Články

Pasivní vs. aktivní hosting: hranice režimu Safe Harbour

autor: JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
publikováno: 28.03.2017

Jednou z nejpalčivějších podmínek, kterou se poskytovatelé služeb informační společnosti (dále „ISP“) musejí zabývat pro setrvání v režimu bezpečného přístavu, je podmínka pasivního přístupu poskytovatele k poskytované službě. Za pasivního poskytovatele považujeme takového ISP, jenž poskytuje službu na základě čistě pasivních technických prostředků a nedochází z jeho strany k přímým a manuálním zásahům vůči obsahu. Existence čistě automatizovaných funkcí služby typu filtrování obsahu či jeho vyhledávání v rámci služby tedy nezakládá aktivitu poskytovatele. Současně platí, že aktivitu poskytovatele je nutné hodnotit vždy jen ve vztahu ke konkrétnímu obsahu, nikoli tedy obecně ve vztahu k určitému poskytovateli či určitému serveru.

Vznik centrální evidence účtů

autor: Doc. JUDr. Petr Liška, PhD., LL.M.
publikováno: 27.03.2017

Orgány činné v trestním řízení, daňové orgány a další orgány a instituce již delší čas upozorňovaly na malou efektivitu své činnosti při zjišťování určitých informací zejména od bank, ale i spořitelních a úvěrních družstev. Dosavadní stav vyžadoval, aby tazatel obeslal všechny úvěrové instituce, u nichž mohl být veden účet zájmové osoby. Novou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, se zřizuje centrální evidence účtů, která by mohla zajistit výrazné zvýšení efektivity a urychlení celého procesu dotazování. Centrální evidence účtů však bude dostupná pouze pro vybraný okruh subjektů a za stanovených podmínek. Zákon v celém svém rozsahu nabude účinnosti k 1. 1. 2018.

Skutkové podstaty bezdůvodného obohacení

autor: JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., Mgr. Luboš Brim, Mgr. Hana Adamová
publikováno: 23.03.2017

Občanský zákoník v rámci demonstrativního výčtu skutkových podstat bezdůvodného obohacení (zakotveného v § 2991 odst. 2) rozlišuje plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávní užití cizí hodnoty a plnění za obohaceného, co měl po právu plnit sám. Z výčtu obsaženého v § 451 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. zůstaly zachovány prvé dvě jmenované skutkové podstaty, posledně zmíněná skutková podstata odpovídá dikci § 454 zák. č. 40/1964 Sb. a zbývající případ – protiprávní užití cizí hodnoty – je formulací nově použitou.

Vypořádání staveb na pozemku cizího vlastníka

autor: JUDr. Jakub Kadlec, Mgr. et Mgr. Josef Hrstka
publikováno: 22.03.2017

S ohledem na zrušení zásady superficies solo cedit občanským zákoníkem z roku 1950 není neobvyklé, aby stavba byla postavena na pozemku vlastníka odlišného od vlastníka stavby. Ani nový občanský zákoník (dále také jen „o. z.“), který se vrací k zásadě superficies solo cedit platící na našem území do roku 1951, možnost odlišného vlastníka pozemku a stavby nevylučuje, byť ji podstatně omezuje. Ne každá stavba se účinností nového občanského zákoníku stává součástí pozemku s ohledem na zásadu zákazu retroaktivity a rovněž ochrany vlastnického práva vlastníka stavby. Mj. se jedná právě o stavby, které stojí na pozemku cizího vlastníka.

Exekuce z odstupného: Uplatnění nezabavitelného minima při exekuci srážkami ze mzdy z odstupného

autor: Richard W. Fetter
publikováno: 21.03.2017

Příslušné právní předpisy, které se týkají exekučních srážek ze mzdy pro rok 2017,[1] nedávají jasnou odpověď na otázku, zda lze odstupné považovat za jednorázový příjem, z nějž se při exekuci srážkami ze mzdy provede jednorázová srážka, anebo zda odstupné rozpočítávat postupně na jednotlivé další měsíce (tedy postupně po násobcích průměrného výdělku). Problém autoritativně vyřešil Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016.

Metodika Nejvyššího státního zastupitelství k trestní odpovědnosti právnických osob

autor: JUDr. Filip Gvozdek
publikováno: 20.03.2017

Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti zákon č. 183/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „topo“, tato novelizace topo dále jen „novela“). Novela obsahuje zejména čtyři hlavní oblasti změn topo, a to změny rozsahu kriminalizace právnických osob v § 7 topo, zakotvení nového ustanovení § 8 odst. 5 topo, změny týkající se místní působnosti topo, konkrétně zásady univerzality, a změny v oblasti problematiky zániku trestnosti, konkrétně otázek spjatých s promlčením trestní odpovědnosti a vyloučením z promlčení. Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „NSZ“), připravilo metodický materiál pro státní zástupce, jehož úkolem je pomoci státním zástupcům s aplikací nového ustanovení § 8 odst. 5 topo.