Články

Právo akcionářů na dorovnání – soudní judikatura ve světle nové právní úpravy

autor: JUDr. Alena Bányaiová, CSc.
publikováno: 04.01.2017

Judikatura v oblasti korporátního práva se musela potýkat s často se měnící, resp. často opravovanou a doplňovanou právní úpravou. Obchodní zákoník se, a to především v části týkající se společností, měnil za dobu své existence téměř šedesátkrát, a právě s jeho novelami se zrodil termín „technická novela“ pro opravy toho, co se předchozími novelami nepovedlo. Bylo tak na judikatuře, aby se překonaly nejasnosti, nepřesnosti a případně i chyby, jimiž vyvíjející se právní úprava trpěla.

Dohodnutý trest aneb chybějící právní úprava sankcí v řízení o dohodě o vině a trestu

autor: JUDr. Petra Zaoralová
publikováno: 24.12.2016

S účinností od 1. 9. 2012 byl zákonem č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. řád“), a některé další zákony, do českého procesu zaveden angloamerický institut vyjednané spravedlnosti, známý ze systému práva common law – tzv. dohoda o vině a trestu.

Nahradí elektronický podpis prostý ten tradiční vlastnoruční?

autor: Mgr. Ing. Vojtěch Kment
publikováno: 20.12.2016

Stačí kliknout a je podepsáno? Bude možné poklepáním na tlačítko „Souhlasím“ v prohlížeči elektronicky podepsat souhlas k lékařskému pokusu na člověku podle § 96 občanského zákoníku („o z.“)? Lze běžnou zprávou elektronické internetové pošty vystavit věřiteli ručitelské prohlášení podle § 2018 o. z. a založit tak své ručení? Můžete podle § 2053 o. z. uznat svůj údajný dluh dokumentem z textového editoru, na jehož konci jen napíšete kurzívou své jméno a příjmení s doložkou „ve smyslu podpisu“? Nebo tak snad podle § 1314 o. z. uzavřete smlouvu zástavní?

Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 19.12.2016

Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je současná právní úprava a jak se projevuje v advokátní praxi?

Nejvyšší soud k náhradě za ztrátu na výdělku pro zaměstnance, který začal podnikat jako OSVČ

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 15.12.2016

Většina pojednání a návodů pro správný výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která se přiznává jako odškodnění pracovním úrazem nebo nemocí z povolání postiženým zaměstnancům v důsledku omezení (nebo i celkové ztráty) jejich schopnosti pracovat, se týká osob, které v omezeném rozsahu nadále vykonávají zaměstnání, ale nikoliv osob, které začaly podnikat z pozice osob samostatně výdělečně činných. Poškozený zaměstnanec však nemusí svůj výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání vždy dosahovat v závislé činnosti. Může začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Také takové příjmy mohou být ovlivněny tím, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání snížena (omezena). K problematice náhrady za ztrátu na výdělku pro osoby samostatně výdělečně činné se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve dvou významných judikatorních rozhodnutích.