy už dávno zapomněli. Ve skutečnosti tomu tak není. V každodenní praxi totiž stavíme na tom, co nás kdysi naše alma mater naučila.

Právo odvolat dar

autor: doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.
publikováno: 21.09.2016

Ocitne-li se dárce po uskutečněném darování ve stavu nouze výše popsaném, vznikne mu právo (nikoli povinnost) revokovat dar. Účinky revokace nenastávají ex lege, je zapotřebí projevu vůle dárce. Právo odvolat dar ovšem dárci nepřísluší, pokud si stav nouze přivodil úmyslně či z hrubé nedbalosti (srov. § 2071). Odvolat dar podle citovaného ustanovení lze jen v případech již realizovaných darování (reálná podoba darovací smlouvy), nikoli u konsensuálního darování, kdy je dárce zavázán teprve dar poskytnout, neboť pro tyto situace existuje výslovně upravená možnost tzv. odepření daru (srov. § 2059) spojeného s odstoupením od darovací smlouvy (za předpokladu aktivace zákonné klauzule rebus sic stantibus). Právo odvolat dar s sebou nese dvě alternativy, resp. je dárci přiznáno právo volby mezi požadavkem na vydání daru a požadavkem na zaplacení jeho obvyklé ceny.